ONLINE: Ruský dron zasáhl tureckou loď v Černém moři, tvrdí Kyjev a exploze 250 km od Moskvy
Ukrajina obvinila Rusko, že dnes v Černém moři podniklo dronový útok na tureckou nákladní loď převážející slunečnicový olej. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Stalo se tak den poté, co ruské vzdušné útoky na dva ukrajinské přístavy podle Kyjeva poškodily tři turecká plavidla. Dnešní incident se obešel bez obětí, sdělil KyjDramatické dění z ruské invaze na Ukrajinu sledujeme v online reportáži.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Ukrajina obvinila Rusko, že dnes v Černém moři podniklo dronový útok na tureckou nákladní loď převážející slunečnicový olej. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Stalo se tak den poté, co ruské vzdušné útoky na dva ukrajinské přístavy podle Kyjeva poškodily tři turecká plavidla. Dnešní incident se obešel bez obětí, sdělil Kyjev. Ukrajinské námořnictvo na telegramu oznámilo, že na palubě lodi s názvem Viva je 11 tureckých občanů, ale nikdo nebyl a plavidlo pokračuje v cestě do Egypta.
„Útok byl proveden na otevřeném moři v ukrajinské výlučné ekonomické zóně, mimo dosah ukrajinských systémů protivzdušné obrany,“ uvedlo námořnictvo a dodalo, že je v kontaktu s kapitánem lodi. Rusko přitom obvinilo z cynického porušování mezinárodního námořního práva.
Dnešní propuštění 123 vězňů běloruským režimem uvítala předsedkyně Evropské komise von der Leyenová. „Tento vývoj musí posílit naše odhodlání. Odhodlání pokračovat v boji za všechny vězně, kteří jsou v Bělorusku stále za mřížemi, protože měli odvahu říkat pravdu mocným. Boj za lidská práva a spravedlnost v Bělorusku musí pokračovat,“ uvedla na síti X.
Krok Minsku uvítalo také české ministerstvo zahraničí. „Vítáme propuštění významných běloruských politických vězňů, včetně nositele Nobelovy ceny míru Alese Bjalackého a opozičních politiků Mariji Kalesnikavové a Viktara Babaryky. Byli nezákonně drženi v izolaci více než čtyři roky,“ uvedlo ministerstvo na síti X.
Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) označil rozhodnutí designovaného předsedy vlády Andreje Babiše (ANO) neposkytnout finanční pomoc Ukrajině za sobecký a nezodpovědný přístup, který ohrožuje nejen bezpečnost České republiky, ale i její prosperitu. Uvedla to dnes Česká televize (ČT).
„Myslím, že bohatší a zodpovědnější evropské státy si na to příště vzpomenou, například při tvorbě sedmiletého evropského rozpočtu. A to nebude pro ČR dobré,“ varoval Fiala před důsledky Babišova rozhodnutí v textové zprávě pro ČT.
K dnešnímu Babišovu výroku o evropském financování Ukrajiny se vyjádřili i další politici.
Končící ministr zemědělství a předseda KDU-ČSL Marek Výborný Babišovy výroky označil za ostudu a ohrožení bezpečnostních i ekonomických a obchodních zájmů ČR. „Pokud se ČR nebude podílet na pomoci napadené Ukrajině, pokud nezůstaneme aktivní součástí koalice ochotných, pokud nebudeme koordinovat muniční iniciativu, uškodíme na prvním místě sami sobě,“ napsal na síti X.
„Ostuda začíná. Když s něčím nesouhlasím, řeknu proč a navrhnu jiné řešení. Tak jsme se v Evropské unii chovali až dosud. Jako dospělý partner, ne jako další (maďarský premiér Viktor) Orbán,“ uvedl předseda hnutí STAN a ministr vnitra v demisi Vít Rakušan. „Někdo tomu říká pragmatismus, v Moskvě tomu říkají dobré zprávy... Dějiny nás už poučily, kolik stojí lhostejnost,“ reagoval na Babišovo vyjádření místopředseda TOP 09 Jiří Pospíšil.
Devět propuštěných běloruských vězňů včetně nositele Nobelovy ceny Bjaljackého je v Litvě, ostatních 114 přijala Ukrajina, informuje agentura Reuters.
Ukrajina přijala 114 propuštěných vězňů, uvedlo koordinační centrum pro válečné zajatce v Kyjevě. Jsou mezi nimi ukrajinští občané obvinění ze spolupráce s ukrajinskou rozvědkou i běloruští političtí vězni. Centrum v prohlášení uvedlo, že propuštění budou mít zajištěnu lékařskou péči a ti běloruští občané, kteří o to požádají, budou následně přepraveni do Polska nebo do Litvy. Lytvyn novinářům řekl, že propuštěné vězně na Ukrajině osobně přivítal šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyryl Budanov.
