„Podle dostupných údajů v současnosti pracuje přibližně 140 tisíc lidí, kteří zároveň pobírají starobní důchod,“ říká Tomáš Ervín Dombrovský, hlavní analytik trhu práce společnosti Alma Career.

Odborníci podle něj očekávají, že jejich počet bude dál růst. A nejen proto, že mnoha seniorům samotný důchod nestačí. „Důvody k přivýdělku mohou být různé – primární motivací bývá finančně si polepšit, ale často jde také o potřebu zůstat aktivní či využít nabyté zkušenosti,“ dodává.

Když brigáda, tak většinou dohoda

Nejčastěji si senioři přivydělávají na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ), třetí možností je podnikání. „U brigád často dochází k chybám, které mohou zbytečně snížit čistý výdělek, nebo dokonce přinést povinnost doplatků a administrativních komplikací,“ uvádí daňový odborník Michal Jelínek z V4 Group.

Senioři pozor! Tyhle chyby vás připravují o peníze

Nehlídáte si výdělky

U DPP i u DPČ je nutné si pohlídat výdělky. Do určité částky se z nich totiž neplatí zdravotní a sociální pojištění, což znamená vyšší čistý příjem. Pro DPČ je maximální měsíční limit výdělku 4499 Kč. „Od 4 500 korun už se odvádí sociální i zdravotní pojištění,“ uvádí Jelínek.

U DPP je zásadní nepřekročit částku 11 999 Kč měsíčně u jednoho zaměstnavatele. Při překročení, byť o jednu korunu, už vzniká povinnost odvodů z celé částky. A pozor! Pojistné se nepočítá jen z částky »přes limit« ale z celého příjmu. „Rozdíl mezi čistou odměnou 11 900 Kč a 12 100 Kč tak může být poměrně velký,“ varuje odborník.

Nesledujete odpracované hodiny

Kromě finančního limitu je nutné si hlídat i hodiny. Na DPP je možné ročně odpracovat u jednoho zaměstnavatele 300 hodin, u DPČ pak 20 hodin týdně. Práce odpracovaná nad tento limit je považována za práci bez platné smlouvy a tedy práci načerno. Pokuta pak hrozí nejen zaměstnavateli, ale i brigádníkovi.

Nepodepsali jste »růžový formulář«

Senioři často zapomínají podepsat Prohlášení poplatníka (tzv. růžový formulář). Pokud ho podepíšete, uplatníte slevu na poplatníka ve výši 2570 Kč měsíčně. Díky této slevě nebudete z brigády s výdělkem zhruba 17 000 Kč měsíčně platit žádnou zálohu na daň z příjmu.

„Měsíční sleva na poplatníka je 2570 Kč, zálohová daň 15 % ze 17 000 Kč je teoreticky 2550 Kč, při podepsání prohlášení tedy nulová. Pokud není podepsáno prohlášení poplatníka, zaměstnavatel odvádí srážkovou daň bez uplatnění slevy, což znamená nižší čistý výdělek v daném měsíci,“ vysvětluje Jelínek. Prohlášení je ale možné podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele v jednom měsíci. Vyplatí se tak, mít ho tam, kde je nejvyšší příjem.

Nepodáte daňové přiznání

Pokud senioři během roku pracovali pro více zaměstnavatelů současně, přičemž tento příjem není daněn srážkovou daní, nebo byli OSVČ, mají povinnost podat daňové přiznání. Podávat ho nemusí jen v případě, že jejich příjmy z brigád byly do 50 000 Kč za rok nebo pokud se jedná o příjmy zdaněné srážkovou daní.  Vyplatí se ho podat, i pokud jste nepodepsali »růžový papír«.

V daňovém přiznání si slevu na poplatníka uplatníte zpětně a získáte část (nebo celou, v závislosti na výši výdělku) zálohy zpět ve formě přeplatku z daňového přiznání. V praxi se tak může stát, že finanční úřad vrátí část nebo i všechny zaplacené daně.

