Kabinety plné pochlebovačů: Okolo Putina i Trumpa mizí kritické hlasy
Ruský prezident Vladimir Putin stále není ochotný udělat vůči Ukrajině jakékoliv ústupky, které by mohly vést k zastavení konfliktu. V tomto rozhodnutí jej podporuje řada hlasů, kterými se za léta svého prezidentství obklopil. The Washington Post upozornil na skutečnost, že okolí ruské hlavy státu je k jeho rozhodnutím čím dál méně kritické. Někteří pozorovatelé a komentátoři si všimli podobné situace i v případě amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Stále se spekuluje, zda Putin přijme nejnovější americký mírový plán, který mnozí analytici považují za vcelku vstřícný k Rusku. Vzhledem k tomu, že si je jist svou převahou na bojišti a ruskou ekonomiku považuje za silnou, nemá důvod k větším ústupkům.
Boris Bondarev, ruský diplomat, který v roce 2022 rezignoval kvůli invazi na Ukrajinu, ve svém eseji popisuje řídnutí hlasů kritických vůči Putinovi ve vrcholné ruské politice. „Jedno z hlavních ponaučení z invaze souviselo s něčím, čeho jsem byl svědkem v předchozích dvou desetiletích: co se stane, když je vláda pomalu deformována vlastní propagandou. Válka je jasnou ukázkou toho, jak se rozhodnutí učiněná na základě vlastní ozvěny mohou obrátit proti nám,“ napsal.
Otočka o 180°
Archivní projekt na Instagramu s názvem Achtopotv nabízí nahlédnutí do doby, kdy ruská veřejná debata odrážela mnohem širší spektrum názorů než dnes. Účet zmiňuje například senátora a historika Vladimira Medinského, který v roce 2005 vášnivě argumentoval proti obnově pomníků Josifa Stalina. Varoval mimo jiné před obětováním jednotlivců pro imperiální ambice.
Nyní je Medinskij hlavním vyjednavačem Ruska v otázce konfliktu na Ukrajině a jedním z nejvýznamnějších zastánců Putinovy snahy vrátit bývalé sovětské republiky zpět do sféry vlivu Moskvy. Další video zveřejněné v rámci projektu zachycuje samotného Putina v roce 2000, jak tvrdí, že svobodný tisk je pro budoucnost země životně důležitý.
Silně se změnil i Dmitrij Medveděv, jehož prezidentství (2008–12) se vyznačovalo krátkým liberálním uvolněním a celkově přátelštějším přístupem k Západu. Nyní ve svých příspěvcích na sociálních sítích opakovaně přeje Západu jadernou zkázu.
Analytici zabývající se Ruskem identifikovali jako zlomové momenty různé události. Pro některé je to Putinův návrat k moci v roce 2012. Jiní považují za bod zlomu anexi Krymu v roce 2014. Podle některých proměna začala mnohem dříve, již během Putinových prvních funkčních období.
V únoru 2022 bylo již pro ruské politické elity nepředstavitelné postavit se jakémukoliv Putinovu rozhodnutí. „Moji kolegové v Kremlu mi opakovaně říkali, že Putin má rád svého ministra zahraničí Sergeje Lavrova, protože s ním se dobře pracuje, vždy prezidentovi přitakává a říká mu to, co chce slyšet. Není tedy divu, že Putin si myslel, že nebude mít žádné potíže porazit Kyjev,“ komentoval Bondarev plán „speciální vojenské operace“, který počítal s dobytím Ukrajiny po pár dnech.
Trump v „komnatě ozvěn“
K podobnému jevu jako u Putina dochází dle některých pozorovatelů i u Donalda Trumpa, jehož nynější kabinet je oproti tomu z prvního období názorově mnohem jednolitější. Roman Badanin, šéfredaktor exilového investigativního média Proekt, napsal letos na jaře, že „Trumpovy nové tiskové konference s loajálními blogery mu připomínají Putinovy každoroční tiskové maratony“. „Každý rok Kreml shromáždí tisíce loajálních reportérů, aby prezidentovi pochlebovali a kladli mu jednoduché otázky. Žasnu, jak jsou si ti dva podobní,“ napsal.
Znepokojující je i rychlý politický obrat některých vysokých amerických činitelů. Nynější ministr zahraničí, dříve prominentní senátor Marco Rubio kdysi tvrdil, že „opustit Ukrajinu by zničilo americkou důvěryhodnost“. Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff měl pak Rusům dokonce radit, jak jednat s Trumpem, aby dosáhli co nejlepší dohody, včetně získání územních ústupků od Ukrajiny.
„Je nepříjemné to přiznat, ale on Ukrajině nic nedluží,“ napsal Bondarev s tím, že Witkoff zkrátka plní příkazy Trumpa. „Pracuje pro USA, nebo, jak to chápe on, pro amerického prezidenta. Jeho cílem je zajistit Trumpovi nějakou formu ‚míru‘ – tady a teď,“ dodal.
Ruské ministerstvo obrany v sobotu na Telegramu uvádělo, že jeho vojska od půlnoci dodržují příměří a zůstávají na dříve obsazených pozicích. Obvinilo naopak ukrajinskou armádu z útoků bezpilotními letouny a dělostřelectvem na ruské pozice a civilní cíle. Ruské ozbrojené síly reagovaly na porušení příměří odvetnými údery, dodal ruský resort obrany.
Ukrajinské úřady informují o několika zraněných lidech kvůli ruským útokům. Drony zranily dva lidi v Chersonu a jeho okolí, napsal dnes ráno server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady.
V Dněpropetrovské oblasti byla podle šéfa správy tohoto regionu Oleksandra Hanži zraněna tříletá holčička. V sobotu pozdě večer místní činitelé informovali o pěti zraněných po dronovém útoku na Charkov. Mezi Ruskem a Ukrajinou přitom platí třídenní příměří.
Ukrajinské letectvo dnes ráno na platformě Telegram oznámilo, že Rusko v noci útočilo 27 drony a všechny je zneškodnila protivzdušná obrana. Ukrajinský generální štáb mezitím na facebooku napsal, že za uplynulý den zaznamenal 147 bojových střetů na frontové linii. Ruská armáda podle něj útočila drony a dělostřeleckou palbou.
Dobrý den, Maďarsko má oficiálně nového premiéra, Péter Magyar byl v sobotu zvolen o funkce a složil slib. Již dříve nastínil prozápadní zahraniční politiku a prohlásil, že se bude snažit učinit z Maďarska spolehlivého spojence NATO a loajálního člena EU.
Stejně jako Viktor Orbán ovšem odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu a je proti rychlému začlenění této země do EU, i když s končícím premiérem nesdílí nepřátelskou rétoriku vůči Kyjevu. Šéfkou ministerstva zahraničí se stala Anita Orbánová, s Viktorem Orbánem ji pojí pouze příjmení.