Běloruský nositel Nobelovy ceny za mír Ales Bjaljacki a opoziční politička Maryja Kalesnikavová jsou na svobodě. Uvedl to dnes opoziční server Naša Niva poté, co administrativa autoritářského vůdce země Alexandra Lukašenka oznámila omilostnění 123 vězňů. Rozsáhlá amnestie následuje po jednání amerického zmocněnce Johna Coalea v Minsku.
Končící ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) považuje za jedinou realistickou cestu půjčku Ukrajině financovanou z hotovostních výnosů ze zmrazených aktiv ruské centrální banky. „Potřeby Ukrajiny jsou naléhavé a jednání v rámci EU se nesmí stát záminkou pro zdržování pomoci, kterou Ukrajina nutně potřebuje,“ uvedl dnes ve vyjádření pro ČTK.
„Vyjádření designovaného premiéra Babiše bohužel potvrzuje odklon české zahraniční politiky od prosazování a obrany tradičních hodnot a principů v mezinárodních vztazích směrem ke zbabělosti, sobectví a nezodpovědnosti, které bude vydáváno za moudré a pragmatické rozhodnutí,“ řekl České televizi ministr pro evropské záležitosti v demisi Martin Dvořák (STAN). „Nejsmutnější na tom je, že neochota aktivně pomáhat v boji proti okupantům se může naší zemi vrátit, až se tentýž agresor přiblíží k našim hranicím a stejně 'pragmaticky' se k tomu postaví naši západní spojenci,“ dodal.
Spojené státy ruší sankce na běloruskou potaš, tedy uhličitan draselný. Uvedl to dnes podle agentury Belta zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Bělorusko John Coale, který v zemi jednal o normalizaci vztahů.
„V souladu s pokyny prezidenta Trumpa ruší Spojené státy sankce na draslík. Myslím, že je to ze strany USA velmi dobrý krok vůči Bělorusku. Rušíme je nyní,“ citovala Belta amerického zmocněnce po jednání s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem.
Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny, Česko nebude za nic ručit, řekl premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu, které dnes zveřejnil na síti X. Finančními potřebami Ukrajiny v letech 2026 a 2027 se bude zabývat summit EU, který začne příští čtvrtek. Evropská komise pro jednání navrhla dvě možnosti, první je půjčka od Evropské unie, druhou reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy.
Babiš řekl, že souhlasí s belgickým premiérem Bartem De Weverem, se kterým se ve čtvrtek setkal v Bruselu. „Evropská komise musí najít jiné způsoby financování Ukrajiny,“ uvedl. „Nemáme peníze pro jiné státy a to musí vyřešit Evropská unie jiným způsobem, ale my jí nebudeme ručit za nic, ani tam nebudeme dávat peníze,“ dodal.
Rusko potvrdilo, že dnes uskutečnilo rozsáhlý úder na vojensko-průmyslové a energetické cíle Ukrajiny. Použilo drony i hypersonické střely Kinžal.
V neděli budou v Berlíně jednat zahraničněpolitičtí poradci ze Spojených států, Ukrajiny, Německa a dalších zemí o možném příměří na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura DPA s odvoláním na německé vládní kruhy.
Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) v pátek s odvoláním na své zdroje napsal, že zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff míří do Berlína, kde se sejde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry.
Hlava ukrajinského státu je podle německé vlády v Berlíně očekávána v pondělí. Týž den by se měl Zelenskyj také účastnit jednání s vrcholnými představiteli evropských zemí, Evropské unie a Severoatlantické aliance.
Ukrajinská Oděská oblast čelí jednomu z největších vzdušných útoků od začátku války. Zraněni byli dva lidé a zasaženy civilní, průmyslová a energetická zařízení. Část tohoto jihoukrajinského regionu je bez elektřiny, uvedl dnes ráno šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského vyslalo Rusko na Ukrajinu 450 dronů a 30 střel různých typů.
„Oděská oblast prožívá jeden z nejmasivnějších leteckých útoků nepřítele,“ napsal Kiper na Telegramu. „V důsledku úderů vznikly požáry, byly poškozeny administrativní budovy a energetické objekty. Záchranáři pracují na likvidaci následků,“ dodal s tím, že útok stále pokračuje.
Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) doufá, že se nastupující kabinet ANO, SPD a Motoristů sobě nechá přesvědčit o významu české muniční iniciativy a bude v ní nějakým způsobem pokračovat. Kritiku iniciativy, která zajišťuje velkorážovou munici pro Ukrajinu čelící ruské vojenské invazi, pokládá za mimořádně nezodpovědnou. Iniciativa je unikátní a v zahraničí oceňovaná věc, byla by velká chyba toto zničit, řekl Fiala v rozhovoru s ČTK.