Pracujete »na černo«

Práce bez smlouvy je past. „Brigáda bez smlouvy je z právního hlediska jízda bez bezpečnostního pásu – může to chvíli vypadat v pohodě, ale když dojde na problém, dopadne to špatně,“ říká JUDr. Ondřej Preuss z dostupnyadvokat.cz

JUDr. Ondřej Preuss
Autor: Blesk:Michal Protivanský/CNC Michal Protivansky/CNC

Hrozí, že nedostanete slíbený výdělek, protože bez smlouvy se těžko prokazuje, že jste pro zaměstnavatele opravdu pracovali. Lakomý šéf vás navíc může nutit do přesčasů zdarma nebo práce, pro kterou nemáte kvalifikaci.

Velkým rizikem je i pracovní úraz. Bez platné smlouvy nedostanete ani korunu odškodného. Navíc je práce bez smlouvy nelegální a hrozí za ni pokuta až 100 000 Kč zaměstnanci a až 10 milionů Kč zaměstnavateli.

Uvěříte lži, že nemáte nárok na minimální mzdu

Vykutálení šéfové tvrdí seniorním brigádníkům, že minimální mzda se na ně nevztahuje, protože pobírají důchod. Není to pravda. Minimální mzda je nejnižší možná odměna za provedenou práci. Méně prostě nikdo brát nemůže, a nezáleží na tom, jestli má nebo nemá důchod. Letos je zákonné minimum 134,40 Kč na hodinu. Jakákoliv nižší nabídka je nezákonná.

Pracujte při předčasném důchodu

Zatímco u řádného starobního důchodu si mohou senioři přivydělávat bez obav, u předčasného důchodu je to jinak. Nesmí při něm vzniknout výdělečná činnost, která zakládá účast na sociálním pojištění. U DPP tedy do částky 11 999 Kč, u DPČ do částky 4 499 Kč.

U živnostníků (OSVČ nesmí příjem z této činnosti (po odpočtu výdajů) přesáhnout hranici 9794 korun za každý měsíc výkonu samostatné výdělečné činnosti. „Při překročení limitů u DPP nebo DPČ či OSVČ může dojít k problémům a v krajním případě i k pozastavení výplaty důchodu,“ uvádí Jelínek.

Podceníte povinnosti při podnikání

Senioři sice mohou podnikat, tedy pracovat jako OSVČ, ale nesmí zapomínat na zákonné povinnosti. „U starobních důchodců jde o vedlejší činnost, i zde ale platí povinnost podání daňového přiznání a sledování výše zisku (rozdíl příjmů a výdajů). Podle něj se odvíjí i případné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Zdravotní pojištění je povinné vždy, sociální při překročení limitu 117 521 Kč ročně v případě podnikání po celý rok. I OSVČ v důchodu mají nárok na slevu 6,5% ze sociálního pojištění, která se uplatní při podání přehledů OSVČ za uplynulý rok. Účast na nemocenském pojištění je pro OSVČ dobrovolné,“ vysvětluje Jelínek.

 Necháte si strhnout peníze »za nic«

Tvrdí šéf, že u něj platí platí systém pokut, které rovnou strhává z výplaty? Musíte platit za pracovní oděv nebo školení? Nesmysl. Na nic z toho nemá zaměstnavatel nárok. Pokuty jsou nezákonnné a brigádník musí být stejně jako kmenový zaměstnanec vyškolen a vybaven nejen pracovními, ale také ochrannými pomůckami.

 Necháte se připravit o přestávky

Dřete od nevidím do nevidím? Přestávky na odpočinek zaručuje zákon. „Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut. Délka pracovní doby činí obvykle 8 hodin, maximálně 12 hodin. Přestávka se do této doby nezapočítává,“ uvádí JUDr. Preuss.

Podepíšete hmotnou odpovědnost

Chce šéf, abyste podepsali tzv. hmotnou odpovědnost? Uvědomte si, že tím na sebe berete odpovědnost za svěřené peníze, materiál nebo zboží. A případnou škodu budete muset zaměstnavateli finančně vynahradit.

 

Fotogalerie
5 fotografií

 

Video se připravuje ...