Video se připravuje ...
Víte, že... Vladimir Putin
V Polsku zavraždili Putinova kritika: „Vypadalo to jako poprava.“ Pachatel uniká
Polská policie zadržela tři osoby v souvislosti se zavražděním ruského karikaturisty Semjona Skrepeckého ve městě Biala Podlaska na východě země, ale po pachateli vraždy nadále pátrá, uvedla dnes rozhlasová stanice RMF 24 na svém webu. Skrepeckého zastřelil neznámý střelec v pondělí ve městě, ve kterém 44letý ruský umělec a kritik Kremlu žil i se svou rodinou v exilu. Na vyšetřování případu se podle stanice podílí též polská kontrarozvědka.
Ze tří zadržených zůstávají dvě osoby v policejní cele, jednoho člověka policie propustila. Střelec vypálil na Skepeckého zblízka několik výstřelů a poté znovu vystřelil do již ležícího těla. Lékaři oběti již nemohli pomoci. Vyšetřovatelé se snaží zjistit vrahův motiv. „Vypadalo to jako poprava. Několik výstřelů zblízka a jeden, kterým jej 'dorazil',“ řekl serveru Onet nejmenovaný policista.
Vraha do města na východě Polska podle běloruského exilového serveru DzikMedia přivezl běloruský taxikář, který se stal svědkem zločinu.
Skrepeckij, vlastním jménem Robert Kuzovkov, proslul karikaturami politiků, včetně autoritářských vládců Ruska, Běloruska a Čečenska Vladimira Putina, Alexandra Lukašenka či Ramzana Kadyrova. Od roku 2021 žil v Polsku. Na Den Ruska, 12. června, odjel do Berlína, kde před ruským velvyslanectvím demonstroval s dvojportrétem Stalina a Putina, namalovaným ve stylu pravoslavných ikon, poznamenal server Meduza.
Skrepeckij podle Onetu tvrdil, že dostává výhrůžky od Čečenců, Kadyrovových stoupenců, kteří vypátrali, kde žije.
Podle deníku Gazeta Wyborcza je otázkou, zda je Skrepeckého smrt součástí širšího plánu na umlčení kritiků Kremlu za pomoci najatých zločinců. V této fázi vyšetřování nejsou důkazy, které by svědčily o účasti tajných služeb či o politickém charakteru vraždy, napsal list Rzeczpospolita.
21:19
Dnes
Podle šéfa správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova zahynuly dvě ženy ve věku 66 a 80 let a 36 dalších osob utrpělo zranění poté, co ruské klouzavé bomby zasáhly odpoledne v Charkově dvě čtvrti - Slobidskou a Nemyšljanskou. „V místech dopadu byly poškozeny přibližně dvě desítky obytných a kancelářských budov, vzdělávací zařízení a vozidla,“ napsal Syněhubov na Telegramu. Jedna z ruských bomb zcela zničila obytnou budovu, uvedl podle serveru The Kyiv Independent starosta druhého největšího ukrajinského města Ihor Terechov.
20:41
Dnes
„Co se děje v Oleškách na Ukrajině, je děsivé. Civilisté uvázli v ruském obležení bez přístupu k jídlu, léčivům, pitné vodě či k základní péči,“ uvedla eurokomisařka Hadja Lahbibová, která má v exekutivě Evropské unie na starosti otázky spojené s humanitární pomocí.
„Rusko jako okupační mocnost má podle mezinárodního práva jasné závazky: civilisté musí být ochráněni a přísun humanitární pomoci zajištěn,“ prohlásila komisařka.
Olešky leží několik kilometrů od města Cherson, od něhož je odděluje řeka Dněpr, která v těchto místech tvoří frontovou linii mezi ruskou invazní armádou a ukrajinskou obranou. Ukrajina viní Rusko z blokády Olešek a ministr zahraničí Andrij Sybiha v září podle médií vyzval mezinárodní společenství, aby vyvinulo na Moskvu tlak, aby se do města dostala humanitární pomoc a civilisté mohli být evakuováni. Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec uvedl, že Rusko dosud nereagovalo na jeho snahu zajistit humanitární evakuační misi, o kterou usiluje měsíce.
19:36
Dnes
Ruský prezident Vladimir Putin dnes osobně sledoval vojenské cvičení Střed 2026 v Čeljabinské oblasti na Urale. Manévrů se zúčastnilo více než 47 000 vojáků, oznámil prezident. Podle agentury TASS se ho zúčastnily i kontingenty z dalších šesti zemí a také více než 2000 ruských vojáků se zkušenostmi ze speciální vojenské operace, jak Rusko nazývá svou válku proti Ukrajině.
Na cvičišti Čebarkulskij, které spadá pod Centrální vojenský okruh, se uskutečnila hlavní fáze strategického velitelsko-štábního cvičení Střed 2026, píše TASS. Podle ruské státní tiskové agentury tam byly Putinovi mimo jiné předvedeny proudové drony Geraň-4 a Geraň-5, které Rusko v poslední době stále častěji používá při úderech na Ukrajinu. Tyto nejnovější varianty mohou podle ukrajinských vládních dokumentů létat dostatečně rychle, aby se vyhnuly systémům protivzdušné obrany, a zároveň nést zátěž o hmotnosti 90 kilogramů.
Do manévrů se zapojili zástupci 41 zemí, což představovalo rekordní počet, píše TASS. Šest zahraničních států – Bělorusko, Čína, Kyrgyzstán, Mongolsko, Pákistán a Tádžikistán – vyslalo vlastní vojenské kontingenty. Ministerstva obrany Kazachstánu a Konžské republiky se zapojila prostřednictvím operačních skupin a 33 zemí vyslalo pozorovatele, tvrdí bez dalších podrobností agentura.
Témata:
Související
