Milan zemřel po autonehodě. Maminka Ida: „Chtěla bych vědět, komu syn daroval srdce.“
Transplantace orgánů. Pro nemocné je druhou a jedinou šancí na život. Má však i druhou stránku. Blízké dárců orgánů. Rodina Milana (†39) z Jablonce nad Nisou je šťastná, že přestože zemřel, stále žije v jiných. A ptá se: Komu asi dal naději?
Milana v roce 2024 srazilo auto a skončil v kritickém stavu v nemocnici. Všichni doufali ve šťastný konec. Osud táty devítileté dcery však nebyl námětem pro film s dobrým koncem. Patnáctý den po nehodě lékaři po podrobných vyšetřeních konstatovali: Nastala mozková smrt. Milan zemřel. Za to, že se mu zvedá hrudník, tluče mu srdce, má teplou kůži, mohou jen přístroje a léky.
„Byl to pro mě šok, když jsem se dozvěděla, že syna už vlastně není, že mi odešel,“ popisovala Blesku maminka Ida. Snažila se přijmout krutý osud, když přišlo další oznámení.
„Lékaři nám řekli, že se stane dárcem orgánů. Když o takové situaci slyšíte, přijde vám správná, tak by to přece mělo být. Ve chvíli, kdy vám zemře dítě a během pár okamžiků se dozvíte, že může být dárcem, vše se ve vás zastaví. Přestože jste si dosud mysleli, ano, tak je to správné, najednou nevíte. Týká se to přece mého syna. Jeho tělo mají rozřezat...“ vyprávěla, jak se v ní vše pralo.
V Česku platí princip předpokládaného souhlasu, každý je po smrti potenciálním dárcem, pokud se za života výslovně a písemně nevyjádřil proti. „I v případě, že bych postup lékařů podle zákona odmítala, vím, že by to bylo špatně. Pokud s námi Milan nemůže být, jiná máma díky němu může mít úsměv ve tváři,“ konstatovala. Lékaři rodině prý vše podrobně a citlivě vysvětlovali.
„Jejich slova jsem stejně tehdy moc vnímat nedokázala. A dnes si často říkám: Komu asi bije v hrudi synovo srdce,“ řekla. Z liberecké nemocnice Milana převezli do pražského IKEM. „Kromě srdce mu odebrali játra, slezinu, oční rohovky a ledviny,“ vypočítala partnerka Markéta (36), která s ním prožila 14 let.
Poznám, koho zachránil?
„Kde chodí část mé lásky, mého milovaného Milana? Jak vypadají lidé, kterým zachránil život?“ otázky, které si často Markéta klade. Transplantační zákon je striktní. Vše je anonymní. Přesto si nedokáže pomoct a pročítá stránky IKEM s děkovnými příspěvky příjemců orgánů. S rodinou se nyní chystají jet podívat na Zeď života do areálu IKEM, najít mezi navždy zvěčněnými dárci Milanovo jméno.
„Dceři vysvětluji, že táta odešel do nebe jako hrdina. Zachránil mnoho lidí. Je to správné, přesto moc těžké,“ poznamenala a nakonec dodala: „Nikdo z nás by neměl odmítnout pomoci jinému člověku, ani po smrti.“
Detaily o nehodě
Nehoda se stala 23. října 2024 v Jablonci nad Nisou po čtvrté hodině odpoledne. Milan přecházel vozovku mimo přechod pro chodce. Došlo ke střetu s osobním autem. Utrpěl vážná zranění, byl připojen na umělou plicní ventilaci a letecky transportován do traumacentra liberecké nemocnice.
Autorka Helena Lacinová žije díky transplantaci
S rodinou Milana jsem v kontaktu prostřednictvím stránky na Facebooku IKEM. Jsem jeho pacientkou, mám transplantovaná játra. Napsala jsem poděkování lékařům a dárci. Každý den za něj zapaluji svíčku. Milanova přítelkyně mě soukromě oslovila, jak se cítím po transplantaci. Začali jsme si psát, až vznikl příběh.
Pokud bych měla napsat o sobě, letos v dubnu to budou čtyři roky, co mi lékařka sdělila, že bez transplantace mi dává tak rok. Ani nevím, jak jsem tehdy odešla z ordinace. Manžel na mě čekal v autě. Jemu ani nikomu dalšímu jsem nic neřekla. Věděli, že jsem vážně nemocná, ale ne, že umírám. Nechtěla jsem, aby se trápili. Návštěvy IKEM pak byly stále častější. Snažili se mě udržet ve stavu, abych mohla nový orgán, pokud se objeví, dostat. 20. září 2023 zazvonil telefon: Máme pro vás vhodná játra. Den nato se obrátil můj život zase k lepšímu. Nepřestávám být vděčná dárci, jeho blízkým, lékařům a vlastní rodině.
