Požár od blesku? Blesk od požáru! Lesní ohně vytvářejí vlastní bouřky i ohnivá tornáda. Už i v Evropě!
Že blesk udeřil do budovy, věže či stromu a způsobil požár, dnes nikoho nepřekvapí. Víme, že bleskový kanál dosahuje teploty až 30 000 °C, a zmínky o požárech způsobených blesky najdeme už v dávných kronikách. Jenže vědci v posledních letech narážejí na nový fenomén: přibývají blesky, které nevznikají v běžných bouřkových oblacích, ale rodí se přímo z horka, kouře a prachu obřích požárů. Tyto takzvané pyrogenní blesky zkoumá věda teprve krátce a vyvolávají oprávněný strach, píše pro Blesk Ing. Ivana Kolmašová, Ph.D., z Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity a Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Nad masivními požáry se uvolňuje extrémní množství tepla a kouře. Tento horký vzduch stoupá vzhůru jako v gigantickém komíně rychlostí až 60 metrů za sekundu (tedy přes 200 km/h, což je až pětkrát rychleji než u běžné bouřky). Výstupný proud vynáší saze, popel a vodní páru do výšek 11 až 17 kilometrů (nad dopravní letadla), může prorazit tropopauzu a dostávat se až do stratosféry. Jakmile se tato směs ve výšce ochladí, vodní pára zkondenzuje a vytvoří se hrozivý, temně šedý či hnědý oblak zvaný pyrocumulonimbus (pyroCb) neboli ohnivý oblak, který na první pohled připomíná hřib po atomovém výbuchu. V extrémních případech může kouř vlivem slunečního zahřívání vystoupat ještě výše a generovat efekty srovnatelné s masivní sopečnou erupcí.
V extrémně rychlých vzestupných proudech se vodní částečky, saze a popel divoce srážejí, neinduktivním způsobem se nabíjejí a v oblaku vzniká silné elektrické pole, které se vybíjí v podobě blesků. Zatímco klasická bouřka přináší úlevu v podobě deště, pod pyrocumulonimbem proudí tak horký a suchý vzduch, že se případné dešťové kapky vypaří ještě před dopadem na zem. Ohnivý oblak navíc dokáže vygenerovat vlastní ničivý vichr, padající černé kroupy a v extrémních případech i ohnivá tornáda.
Vědecké analýzy zdokumentovaných událostí z požárů v Austrálii ukázaly, že blesky z pyrogenních oblaků zakládají nová ohniska až desítky kilometrů před postupujícím požárem. Donedávna byl tento jev doménou obřích neobydlených ploch v Austrálii, Kanadě nebo na Sibiři. Klimatické změny a vlny extrémních veder ale situaci mění. Vyschlé lesy představují ideální palivo. Pokud se v takových podmínkách rozhoří dostatečně velký požár, riziko vzniku ohnivého oblaku dramaticky stoupá.
Ohnivé oblaky se stávají novou realitou už i v Evropě, jak ukazují současné ničivé požáry ve Francii, kde byl pravděpodobně pozorován první ohnivý oblak v Evropě. Vědci proto závodí s časem a pokoušejí se ohnivé oblaky nasimulovat ve 3D modelech. Pracují také na možnosti rozpoznávat neobvyklou bleskovou aktivitu související s ohnivými oblaky za pomoci umělé inteligence. Příroda jim to ovšem neulehčuje. Ukazuje se, že hypotéza vytvořená na základě studia pyrogenních blesků v Kanadě – která naznačovala neobvyklý poměr blesků typu oblak–oblak a oblak–země, neobvyklý podíl takzvaných kladných blesků či nižší průměrný špičkový proud – neplatí obecně. Možná je každý ohnivý oblak jedinečnou chemickou i fyzikální laboratoří.
Pochopení vzniku ohnivých oblaků a pyrogenních blesků a jejich včasná předpověď budou klíčové pro záchranu životů hasičů i obyvatel ohněm ohrožených oblastí. Příroda nám jasně dokazuje, že oheň někdy nečeká, až mu bouřka pomůže. Dokáže si ji nadiktovat sám.






















ČHMÚ má pro nejteplejší regiony žlutou teplotní výstrahu na dnešní středu. Ale bude to daleko horší. Teplota dnes půjde přes 36 °C. 🤩