U letohrádku, který je národní kulturní památkou, začaly přípravné práce. Do jara 2028 nebude kvůlli rekonstrukci pro veřejnost otevřen. Staticky zajistit je třeba jižní část. Oprava nebo nahrazení replikami čeká okna a dveře, práce se dotknou podlah, stropu i příček a s nimi také dispozice. Vzniknout má důstojné zázemí pro kustody. Na exteriéru budovy půjde o prvky horní i dolní balustrády, římsy a sloupových arkád a opravy omítek.
„Zrestaurujeme kamenné, kovové, štukové a truhlářské prvky včetně oken, dveří a okenic. Obnovíme i dřevěný kazetový strop v horním sále, kterému navrátíme původní vzhled podle návrhu Bonifáce Wohlmuta,“ řekl Vyhnánek. Klenutý strop pod střechou má být zbaven nátěrů z 20. století.
Podle Feret se změní vnitřní osvětlení, přibudou nástěnná svítidla. „Historické lustry, které jsou dominantou interiéru, budeme repasovat,“ uvedla. Restaurátoři sondami objevili původní renesanční kletované omítky, mají se zachovat. Restaurovat se budou malby.
Správa Pražského hradu vypsala koncem loňského roku soutěž na dodavatele památkové obnovy s odhadní cenou 139 milionů korun bez DPH. „Podařilo se to vysoutěžit výrazně levněji. Předpokládáme částku kolem 100 milionů korun. Až realita ukáže, kolik to přesně bude, jak to u památek bývá,“ řekl Vyhnánek. Dodavatelem je společnost Konsit. Hrad většinu nákladů svých investic podle něho platí z výnosů vstupného na prohlídkové okruhy.
Po rekonstrukci má letohrádek nadále sloužit výstavám a komorním akcím. Stavba neměla zimní provoz a hradní správa chce stav zachovat.
Královský letohrádek či Letohrádek královny Anny anebo pro krásnou vyhlídku také Belvedér začal stavět pro svou ženu Annu Jagellonskou první Habsburk na českém trůně Ferdinand I. ve 30. letech 17. století.
Projekt pro stylově čistou stavbu italské renesance, která je na sever od Alp unikátní, nejprve vypracoval italský stavitel Paolo della Stella. Původně přízemní stavbu navýšil na přání panovníka o patro a typickou střechu především německý renesanční stavitel Bonifác Wohlmut. Stalo se to až po přerušení kvůli požáru katedrály z roku 1541 a její obnovy. Dokončení letohrádku v roce 1563 se už královna Anna nedožila. Oblíbená panovnice zemřela v roce 1547 ve věku 43 let po porodu 15. dítěte.
Letohrádek poté sloužil jako astronomická observatoř. „Po nějakou dobu zde působil Tycho de Brahe a pozoroval hvězdy,“ připomněl Vyhnánek. Poté v letohrádku sídlili dělostřelci, od poloviny 19. století se změnil na obrazárnu. Tehdy přibylo monumentální schodiště, autorem pozdějšího stropu nad ním je Josip Plečnik, který rovněž navrhl stůl u vstupu. Další rekonstrukci v 50. letech 20. století řídil architekt Pavel Janák. Poslední se uskutečnily mezi lety 1988 až 1991 a 2004 až 2010 a řešily především zatékání, v roce 2012 krytinu střechy, která má charakteristický tvar lodního kýlu.
