Ženy stejně jako muži kácely stromy, fáraly do dolů, míchaly beton, pracovní den trval někdy až 16 hodin. V plesových šaty, ve kterých byla třeba jedna z nich zatčena, musela přežít roky nucených prací. Žádné jiné oblečení nedostala.
Expozice ukazuje i příběh Češky Evženie Věsnikové, rozené Němečkové, v podmínkách, které lámaly těla i duše a kde násilí dozorců bylo na denním pořádku. V sovětských lágrech skončily stovky Češek.
„U mužů Čechoslováků už pak číslo šplhá k 25 tisícům. Zahrnuje však i jiné formy persekucí, jako třeba popravy,“ vysvětlila Magdaléna Háková ze sdružení gulag.cz.
Stát trestal ženy a muže nejen za zločiny, ale i za příslušnost k určité kategorii obyvatelstva, například sociální, náboženské či etnické nebo národnostní.
Po vyznamenání poprava
Evženie Věsniková (1897 až 1977) nejdřív dostala od Stalina vyznamenání, za rozvoj drůbežáren a pionýrských táborů, ale krátce poté jí popravili manžela, dříve vysoce postaveného bolševického kádra, odebrali syna Jevgenije a ji samotnou označili za vlastizrádkyni.
Peklo pracovního tábora Alžir v Kazachstánu v 50. letech minulého století musela vydržet osm let. Zemřela pak v Moskvě v roce 1977. Její syn, ke kterému po návratu z gulagu těžce hledala cestu, se stal slavným hercem a národním umělcem SSSR. Její příběh najdete ZDE
Miliony zmařených životů
Gulagem prošlo odhadem 20 milionů lidí, z toho miliony žen. Mnohé přišly o děti, rodinu i identitu. Nitky vzpomínek jsou varováním i poctou – připomínkou, že za suchými čísly stojí konkrétní lidské osudy.
Ženy s dětmi do tří let přicházely do lágru společně, dalších více než 1500 dětí se zde narodilo. Často jako důsledek znásilnění ze strany dozorců. Jakmile děti dosáhly tří let, byly matkám odebrány a odvezeny do dětských domovů po celém Sovětském svazu. Mnohé matky je nikdy neviděly. Právě tento okamžik patřil k největším traumatům pobytu v táboře, bolestnějším než hlad, mráz i každodenní ponižování.
Výstava přibližuje život v lágrech od okamžiku zatčení až po návrat na svobodu. Bez patosu, zato skrze drobné, osobní předměty jako jsou výšivky, kresby, dětské panenky či nitě, které sloužily k porcování chleba. K vidění je v prostorách Dvorany radnice městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz do konce srpna.
VIDEO: Josif Vissarionovič Stalin – jeden z největších zločinců 20. století, za jehož vlády zahynuly desítky milionů lidí.
