Poprvé bílého krasavce osedlala městská policistka Ivana Misigová (47) před 15 lety, kdy Sida přivezli z jižní Moravy. „Už tehdy vypadal roztomile, spíše jako oslík. Měl velké uši a byl šedivý. Byl ale nesmírně učenlivý, prostě perfektní kůň,“ vzpomíná.
Ti, co oba potkají, si všimnou, že Sid vyplazuje při chůzi jazyk. „To je takové jeho specifikum. Začalo to poté, co ho jiný kůň ho zatahal za řemínek, který mu jazyk roztrhl. Od té chvíle ho při pohybu velice rád a často vyplazuje,“ říká Ivana Misigová.
Má koňskou výdrž
Se starokladrubákem brázdí nejen ulice ostravského historického centra, kde si ho s oblibou hladí malí i velcí. Posílají je především tam, kam to nejde pěšky ani autem. Do parků, rekreačních oblastí a k řekám. Hledali spolu pohřešované i zločince.
Sid slouží při fotbalových utkáních a při zajišťování veřejného pořádku. Zvyknul si na projíždějící auta i výbuchy pyrotechniky. Nevadí mu křik, oheň nebo střelba. Překonávat umí překážky, například chůzi do nebo ze schodů. Jeho služba se ale chýlí ke konci a čeká ho zasloužený koňský důchod.
Sid půjde do dražby
Už za pár týdnů nahradí Sida ve službě vraník Balaca (7), kterého jezdkyně právě zacvičuje. „Slouží dva roky, je důstojným nástupcem Sida, ale je pravdou, že je takový zlobivější,“ prozradila jezdkyně.
„Sida za předem daných a přísně kontrolovaných podmínek město prodá v dražbě. Kdo si ho ve veřejné dražbě koupí, musí mu dopřát péči, jakou si jako dědeček zaslouží,“ upozornila Ivana Missigová.
Z města ale úplně nezmizí. Sid se totiž stal maskotem Ostravy. Lidé ho mohou mít jako dřevěnou figurku. Bělouš je navíc i symbolem městského znaku.
Pro pořádek i bezpečnost
Městská policie zajišťuje bezpečnost v Ostravě již takřka 35 let. Zřízena byla v roce 1992, stejně tak byl na jaře téhož roku zřízen její jízdní oddíl. Kůň je nenahraditelný parťák při kulturních, sportovních i společenských akcích s velkou návštěvností. Počátky jízdní policie na Ostravsku sahají do roku 1899, tradice ale po roce 1945 v Čechách zanikla.
