Barbora vyzvedla své děti ze soustředění v Hustopečích. „Cestou mi volal manžel, že má zvláštní, nepříjemný pocit, a prosil mě, abych jela opatrně. Dodnes si na ten telefonát velmi dobře vzpomínám. Kousek před Brnem jsem uviděla stojící kamion, osobní auto a policejní motorku. Zpočátku jsem si myslela, že jde o běžnou silniční kontrolu,“ vzpomíná zdravotní sestra.
Jenže pohled na osobák napresovaný pod přívěsem kamionu byl šokem. Barbora zastavila před kamionem, dětem řekla, aby zůstaly v autě. „V osobním autě byla zaklíněná zraněná žena a její děti. Byl to pohled, na který se člověk nemůže připravit. V tu chvíli jsem ale nepřemýšlela nad strachem ani nad tím, co všechno se může stát. Viděla jsem lidi, kteří potřebovali pomoc, a snažila jsem se udělat to, co bylo v mých silách,“ popsala situaci.
Vzpomínky jako v mlze
Obětavá zdravotní sestřička pracuje v oboru patnáct let, nyní jako staniční sestra na interní gastroenterologické klinice Fakultní nemocnice Brno. „Snažila jsem se proto využít své znalosti a zkušenosti. Společně s přítomným policistou jsme řešili další postup. Pomáhala jsem zaklíněné řidičce, fixovala jí krční páteř přes poškozené okno automobilu a poskytovala další potřebnou pomoc. Přiznám se, že velkou část těch okamžiků mám dodnes jako v mlze.“
Ulevilo se jí, když spatřila přijíždět hasiče. „V tu chvíli jsem věděla, že přijíždějí lidé, kteří jsou na podobné situace připraveni, mají potřebné vybavení a dokážou poskytnout odbornou pomoc. Byl to pro mě okamžik naděje. Z celého srdce bych chtěla poděkovat všem zasahujícím složkám,“ svěřila se Blesk.cz Barbora.
Než od nehody odjela, svěřila se, kde pracuje. I proto jí záhy přišlo poděkování za to, co v prvních chvílích po nehodě udělala. Mimo jiné od policisty, který byl s ní na místě. „Byl to nádherný, nesmírně lidský e-mail, který mě opravdu hluboce dojal. Nejen proto, že v něm ocenil moji pomoc, ale především kvůli tomu, s jakou pokorou a lidskostí byl napsaný. Velmi mě zasáhla jeho závěrečná myšlenka, že se z naší společnosti možná trochu vytrácejí obyčejná slova jako „děkuji“ a „prosím“.
Dojemné chvíle v práci
Uznání pochopitelně sklidila i mezi svými kolegy na pracovišti. „Když jsem přišla na kliniku, všichni mě objímali, dostala jsem od nich květiny a cítila jsem z nich tolik lásky, podpory a upřímné radosti, že se to jen těžko popisuje. Svoji práci opravdu miluji. A naše klinika je pro mě srdeční záležitost. Není to pro mě jen místo, kam chodím do práce,“ uzavřela obětavá Barbora, maminka pěti dětí.
„Pokud bych si přála, aby si lidé z mého příběhu něco odnesli, pak je to především to, abychom nebyli lhostejní. Abychom si všímali druhých, nebáli se pomoci a vážili si lidí, kteří jsou tu pro nás v těch nejtěžších chvílích. Protože někdy může mít i obyčejná lidská pomoc obrovský význam,“ zdůraznila žena, kterou jihomoravští hasiči zařadili mezi padesátku „andělů strážných“ a odměnili pamětními medailemi a plaketami.
Ocenění za mimořádný čin
Ocenění za mimořádný čin převzali kromě Barbory dva muži z Hodonínska, kteří v říjnu z hořícího domu vynesli seniorku. Dále sousedé, kteří při požáru zahradního domku pomohli zachránit seniorku a dvě děti a také mladá žena ze Znojemska. Ta vyvedla z hořícího obydlí seniorku.
VIDEO: Strážníci v Brně oživili muže po kolapsu
