Jak se pije v hospodách: Kde vítězí pivo a kde propadá? Překvapivá data o Česku
Spotřeba nealkoholických nápojů v restauracích v Česku raketově roste. Už překonala i pivo, které naopak klesá. Vyplývá to z dat skupiny Piano, která sdružuje technologické firmy vytvářející systémy pro pohostinství. Podle ní prodeje nealkoholických nápojů zvyšuje hlavně mladá generace, která už alkoholu tolik neholduje. Spotřeba se také výrazně liší podle regionů.
Rok 2024 byl pro českou gastronomii zlomový. Poprvé se prodalo v restauracích více nealkoholických nápojů než alkoholických. Loni trend pokračoval a nealkoholické nápoje získaly 52procentní podíl. Pivo oproti tomu v posledních dvou letech ztratilo a kleslo na 40 procent. Zbytek tvořil jiný alkohol.
Tradiční pivaři ale podle Piana zůstávají svým návykům věrní. Kdo si pivo dá, v 85–86 procentech případů zvolí klasické alkoholické pivo. Nealkoholické pivo tvoří 14 až 15 procent v pivní kategorii.
Zájem o nealkoholické pivo potvrzuje obchodní ředitel Plzeňského Prazdroje Jan Krafka. „Loni se ho v celém Česku uvařilo 1,68 milionu hektolitrů, to je o 4 procenta více než v roce 2024. Vidíme to i my, ještě před 20 lety tvořilo nealko pivo pouhé jedno procento našich prodejů, dnes tvoří zhruba 11 procent a je důležitou součástí našeho portfolia,“ podotýká.
Ústecko nejméně pivní
Výrazné rozdíly ve spotřebě jsou ovšem v rámci regionů. Jak ukázala data z platební platformy Qerko, která spadá do skupiny Piano, v některých krajích zákazníci sahají po nealkoholických nápojích daleko častěji než v jiných. Data pocházejí z loňské hlavní sezony, která zahrnuje duben až říjen a Blesk je získal exkluzivně.
Nejvíce nealkoholických nápojů si objednávají lidé v Královéhradeckém kraji. Vysoký podíl, nad 60 procent, mají nealkoholické nápoje také v Ústeckém kraji, Středočeském kraji, Jihomoravském kraji a Pardubickém kraji. Nejméně nealkoholických nápojů si naopak objednávají lidé v Karlovarském kraji (38 procent), Moravskoslezském kraji (41 procent) a na Vysočině (44,8 procent).
U piva jsou rozdíly také zásadní. Asi nikoho nepřekvapí, že vysoký podíl si drží v Plzeňském kraji (46 procent), tento kraj ale nevítězí. Nejvíce si pivo objednávají lidé v Karlovarském kraji (54 procent) a Moravskoslezském kraji (52 procent). To jsou dva jediné kraje, kde si pivo ještě drží nadpoloviční většinu.
|
region |
% podíl pivo |
% podíl alko ostatní |
% podíl nealko |
|
Hlavní město Praha |
42,6 |
9,3 |
48,1 |
|
Moravskoslezský kraj |
52,7 |
6,3 |
41,0 |
|
Středočeský kraj |
30,7 |
7,6 |
61,7 |
|
Jihomoravský kraj |
30,4 |
7,5 |
62,1 |
|
Plzeňský kraj |
46,3 |
8,9 |
44,8 |
|
Zlínský kraj |
40,7 |
9,4 |
49,9 |
|
Liberecký kraj |
41,4 |
5,5 |
53,1 |
|
Ústecký kraj |
25,6 |
9,9 |
64,6 |
|
Kraj Vysočina |
48,4 |
6,7 |
44,8 |
|
Královéhradecký kraj |
27,9 |
6,9 |
65,2 |
|
Olomoucký kraj |
38,5 |
5,2 |
56,4 |
|
Jihočeský kraj |
43,1 |
5,6 |
51,4 |
|
Karlovarský kraj |
54,3 |
7,7 |
38,0 |
|
Pardubický kraj |
31,8 |
7,6 |
60,6 |
Nejmenší podíl má pivo v Ústeckém kraji, kde tvoří jen 25,6 procent. Je tu ale nejvyšší podíl ostatního alkoholu, kam se řadí víno a kořalky. Pivo propadá také v Královéhradeckém kraji (27,9 procenta), Středočeském kraji (30,7 procenta) a Jihomoravském kraji (30,4 procenta).
A Praha? Ta je více méně uprostřed jak ve spotřebě piva, tak nealkoholických nápojů. Je tu ale poměrně hodně zastoupená kategorie ostatních alkoholických nápojů (9,3 procenta).
Pivo v garážích
Podle Piana za raketovým růstem spotřeby nealkoholických nápojů stojí mladá generace, která jednoduše pije méně. Krafka si to vysvětluje i aktivním životním stylem Čechů.
Oboje potvrzuje výkonný ředitel Českého svazu pivovarů a sladoven Tomáš Slunečko. Ten také za nižší spotřebou vidí dozvuky pandemie covidu, lidé už se do hospod v takové míře nevrátili. „Zvykli si na to, že si můžou to pivo, ať je alkoholické nebo nealkoholické, koupit v maloobchodě a dávají si ho doma v garážích, na zahradách,“ popsal v pořadu Epicentrum na Blesk.cz.
Podle jeho slov se to ani pivovarníkům, ani hospodským nelibí, ale přijímá, že takto vypadá současný svět. „My jakožto pivovarníci se tomu musíme přizpůsobit,“ říká Slunečko.
Přijde mu škoda, že to spěje nevyhnutelně k tomu, že spousta podniků postupně zaniká nebo upravuje provozní dobu a lidé se pak nepotkávají. „Zvlášť na těch malých vesnicích a maloměstech je nutné, aby se lidé spolu potkávali nejen přes obrazovky, nejen přes telefony nebo sociální sítě, ale aby si spolu sedli do hospody a tam si popovídali,“ míní šéf pivovarníků, který varuje před uzavíráním společnosti.
Nebo nechlastat.....