Při útocích na Írán, které USA nazývají operací Epic Fury (Epická zuřivost), byl zabit mimo jiné i nejvyšší duchovní vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí. A Američané nyní varují, že nejtvrdší údery teprve přijdou. Vzkázal to i ministr zahraničí Mark Rubio, zatímco Trumpův zmocněnec Steve Witkoff tvrdí, že Íránci varovali, že vlastní uran pro výrobu 11 atomových bomb. Prezident USA Donald Trump si však nyní postěžoval na přístup premiéra Velké Británie Keira Starmera, který ho zklamal. Proč?
Nejtvrdší údery teprve přijdou, varují USA! Trumpa naštval britský premiér: „Velmi mě zklamal“
1.Útoky pokračují
- Operace Epická zuživost pokračuje.
- Izraelské letectvo v pondělí večer shodilo přes 250 bomb na prezidentský palác a sídlo bezpečnostní rady v Teheránu, uvedl podle médií Izrael.
- Íránci uvedli, že mají dost uranu na výrobu 11 atomových bomb, tvrdí Trumpův zmocněnec Steve Witkoff.
- Írán dál podniká odvetné útoky na Izrael a arabské země, kde se nacházejí americké vojenské základny.
- Při americko-izraelských útocích na Írán bylo v zemi od zahájení konfliktu, tedy od soboty, dosud zabito nejméně 787 lidí, uvedl íránský Červený půlměsíc.
- USA a Izrael zahájily útok na Írán v sobotu s cílem zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu.
- Prezident Donald Trump zmiňoval, že země nesmí získat jaderné zbraně. Jeden z úderů zabil duchovního vůdce Alího Chameneího, zemřelo také téměř pět desítek dalších předních činitelů.
- USA k útoku na Írán přiměl záměr Izraele zaútočit na Teherán, což by vyvolalo íránské odvetné údery proti americkým cílům, prohlásil nyní americký ministr zahraničí Marco Rubio.
„Věděli jsme, že Izrael podnikne (vojenskou) akci. Věděli jsme, že by to vyvolalo útok proti americkým silám, a věděli jsme, že pokud bychom proti nim (proti Íráncům) nezasáhli preventivně ještě předtím, než tyto útoky zahájí, utrpěli bychom vyšší ztráty,“ uvedl nyní ministr zahraničí USA Rubio. Podle něj přitom nejtvrdší údery teprve přijdou.
Americký viceprezident J. D. Vance v pondělí řekl stanici Fox News, že cílem USA bylo zajistit, že Írán nebude mít jadernou zbraň. „Prezident chce dát Íráncům i světu jasně najevo, že nebude mít klid, dokud nedosáhne tohoto zásadního cíle - zajistit, aby Írán nemohl mít jadernou zbraň,“ řekl Trumpův viceprezident.
Šéf Pentagonu Pete Hegseth v pondělí na tiskové konferenci řekl, že cílem amerických útoků je zničit íránské rakety, námořnictvo a bezpečnostní infrastrukturu.
17:31Dnes
Na Blízký východ by měli příští týden dorazit ukrajinští odborníci na boj s drony. Oznámil to dnes podle agentury AFP ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kyjev již dříve uvedl, že ho Trumpova administrativa požádala o pomoc s obranou proti íránským dronům Šáhed.
„Ukrajina bojuje s Šáhedy roky a všichni uznávají, že žádná jiná země na světě v tom nemá takové zkušenosti,“ napsal Zelenskyj v sobotu večer na sítí Telegram. „Jsme připraveni pomoci a očekáváme, že naši lidé také obdrží potřebnou podporu,“ dodal.
17:30Dnes
Ve Španělsku se konala shromáždění k Mezinárodnímu dni žen v několika městech včetně Madridu, Barcelony, Valencie, Sevilly, Grenady či Bilbaa. V některých městech uspořádali aktivisté kvůli odlišným názorům na problematiku transgenderu či legalizace prostituce dva pochody. Demonstrací se účastnili také někteří zástupci vlády. Vicepremiérka Yolanda Díazová vyzvala protestující, aby vyjádřili nesouhlas se současnou válkou Spojených států a Izraele proti Íránu.
