Video se připravuje ...
Hasiči ve francouzském regionu Gironde bojují s lesními požáry (červenec 2026).
Požár od blesku? Blesk od požáru! Lesní ohně vytvářejí vlastní bouřky i ohnivá tornáda. Už i v Evropě!
Že blesk udeřil do budovy, věže či stromu a způsobil požár, dnes nikoho nepřekvapí. Víme, že bleskový kanál dosahuje teploty až 30 000 °C, a zmínky o požárech způsobených blesky najdeme už v dávných kronikách. Jenže vědci v posledních letech narážejí na nový fenomén: přibývají blesky, které nevznikají v běžných bouřkových oblacích, ale rodí se přímo z horka, kouře a prachu obřích požárů. Tyto takzvané pyrogenní blesky zkoumá věda teprve krátce a vyvolávají oprávněný strach, píše pro Blesk Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., z Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Nad masivními požáry se uvolňuje extrémní množství tepla a kouře. Tento horký vzduch stoupá vzhůru jako v gigantickém komíně rychlostí až 60 metrů za sekundu (tedy přes 200 km/h, což je až pětkrát rychleji než u běžné bouřky). Výstupný proud vynáší saze, popel a vodní páru do výšek 11 až 17 kilometrů (nad dopravní letadla), může prorazit tropopauzu a dostávat se až do stratosféry. Jakmile se tato směs ve výšce ochladí, vodní pára zkondenzuje a vytvoří se hrozivý, temně šedý či hnědý oblak zvaný pyrocumulonimbus (pyroCb) neboli ohnivý oblak, který na první pohled připomíná hřib po atomovém výbuchu. V extrémních případech může kouř vlivem slunečního zahřívání vystoupat ještě výše a generovat efekty srovnatelné s masivní sopečnou erupcí.
V extrémně rychlých vzestupných proudech se vodní částečky, saze a popel divoce srážejí, neinduktivním způsobem se nabíjejí a v oblaku vzniká silné elektrické pole, které se vybíjí v podobě blesků. Zatímco klasická bouřka přináší úlevu v podobě deště, pod pyrocumulonimbem proudí tak horký a suchý vzduch, že se případné dešťové kapky vypaří ještě před dopadem na zem. Ohnivý oblak navíc dokáže vygenerovat vlastní ničivý vichr, padající černé kroupy a v extrémních případech i ohnivá tornáda.
Vědecké analýzy zdokumentovaných událostí z požárů v Austrálii ukázaly, že blesky z pyrogenních oblaků zakládají nová ohniska až desítky kilometrů před postupujícím požárem. Donedávna byl tento jev doménou obřích neobydlených ploch v Austrálii, Kanadě nebo na Sibiři. Klimatické změny a vlny extrémních veder ale situaci mění. Vyschlé lesy představují ideální palivo. Pokud se v takových podmínkách rozhoří dostatečně velký požár, riziko vzniku ohnivého oblaku dramaticky stoupá.
Ohnivé oblaky se stávají novou realitou už i v Evropě, jak ukazují současné ničivé požáry ve Francii, kde byl pravděpodobně pozorován první ohnivý oblak v Evropě. Vědci proto závodí s časem a pokoušejí se ohnivé oblaky nasimulovat ve 3D modelech. Pracují také na možnosti rozpoznávat neobvyklou bleskovou aktivitu související s ohnivými oblaky za pomoci umělé inteligence. Příroda jim to ovšem neulehčuje. Ukazuje se, že hypotéza vytvořená na základě studia pyrogenních blesků v Kanadě – která naznačovala neobvyklý poměr blesků typu oblak–oblak a oblak–země, neobvyklý podíl takzvaných kladných blesků či nižší průměrný špičkový proud – neplatí obecně. Možná je každý ohnivý oblak jedinečnou chemickou i fyzikální laboratoří.
Pochopení vzniku ohnivých oblaků a pyrogenních blesků a jejich včasná předpověď budou klíčové pro záchranu životů hasičů i obyvatel ohněm ohrožených oblastí. Příroda nám jasně dokazuje, že oheň někdy nečeká, až mu bouřka pomůže. Dokáže si ji nadiktovat sám.
Témata:
Související
ČHMÚ má pro nejteplejší regiony žlutou teplotní výstrahu na dnešní středu. Ale bude to daleko horší. Teplota dnes půjde přes 36 °C. 🤩