Stovky hodin proto strávila badatelka ze zámku Nová Horka na Novojičínsku v zaprášených matrikách Moravy a Slezska, aby vyhledala rodičky, jejichž jména přežila jen jako poznámka na okraji:

Anna, manželka toho a toho. Žádný příběh. Jen smrt u porodu. „Z toho je patrné, že historii psali muži,“ uvedla badatelka, která se rozhodla tyto ženy alespoň dodatečně uctít.

Každou, která zemřela při porodu, si zapisuje jménem a doplňuje k nim alespoň nějaká data, když je vypátrá. Třeba, že dotyčná byla švadlena. Už jich má kolem tisícovky.

S motorovkou na rodičku! Řetězovou pilou ženám rozřezávali pánev, prý pro lehčí porod
Groteskní historie medicíny: S motorovkou na rodičku! Řetězovou pilou ženám rozřezávali pánev, prý pro lehčí porod

Nejtěžší hodina

„Porod byl tehdy nejtěžší hodinou ženského života. Nešlo jen o bolest, ale o neustálou hrozbu smrti. Například bakteriální infekce horečka omladnic přicházela náhle. Třes, vysoká teplota, bolest břicha a pak konec. Často právě ve chvíli, kdy se matka radovala z narození dítěte,“ líčí historička Sabina Máchová.

Ženy navíc rodily mnohem častěji než dnes. Těhotenství zaručovalo brzku pracovní sílu a také pokračování rodu. Dětská úmrtnost byla ale vysoká, proto bylo potřeba mít dětí hodně.

Žen u porodu neumíraly desítky procent, jak si lidé myslí, ale jen zhruba půl až jedno procento. Tisíce dalších ale nepřežily infekce po potratech.

Čeští historici přepisují dějiny: První císařský řez byl proveden roku 1337 v Praze.
Čeští historici přepisují dějiny: První císařský řez byl proveden roku 1337 v Praze

Nejsou rozmazlené

Dnešní ženy nejsou rozmazlené, když chtějí rodit s někým, komu důvěřují. Dělaly to tak vždycky. Jen dřív za zavřenými dveřmi, bez anestezie, bez antibiotik a bez jistoty, že přežijí. Porod nebyl zázrak. Byl to boj,“ doplnila historička.  

Porodní báby byly klíčové. Bez nich by ženy rodily úplně samy. Některé byly zkušené a vážené, jiné fušerky bez vzdělání. „Stát chtěl pořádek, ale nechtěl platit a tak se hádalo, kdo jim uhradí kurzy, zkoušky a diplomy. Výsledek? Obce buď bez porodní báby, nebo s bábou bez zkušeností,“ podotkla historička.

Než se stal králem, panoval Vratislav II. z Pražského hradu. Spolu s ním žila jeden rok i manželka Adléta Uherská.
Tragická smrt Adléty (†22): Zabily ji časté porody? Kněžna, která se nestihla stát královnou, zemřela v Praze

Doba ranhojičů

Do porodů se v 19. století postupně začali cpát i muži – ranhojiči. „Když se dítě zaseklo, řešení bylo brutální: Rozřezat plod a vytáhnout ho po částech. Matka často stejně zemřela,“ popsala Máchová. Zvláštní kapitolou byly rituály. Nouzový křest se někdy prováděl ještě když byl plod v děloze.

Období strachu

Žena po porodu ležela v koutě, přikrytá plachtou. Šestinedělí bylo obdobím strachu. toto období bylo opředeno řadou pověr. Nesměla bosa na trávu, nesměla ke krávě, protože „by jí uškodila“. Jednou nohou v hrobě, tak se o ní mluvilo. Přesto často vstávala po pár dnech. Musela. Děti, hospodářství. Nikdo se neptal, jestli má sílu.

VIDEO: Takhle jsem rodila U Apolináře: Maminka se podělila o svou zkušenost.

Video se připravuje ...
Fotogalerie
9 fotografií