Fakultní nemocnice u virtuální reality zjišťuje, jak je tato terapie účinná, bezpečná a jak je pacienty vnímána a tolerována.
„Náš unikátní klinicko-výzkumný projekt chce zjistit, zda u pacientů v časné fázi po cévní mozkové příhodě vede využívání virtuální reality ke zlepšení jejich stavu oproti postupům tzv. konvenční rehabilitace,“ řekl docent Ondřej Volný z Neurologické kliniky.
Klamou tělo pacienta
Fyzioterapeuti i ergoterapeuti připouštějí, že při jejich cvičení aplikace tak trochu pacienty klamou.
„Když vidí pohyb svého těla, myslí si, že aktivitu nezvládnou. Mají za úkol dát například hrníček na polici, složit prádlo, chytat motýly či skládat puzzle, ale neuvědomují si, že to dělají ve větším rozsahu, než by to dělali bez těch brýlí,“ říká fyzioterapeutka Irena Skřinařová.
Virtuální realita zkrátka pacienty „donutí“ dělat cviky, na které by si normálně možná netroufli.
Namáhavé, ale nakažlivé
Cvičení pomocí virtuální reality si vyzkoušela i pacientka Hana Raděvičová. Nadšeně cvičila, sama přitom přiznala, že to není jenom „hraní si“.
„Nepustí vás to dál, dokud neuděláte ten určitý cvik do konce. Je to určitě víc namáhavé, ale za mě hodně zajímavé a člověk může při některých aplikacích zapojit i fantazii,“ řekla žena, která se léčí s roztroušenou sklerózou.
Využívání rehabilitace ve virtuální realitě pojišťovny neproplácejí. Výsledky výzkumu by však mohly v budoucnu leccos změnit.
VIDEO: Do operací srdce s pomocí virtuální reality se pustili v Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí na Frýdecko-Místecku.
Do operací srdce s pomocí virtuální reality se pustili v Nemocnice AGEL Třinec-Podlesí na Frýdecko-Místecku. Karel Janeček
