Analýzy potvrdily, že kámen je z vápencového masivu jeskyně Švédův stůl a rytiny vznikly kamennými nástroji typickými pro magdalénskou kulturu před 14 až 15 tisíci roky.
Podle vědců byly takzvané magdalénské skupiny pravěkých umělců na Moravě součástí širšího evropského kulturního prostoru. Kůň zobrazený na rytinách patřil k nejdůležitějším zvířatům doby ledové jak z hlediska obživy, tak symboliky.
Velká symbolika
„Jde o fragment jeskynní stěny, který se oddělil přirozenými procesy. To otevírá otázku, zda rytiny vznikly ještě na stěně, nebo až poté, co se blok uvolnil,“ uvedl Petr Škrdla z Archeologického ústavu Akademie věd v Brně.
Na dvou sousedících plochách kamenného bloku jsou patrné rytiny koně místy překryté soustavou dalších linií. Takové zacházení s obrazem, tedy dodatečné narušení či „překreslení“ je známé z magdalénského umění západní Evropy. Může jít o součást symbolického nebo rituálního jednání.
„Takové zásahy do již hotového motivu naznačují, že obraz měl pro tehdejší lidi význam přesahující pouhou vizuální podobu,“ upozornil Škrdla.
Kateřinskou jeskyni proslavil Mozek
V Moravském krasu je přes 1100 jeskyní. V jedné z nich, v Kateřinské jeskyni, se nacházela dosud nejstarší kresba v Česku. Vědci datovali její stáří na 7000 let.
Jedná se o černé čáry na mohutném kameni, kterému se přezdívá kvůli jeho vrásčitému povrchu Mozek. Byl patrně umělecky dotvořen čarami coby kultovní kámen v době kamenné.
VIDEO: Speleologové našli v Moravském krasu další dóm