Zobrazit celý online16:26Dnes
Trumpova administrativa podle jednoho amerického činitele zvažuje dvě možnosti: buď všechen materiál z Íránu odvézt, nebo tam dopravit jaderné experty, kteří by ho na místě znehodnotili. Mise by nejspíš vyžadovala účast odborníků a vědců, například těch z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), píše Axios. Jakýkoliv pokus zmocnit se tohoto materiálu by vyžadoval americké či izraelské vojáky na íránské půdě, kde by museli hledat těžce opevněná podzemní zařízení uprostřed války, píše Axios. Není jasné, zda by se jednalo o americkou, izraelskou či společnou misi
Trump na otázku o možnosti vyslání pozemních jednotek do Íránu s cílem zmocnit se jeho jaderných zařízení v sobotu podle agentury Reuters odpověděl, že je to něco, k čemu by mohlo dojít „později“.
„Lidé tam budou muset jít a vzít to,“ řekl podle Axiosu americký ministr zahraničí Marco Rubio, když byl dotázán na obohacený uran Íránu při úterním brífinku se zákonodárci v Kongresu. Neupřesnil, kdo přesně podle něj za tímto účelem do Íránu půjde.
2.Íránský generál hrozí
Ropa kvůli vývoji na Bízkém východě dál prudce zdražuje. Vysoce postavený činitel íránských revolučních gard v pondělí večer uvedl, že Teherán uzavřel Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy.
Generál íránských revolučních gard Sardar Džabbari nyní pohrozil, že „zapálí“ jakoukoli loď proplouvající Hormuzským průlivem. Také uvedl, že zaútočí na ropovody a nedovolí, aby „ani jediná kapka ropy opustila oblast,“ prohlásil na Telegramu.
Tankery a další lodě se Hormuzskému průlivu dál vyhýbají, uvedla agentura Reuters. „Rychlé uklidnění situace není na obzoru, Hormuzský průliv zůstává prakticky uzavřen a Írán dává najevo připravenost útočit na energetickou infrastrukturu v regionu, takže pokračuje tlak na růst cen ropy,“ uvedl analytik Tony Sycamore ze společnosti IG.
3.Terčem i škola?
Rubio vedle toho popřel, že by USA cíleně zaútočily na školu, píše agentura Reuters. Vyjádření šéfa americké diplomacie přichází poté, co Írán uvedl, že pří útoku na dívčí školu na jihu země v sobotu, kdy USA a Izrael zahájily útoky na Írán, zahynulo přes 160 lidí. Terčem útoku byla podle íránských úřadů dívčí základní škola ve městě Mínáb v provincii Hormozgán.
„Ministerstvo války by to vyšetřovalo, pokud by šlo o náš útok a odkázal bych vás na ně,“ uvedl Rubio v odpovědi na otázky novinářů, kteří se ho na útok na školu ptali. „Spojené státy by cíleně nezaútočily na školu,“ dodal ministr.
Sobotní incident odsoudila mimo jiné laureátka Nobelovy ceny za mír Malala Júsufzaiová či UNESCO. Záměrný útok na vzdělávací instituce, nemocnice nebo jinou civilní infrastrukturu je podle mezinárodního humanitárního práva válečný zločin. Americké ministerstvo obrany ani oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM na žádost Reuters o komentář dosud nereagovalo.
4.11 atomovek
Íránští zástupci během dřívějších jednání se Spojenými státy prohlásili, že mají 460 kilogramů na 60 procent obohaceného uranu, který by mohl být použit k výrobě jedenácti atomových bomb, řekl stanici Fox News americký zmocněnec Steve Witkoff.
Ten se spolu se zetěm amerického prezidenta Jaredem Kushnerem zúčastnil jednání s Íránci, které ale nevedlo k dohodě a USA s Izraelem o víkendu na Írán vojensky zaútočily.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes podle státních tiskových agentur TASS a RIA Novosti prohlásil, že neexistují důkazy, že by Teherán vyvíjel jaderné zbraně.
Íránští zástupci podle Witkoffa na úvod vyjednávání řekli, že mají „nezadatelné právo obohacovat všechno jaderné palivo, které mají k dispozici“. „Odpověděli jsme, že prezident má pocit, že my máme nezadatelné právo vás zastavit,“ pokračoval Witkoff. Američané podle něj během jednání usoudili, že Írán nemá jiný zájem, než se vrátit k obohacování jaderného paliva s cílem vyrobit jadernou zbraň.
