17°C
Vy jste se vlastně vrátila domů, ale co manžel, jak snáší přestěhování z Prahy?
Manželova rodina žije 20 km odsud, potkali jsme se v Litomyšli na zábavě, takže je moc fajn, že tu má také kořeny. Prožíváme tuto změnu společně.
Babička bydlí v přízemí, kdykoli může pomoct s Miou, bábovka od ní voní na stole…
Je to geniální uspořádání. Doufám, že si to babička taky užívá. Je to taková vzájemná výpomoc. Od té doby, co tu jsme a narodila se Mia, se babička cítí potřebná a také velmi je. S Miuškou jsou spolu pořád a je krásné je pozorovat. Ten systém, vlastně třígenerační, bych zavedla do každé rodiny. Srdce mi pookřává, když je spolu vidím, třeba když spolu tancují na dechovku, nebo když mi babička dává rady.
Vy jste v tomto bytě vyrostla se dvěma sourozenci, jak jste se do dnešní ložnice všichni vešli?
To taky nechápu. Já tam nejdřív byla se sestrou, protože bráška spal s rodiči, ale doteď nechápu, jak jsme se tam všichni vešli. Byli jsme malí, ta perspektiva se asi změní, ale mně teď přijde, že se sem nevejdeme.
Kuchyně zůstala původní. Stůl, u kterého sedíme, tu byl, když jste byla malá holka?
Ano, je to hrozně sentimentální. Vím, kde jsem to poškrábala, na té kuchyni vím, když je na ní díra, že mi tam spadl nůž. Je to hezký, necháváme to tak, jak to je. Jednou to možná budeme rekonstruovat, uvidíme.
Vlastně to tu testujete. Po 12 letech v Praze, když zůstala babička sama, jste se přesunuli sem a ještě nevíte…
Nevíme. Léto je tu krásné, teď jsme pořídili vířivku, takže je to tu jak někde na dovolené. V zimě se tu nedá moc kam jít. Ale máme tu hodně televizí, tak alespoň máme zábavu.
To mi vysvětlete... V kuchyni ji chápu, ale dvě televize v obýváku? To se vy a manžel každý díváte na jiný program?
Takhle to měla dole babička s dědou. Ale tady to vzniklo náhodou. Brácha tu dřív bydlel a měl na jedné zdi televizi. Pak se odstěhoval, televize zůstala, my změnili dispozičně obývák a potřebovali jsme ji dát na jinou zeď, ale než to převrtávat, dali jsme tam svou televizi, tedy druhou. Ale občas si na té bráchově pustíme třeba krb, který tu nemáme, tak nám to dělá hezkou atmosféru.
Prý jste mívali i televizi v koupelně?
Jojo, buď na schůdku, nebo jsme ji prostě dali na umyvadlo. Bylo to super. My si vždycky napustili vanu a byl to skvělý relax.
Vedle televizí máte, zdá se, ,,úchylku“ i na klobouky...
Klobouky mám moc ráda, nosím je a k tomu vypadají skvěle i na zdi. Taková užitá dekorace.
Bude mít Mia v zatím nevyužívaném pokoji svůj pokojíček?
To byl pokoj bráchy, domluvili jsme se, že ho můžeme přestavět, chtěla bych, aby Mia měla svůj prostor a hrála si tam, ve svém království. Zatím má postýlku v naší ložnici a hraje si tady, v kuchyni. To je nejvíc obývaná místnost, protože tu nejsou šikmé zdi. Jinak se všude boucháme.
Co byste tu chtěla, ale zatím se to sem nevejde?
Přemýšleli jsme o tom, že bychom kuchyni probourali na balkonek a ten zastřešili. Vznikl by tak obývák propojený s kuchyní, a to jsem vždycky chtěla. Ale teď si manžel koupil karavan, že si ho přestaví. My jsme taková kočovná rodina, která má domov všude a zároveň nikde.