„Doufám v jednu věc. Když to nechtějí slyšet od nás a nevěří nám, tak že naši spojenci jim objasní význam muniční iniciativy,“ uvedl Fiala. Česko podle končícího předsedy vlády udělalo pro napadenou Ukrajinu maximum, co mohlo. Je to zásluha nejen dosluhující vlády, ale celé české společnosti, řekl Fiala.
Nejméně 226 civilistů přišlo v listopadu na Ukrajině kvůli ruské vojenské invazi o život a dalších 952 utrpělo zranění, uvedla dnes v pravidelné zprávě Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). V říjnu bylo zabito nejméně 148 civilistů a dalších 929 utrpělo zranění.
Celkový počet civilních obětí na Ukrajině od ledna do listopadu činí 2311 zabitých a 11.084 zraněných. To je o 26 procent více než ve stejném období loni a o 70 procent více než v roce 2023, upozornila mise.
Francouzská média nepotvrzují informaci agentury Reuters, jež s odvoláním na Elysejský palác napsala, že jednání o Ukrajině v sobotu v Paříži nebude. Server Axios dříve napsal, že schůzka ve francouzské metropoli se uskuteční na úrovni poradců pro národní bezpečnost z Ukrajiny, Francie, Británie a Německa.
Drony dalekého doletu ukrajinské tajné služby SBU podruhé v tomto týdnu zasáhly ruské těžební plošiny v Kaspickém moři, uvedly dnes agentury Unian a server Ukrajinska pravda s odvoláním na anonymní zdroje v SBU.
Ve čtvrtek ukrajinská média s odvoláním na své zdroje informovala, že drony dlouhého doletu poprvé zaútočily na ruská ropná zařízení v Kaspickém moři, když zasáhly ropnou plošinu Filanovskij. Ta patří společnosti Lukoil-Nižněvolžskněfť.
Tentokrát bezpilotní letouny kromě plošiny Filanovskij zasáhly i plošinu Korčagina, která také patří společnosti Lukoil-Nižněvolžskněfť. Drony na obou plošinách poškodily kriticky důležité zařízení, což vedlo k přerušení provozu, napsal Unian.
Sobotní jednání o Ukrajině, které se očekávalo v Paříži, je zrušeno. Uvedl to dnes podle agentury Reuters úřad francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Kyjev, Spojené státy a Evropa podle Elysejského paláce stále pracují na společném postoji ohledně míru na Ukrajině. USA dnes dříve uvedly, že svoji účast na tomto jednání teprve zvažují.
Ukrajina letos dostala prostřednictvím české muniční iniciativy 1,8 milionu kusů velkorážové munice, cíl pro letošek byl tak splněn. Na síti X to dnes vpodvečer napsal končící premiér Petr Fiala (ODS). Loni Ukrajina díky iniciativě dostala 1,5 milionu kusů velkorážové munice. Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) iniciativu dlouhodobě kritizuje a mluvil o jejím zrušení, možném převzetí Severoatlantickou aliancí (NATO) či minimálně jejím auditu.
„Slíbil jsem, že ukrajinským obráncům letos dodáme 1.800.000 kusů velkorážové munice. Jsem rád, že mohu potvrdit, že jsme dnes tento cíl splnili,“ napsal dnes Fiala.
Ruská aktiva v Evropské unii zůstanou zmrazená na neurčito, nebude o tom tedy třeba každých šest měsíců hlasovat jako dosud. Rozhodly o tom dnes členské státy EU. Hlasování probíhalo písemnou formou a pro schválení kroku byla potřeba kvalifikovaná většina. Česko podle informací ČTK zmrazení aktiv podpořilo, proti byly Maďarsko a Slovensko.
Státy svým hlasováním odstranily překážku související s použitím ruských aktiv na pomoc Ukrajině. Maďarský premiér Viktor Orbán předem uvedl, že jeho země protestuje proti plánu Evropské unie na dlouhodobé zmrazení ruských aktiv a jeho schválení pouze kvalifikovanou většinou a že jde o protiprávní postup.
Turecký prezident Recepem Tayyip Erdogan dnes svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi na setkání v Turkmenistánu řekl, že v rusko-ukrajinské válce by bylo ku prospěchu omezené příměří. Erdogan navrhl, aby se vztahovalo zejména na energetická zařízení a přístavy, píše agentura Reuters.
Erdogan už koncem listopadu během videokonference koalice asi 30 zemí podporujících Kyjev uvedl, že takové příměří „by mohlo představovat uspořádání, které by pravděpodobně vytvořilo příznivé podmínky pro vyjednání komplexní mírové dohody“, napsala agentura AFP.
