Příběh dlouholetého svářeče totiž ukazuje závažný problém, se kterým se potýká mnoho pacientů: neviditelné psychologické bariéry a strach, které mohou zásadně komplikovat cestu ke zdraví.
Pan Leoš pravidelně kouřil od svých patnácti let a celých třicet let pracoval v těžkém průmyslu jako svářeč. Když ho po prvotním vyšetření odeslali na specializované pracoviště do Brna a oznámili mu nález na plicích, jeho první reakcí paradoxně nebylo zděšení.
„Myslel jsem si, že se na plicích něco ukázalo jen díky tomu, že jsem třicet let svařoval. Dneska má nějaký flíček z černého řemesla snad každý, tak jsem to poprvé prostě oddálil," přiznává s odstupem času.
Strach z nemocnice a tři milimetry navíc
Obrovskou roli hrál u pacienta také odpor k nemocničnímu prostředí a strach z případné operace. Právě zde ale vstoupila do hry nezastupitelná podpora rodiny. „Bariéra byla především v tom, že nechtěl být v nemocnici. Jakmile viděl nemocnici, tak řekl, že vůbec ne a že prostě nepůjde. Všechno to oddaloval,“ popisuje paní Marie, manželka pana Leoše.
Trvalo další tři měsíce, než kontrolní vyšetření ukázalo, že nádor vyrostl o další tři milimetry. To byl pro pana Leoše zlomový okamžik, po kterém si vážnost situace uvědomil a s operací souhlasil.
Jeho osobní příběh ukazuje, proč v České republice funguje Program časného záchytu karcinomu plic. Rakovina plic je totiž zákeřné onemocnění, které se dlouhou dobu nemusí vůbec nijak projevovat. V tuzemsku každoročně onemocní přibližně 6 600 osob a 5 100 lidí na tuto diagnozu bohužel zemře.
Alarmující je především fakt, že celých 66 % pacientů přichází do ordinace až v pokročilém stadiu nemoci, kdy je léčba mnohem složitější. Program je primárně určen lidem ve věku 55 až 74 let, kteří jsou dlouholetými nebo bývalými silnými kuřáky.
Umožňuje jim bezplatně a včas pomocí CT vyšetření odhalit nádor, dokud je ještě plně operovatelný. Stačí jen překonat strach a informovat se u svého praktického nebo plicního lékaře. Podrobnosti najdete na www.prevenceproplice.cz
Stud stranou
Další často opomíjenou bariérou může také být stud. Kuřáci mají mnohdy pocit viny a bojí se odsouzení ze strany zdravotníků. Pan Leoš otevřeně přiznává: „Já jsem se styděl, bylo mi to trapné. Lidé se za to často stydí a i pro mě to bylo zpočátku těžké“. Tuto obavu se však odborníci vytrvale snaží vyvracet.
„Na pacienta se nebude nikdo dívat přes prsty kvůli tomu, že je dlouholetý kuřák. Je nesmírně důležité, aby lidé odhodili stud a mysleli především na to, že lékaři jim chtějí v první řadě pomoci, a ne je soudit,“ vysvětluje plicní onkoložka MUDr. Michaela Heroutová z Fakultní nemocnice Brno.
Když pacient překoná prvotní šok z diagnózy a podstoupí operaci, přichází často náročná rekonvalescence. Panu Leošovi chirurgové úspěšně odebrali část plic postiženou nádorem a dokonce se obešel bez nutnosti chemoterapie. K plnému návratu do života však byla klíčová pozitivní motivace zvenčí. Jeho rodina ho nenechala situaci vzdát.
Viktor Mravčík o alternativách kouření Iva Dvořáková
Motivace šlapat dál
Především vytrvalost paní Marie se nakonec vyplatila. Pravidelně dohlížela na to, aby manžel poctivě trénoval na rotopedu a prováděl dechová cvičení. „Manželka mě neustále nutila k tomu, abych šlapal na kole a cvičil. Nutí mě zkrátka k tomu, abych žil. A díky ní vím, že mám opravdu pro co žít,“ popisuje s neskrývanou vděčností v hlase pan Leoš. Díky této neúnavné podpoře dnes už nekouří a může se těšit z úspěšného výsledku léčby.
Na samotný závěr svého vyprávění má pro širokou veřejnost jeden velmi silný a pozitivní apel. Ví moc dobře, že psychologické bariéry mohou být obrovské, ale cena za jejich nepřekonání je až příliš vysoká.
„Dnes už vím, že kdybych mohl, šel bych na vyšetření klidně o pět let dřív, klidně už v padesáti letech. Všem bych proto doporučil, ať tu možnost využijí, když jim to lékař nabídne. Ať se vůbec nebojí a jdou do toho. Zjistí to včas a zachrání vám to život,“ vzkazuje s nadějí všem váhajícím pacientům. Neodmítejte pomoc a neodkládejte vyšetření, která se vám nabízejí – děláte to totiž nejen pro své vlastní zdraví, ale i pro ty nejbližší, kteří vás mají rádi.
Lékaři chtějí pomoci
Obava, že screening vyžaduje okamžitý konec s kouřením, je zbytečnou bariérou. Bc. Michaela Tůmová z organizace Hlas onkologických pacientů připomíná, že závislost je chronické onemocnění a případný relaps není selháním. „Pro zapojení do programu stačí snaha a postupné omezování. Pacientům je nabídnuta odborná pomoc, která jejich motivaci i šanci na úspěch výrazně zvýší. Důležité je začít s odvykáním znovu i po nezdařeném pokusu,“ vysvětluje.
Organizace proto v rámci projektu Cesta pacienta připravila průvodce Cesta pacienta od cigarety k abstinenci. Ten pomáhá zdravým kuřákům i lidem po diagnóze, pro které je omezení kouření klíčové pro úspěšnou rekonvalescenci a hojení po chirurgickém zákroku. Bariérou bývá i stud kuřáků z neschopnosti se závislostí přestat.
Organizace Šance pro plíce proto sází na pozitivní komunikaci. „V našich osvětových kampaních ukazují známé osobnosti, včetně kuřáků, že strach a stud je přirozený, ale lze ho překonat a jít na vyšetření. Zároveň upozorňujeme, že sledovat signály těla, jako je kašel či zadýchávání, musí i nekuřáci. Nemoc si totiž nevybírá. Sama jsem toho důkazem – jako celoživotní nekuřačce mi byl nádor diagnostikován právě na základě problémů s dechem,“ vysvětluje zakladatelka organizace Ilona Mančíková.
Světově uznávaný kardiolog Neužil v Hráčích: Odmítá označení „lékař celebrit“ a jak zariskoval s Bohdalovou? hrc, GenLive/Blesk, Vera Renovica