K výrobě atomové zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent - takzvané obohacení je proces, při kterém se technologicky zvyšuje koncentrace štěpného izotopu v přírodním uranu tak, aby mohl být využit jako palivo v jaderných elektrárnách nebo jako nálož v jaderných zbraních. Obohacení z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok.
„Materiál (obohacený na) 60 procent může být obohacen na 90 procent, což je považováno za potřebné k výrobě zbraní, během přibližně jednoho týdne, možná deseti dnů,“ řekl Witkoff. Írán dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
„Íránští vyjednávači nám řekli přímo - bez jakéhokoliv studu - že mají pod kontrolou 460 kilogramů na 60 procent (obohaceného uranu) a že si jsou vědomi toho, že by z toho bylo možné vyrobit jedenáct jaderných bomb,“ řekl Witkoff.
5.Trumpova zloba
Dění kolem útoku na Írán však obnažilo i spory mezi USA a Velkou Británií. Prezident USA Trump totiž kritizoval britského premiéra Keira Starmera. „Nebyl nápomocný. Nikdy jsem si nemyslel, že tohle uvidím. Nikdy jsem si nemyslel, že tohle uvidím od Spojeného království. Milujeme Spojené království. Je velmi smutné vidět, že náš vztah zjevně není takový, jaký býval,“ prohlásil Trump.
Historicky privilegované vztahy mezi Británií a Spojenými státy už nejsou, čím bývaly, míní Trump. Británie totiž nechtěla původně Američanům poskytnout své základny v souvislosti s americko-izraelskými útoky na Írán.
Starmer ho zklamal
Starmer ale uvedl, že jednal v národním zájmu. Spor o základny podle webu Le Figaro vedl k tomu, že USA stáhly svou podporu dohodě o britském navrácení Čagoských ostrovů Mauriciu. „Šlo o zdaleka ten nejpevnější vztah. Je velmi smutné vidět, že už zjevně není tím, čím býval. Nyní máme velmi silné vztahy s jinými evropskými zeměmi,“ řekl Trump v rozhovoru s britským deníkem The Sun, v němž pochválil zejména Francii a NATO.
Trump v pondělním rozhovoru s deníkem The Daily Telegraph kritizoval Starmera za přílišné otálení s povolením, aby USA využily klíčové vojenské základny Diego García na Čagoských ostrovech, které se nacházejí v Indickém oceánu. Británie nechtěla podle Le Figaro povolit ani užívání základny Fairford v Anglii. „Měl pomoci, ale nebyl ochoten spolupracovat. Nikdy bych nečekal, že se něco takového ze strany Británie stane. Starmer mě velmi zklamal,“ uvedl Trump.
Rozhodli se nezapojit
Londýn po prvním odmítnutí v neděli souhlasil, aby britské základny, včetně základny Diego García, Washington využil k útoku na íránské odpalovací zařízení. Britové ale nepovolili využít proti Íránu britské vojenské základny na Kypru poté, co jednu z nich v noci na pondělí zasáhl bezpilotní letoun, zřejmě vyslaný libanonským hnutím Hizballáh, které je spojencem Íránu. Rozhodnutí Londýna vyvolalo obavy kyperských úřadů.
„Prezident Trump nesouhlasil s naším rozhodnutím nezapojit se do prvotních útoků, je ale mou povinností posoudit, co je v národním zájmu Británie. To jsem udělal a stojím si za tím,“ řekl Starmer podle agentury Reuters v pondělí v parlamentu. Britský premiér již dříve řekl, že zapojení Británie do úderu proti Íránu má výlučně obranný charakter, sám ale nevěří tomu, že pokus o změnu íránského režimu leteckým bombardováním bez pozemní invaze bude fungovat.
Video Donald Trump po útoku na Írán: USA mají tři mrtvé, gardy se mají vzdát nebo čelit smrtiVideo se připravuje ...- Související
Témata:
Pokud začne nějaký nový svět s těmito světovými pablby, co mu vládnou nyní, tak to bude velká klika...