18 let vězení za brutální vraždu dcery (†7)! Šárka P.: „Vztahovala ke mně ručičky.“
Otřesné svědectví znělo včera před pražským soudem od Šárky P. (36) o tom, jak zamordovala vlastní dcerku (†7) s mentální retardací. Údajně už její péči nezvládala.
Ubodala ji 96 ranami nožem.
Na dcerku byla zdravotní sestra Šárka P. z Kolína sama. „Přestala jsem chodit do společnosti, abych se jí věnovala,“ vyprávěla. Když loni v říjnu na třídních schůzkách zjistila, že je holčička ve škole pozadu a bude vyžadovat další čas navíc, byla to prý poslední kapka. Dívenku vyzvedla z tanečního kroužku a doma se rozhodla, že si sama sáhne na život.
Spolykala prášky, pak se ale rozhodla, že dcerku vezme s sebou. Zvolila však způsob, ze kterého běhá mráz po zádech. „Dívala se na mě a všimla si, že držím v ruce nůž. Začala si stoupat a natahovala ke mně ručičky. Chtěla mě obejmout. Tak jsem ji ještě objala. Řekla jsem, že odejdeme společně, že ji tu nenechám napospas osudu. Svými gesty mi naznačila, že chce s sebou vzít plyšáčky, se slzami v očích jsem jí řekla, že ano,“ líčila Šárka do hrobového ticha u soudu.
Holčičku ubodala, sama tvrdí, že si pamatuje jen čtyři rány, po nichž už holčička nežila, znalci ale tvrdí něco docela jiného. 20centimetrovou čepelí bodla 96krát, naprostou většinu z ran provedla, když dcerka ještě žila a vnímala. Snažila se bránit a vytrhnout mámě nůž, ale marně. Šárka P. u soudu uznala vinu a podle nepravomocného verdiktu si má odsedět 18 let ve vězení.
Genetická vada?
Podle Šárky P. její dcera trpěla vzácnou genetickou vadou. „Na internetu jsem se dočetla, že děti s touto vadou se nedožívají dospělosti,“ uvedla. Žalobkyně Zagarová to ale označila za nesmysl. Verzi o tom, že to chtěla holčičce vraždou ulehčit, odmítla, chtěla prý ulevit sama sobě. „Byla naštvaná, že by měla přidělanou práci, a ne že by chtěla dceři pomoct tím, že ji usmrtí,“ uvedla.
Údajné potíže s pamětí
S výpovědí matky měla státní zástupkyně Zagarová problém. Nevěřila, že by si matka nepamatovala nic než prvních pár ran. Žena navíc netrpěla duševní poruchou a byla při smyslech, když rány sázela. Žalobkyně tak její ztrátu paměti hodnotí jako účelovou.
Přijde jí to moc!
Státní zástupkyně pro vražedkyni žádala nejméně 20 let vězení, po vynesení
rozsudku si tak ponechala lhůtu na odvolání. Je však neuvěřitelné, že Šárce P.
přišel trest 18 let příliš! Přestože jí hrozil i výjimečný trest doživotí, proti trestu se odvolala a žádá jeho zmírnění.





















Byt sama na dite s postizenim je velmi narocne. Ale mohla to resit jinak. Moznosti jsou, nemusela s ni byt 24/7, az ji to zacalo lezt na mozek. Existuji denni a tydenni stacionare pro takove deti. V krajnim pripade mohla divenku umistit trvale. Stacilo komunikovat, ze nezvlada.