Eva s partnerem Janem (34) a jeho maminkou Jiřinou (52) a rodinnou kamarádkou Helenou (51) vyrazili letos v lednu za teplem do Asie. „Za čtyři letenky z Prahy do Hanoje jsme platili 35 700 korun. Zvolili jsme aerolinky AirAsia. Nenapadlo nás, že by na tak dlouhém letu lítala nízkonákladovka. Našli jsme jen, že se jedná o státní malajsijské linky. Dělali jsme si srandu, že od asijských aerolinek nebudeme moc očekávat, ale že nás třeba překvapí,“ vzpomíná Eva. Překvapily!
Ringgit a kreditka
Let trval 10 hodin a 25 minut. „Nečekali jsme nic moc, ale šokovalo nás, že letušky nikomu nedaly ani deci vody. Mohli jsme si ji koupit, ale pouze za hotové,“ líčí Eva s tím, že je skutečně nenapadlo měnit do letadla malajsijský ringgit. „Když jsme chtěli platit debetní kartou, řekli, že berou pouze kreditní.“
Do patové situace se tak dostala velká část cestujících. Aby ne, z téměř 17 milionů platebních karet v Česku jich je asi jen 1,3 milionu kreditních.
Jiná liga
Při návratu z dovolené už neletěli s AirAsia, ale se společností Turkish Airlines. „Letenky byly sice o 7 tisíc dražší, ale stálo to za to. I vodu a jídlo nám dali,“ usmívá se Eva, která se rozhodla svůj příběh svěřit Ombudsmanovi Blesku, aby i ostatní cestující věděli, co je může potkat. Cesty do Vietnamu jsou pro Čechy stále oblíbenější.
Jak do Vietnamu letěli
Aby se do Vietnamu čtyřčlenná skupina dostala, letěli nejdříve z Prahy do Istanbulu (se společností Pegasus), poté je čekal zmíněný spoj s AirAsia na trase Istanbul – Kuala Lumpur a nakonec přelétali z Kuala Lumpuru do Hanoje.
Ověřte si, co v ceně letenek je
Na případ Evy Mikešové se podíval Mgr. Jakub Keresteši, Ombudsman Blesku pro oblast cestovního práva. „Reklamovat se dá toliko služba, která byla zasmluvněna nebo přislíbena. Pokud v ceně letenky nebylo výslovně zahrnuto jakékoli občerstvení, pak nedošlo k vadnému poskytnutí služby a případná reklamace by byla neúspěšná. Rada se však vztahuje k letům podle práva v rámci EU,“ říká.
Deset hodin bez kapky vody?
Pro většinu lidí, co létají o letních prázdninách s českými cestovkami a českými letadly se toto může zdát jako něco neuvěřitelného… „Samozřejmě klient neočekává, že by na palubě nedostal alespoň kelímek obyčejné vody, nicméně model nízkonákladových společností je takový. Nízkou cenu letenky zde vyvažuje kvalita poskytnuté služby a její obsah. U těch nejlevnějších je v ceně opravdu jen samotná přeprava,“ objasňuje Jakub Keresteši a pokračuje:
„Vždy záleží na rozhodnutí konkrétní aerolinky, jaké služby poskytne v ceně přepravy. Některé poskytují kompletní servis, některé alespoň základní nápoje a občerstvení. Nárok na jejich podávání, pokud nebyly přislíbeny, však není.“
A na co si lidé mají dále dávat pozor, když si kupují letenky? „Vždy je dobré si ověřit, co je v ceně letenky, jaký je doplňkový sortiment na palubě a jak je možné jej uhradit. Nemožnost platit debetní kartou je v Evropě již nepředstavitelná, nicméně u zahraničních společnost.
Na co si dát pozor u nízkonákladovek (low-cost)
Prověřte si dopravce: AirAsia, Scoot nebo Jetstar jsou opravdu nízkonákladovky. Na dálkových letech u nich v základní ceně nemáte NIC – ani jídlo či vodu. Kreditka vs. debetka: V letadlech často fungují terminály v offline režimu, který vyžaduje kreditní kartu (embosovanou).
Klasickou debetní kartou, kterou má většina Čechů k běžnému účtu, tak nezaplatíte.
Voda jako zlato: Pokud letíte s low-costem, kupte si velkou lahev vody v tranzitní zóně po bezpečnostní kontrole. V letadle za ni zaplatíte trojnásobek, pokud ji vůbec dokážete koupit.
Zábava vlastní: Do nízkonákladového letadla si vždy stáhněte filmy do mobilu nebo tabletu a přibalte nabitou powerbanku. Zásuvky v sedadlech nejsou standardem.
