Hartigovskou zahradu tvoří dvě terasy propojené dvouramenným schodištěm. Horní část je charakteristická vzrostlým tisem červeným a alejí popínavých růží. Současnou podobu získala zahrada v 60. letech 20. století podle návrhu architektů Richarda Podzemného a Adolfa Benše.
Zpřístupnění zahrady je podle ředitele Správy Pražského hradu Pavla Vyhnánka součástí snahy o to, aby byl Hrad vlídný, přístupný a přátelský. V tomto kontextu připomněl například zrušení plošných kontrol při vstupu do areálu Hradu či otevření nových vstupů do zahrad. „Věříme, že si sem najdou cestu obzvláště ti, kteří hledají chvilku klidu, místo, kde si odpočinout,“ řekl Vyhnánek. Součástí zahrady jsou nové lavičky i stoly s židlemi.
Otevření Hartigovské zahrady se zúčastnila i manželka prezidenta Eva Pavlová. „Jsem ráda, že se nám opět podařilo otevřít výjimečný prostor a zpřístupnit ho pro veřejnost,“ podotkla. Lidé si podle ní mohou do zahrady přijít odpočinout od ruchu města, oddělena je i od ruchu návštěvníků Pražského hradu.
Zahradu založila Isabella Švihovská ze Salmu, u svého paláce na Nových zámeckých schodech. Po roce 1720 přešel palác do vlastnictví rodu Hartigů, významných mecenášů hudby, spojených mimo jiné se skladatelem Janem Dismasem Zelenkou. Zahrada tak byla v minulosti využívána i pro koncerty komorní hudby.
