18°C
Současný nápor na psychiatrické a psychologické služby se velice obtížně zvládá a celý systém zažívá krizi. Odborníci se shodují, že péče o duševně nemocné děti a dospívající vyžaduje další navýšení kapacit v rámci psychiatrické péče.
„Duševní zdraví dětí se zhoršuje v důsledku problematických jevů, jako byl covid, ekonomická krize, válka. Ke zhoršení psychického stavu přispívají v nemalé míře multimediální technologie a sociální sítě. Mohou za to i rodiče, kteří poskytují příliš ochranářskou výchovu a poskytují vše, co potomci potřebují. Tím snižují jejich odolnost, “ míní prof. PhDr. Radek Ptáček, klinický psycholog 1. LF UK a VFN, který generaci dnešních teenagerů označuje jako velice křehkou.
Moderní a kvalitní přístup a pomoc profesionálů našli dva dospívající, Sára a David, v Denním stacionáři pro adolescenty na Psychiatrické klinice pražské Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Otec Sáry (15): Vážila jen 36 kilo!
Začalo to ve 13 letech. Byla samá ruka, samá noha, ale to je v tomhle věku mnoho dívek. Na pravidelné kontrole pediatrička zjistila, že Sára vyrostla a zároveň ale zhubla. „Začali jsme to hned řešit. Našli jsme nutriční terapeutku, psycholožku se zkušenostmi s poruchami příjmu potravy,“ vypráví otec dívky s tím, že chvíli se zdálo vše na dobré cestě a pak šla váha zase dolů. Sára v jednu dobu vážila jen 36 kilogramů!
„Hledali jsme další možnosti, nějak to, co prožíváme s dcerou zlomit, zlepšit. Pak jsme se dozvěděli o léčbě v denním stacionáři, vyběhali jsme si papíry, prošli přijímacím kolečkem a dcera byla přijata," vysvětluje tatínek.
Došlo k rapidnímu zlepšení
Terapeuti ji edukovali, vysvětlili přístup k jídlu a ona dokonce akceptovala i změnu jídelníčku. Pomohlo jí zdejší prostředí, vrstevníci s podobnými problémy a empatické chování zdravotníků. „My rodiče jsme nedokázali pomoci, zdejší terapeuti ano. I když jsme smířeni s tím, že tato diagnóza je běh na dlouhou trať,“ uzavírá své vyprávění Sářin otec.
David (18): S velkými výkyvy nálad žiju dlouho
Už nějakou dobu se léčí student David na psychiatrii. Trpí bipolárně afektivními poruchami, což se dá vyjádřit tak, že prožívá velké výkyvy nálad. Terapeutický program v rámci Denního stacionáře pro adolescenty podstoupil na začátku letošního roku. „Procházím určitými fázemi své nemoci. Když se můj stav výrazně zhoršil, přišlo mi jako správné řešení využít tuto formu osmitýdenní terapie,“ vysvětluje David, proč se rozhodl pro tuto léčbu.
Jak vypadá program?
„Podstupoval jsem skupinovou psychoterapii, režimovou terapii a cítím, že mi to opravdu hodně pomohlo. Program začíná v 8 hodin ráno samostudiem. Dopoledne je ranní komunita s psychoterapeuty, plánuje se program, probíhá skupinová terapie, canisterapie, jóga. Odpoledne jsou edukační terapie, arteterapie. Končí se závěrečnou komunitou ve tři hodiny,“ popisuje chod ve stacionáři mladý muž.
Pomáhá stacionář
„Máme větší tým zdravotníků a díky tomu jsme mohli přizpůsobit program individuálním potřebám dospívajících,“ vysvětluje úspěchy terapie MUDr. Eva Kitzlerová, primářka Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN. Došlo též k rozšíření programu denního stacionáře a otevření skupiny pro teenagery s poruchou příjmu potravy.
Jak to ve stacionáři funguje?
„Do denního stacionáře docházejí po dobu osmi týdnů pacienti ve věku 14 až 19 let. Základním předpokladem pro vstup je motivace na sobě terapeuticky pracovat a stupeň psychického onemocnění se musí zvládat ambulantně,“ vysvětluje Mgr. Tereza Podávková, psycholožka a koordinátorka.
Není možné přijmout dospívající, kteří užívají drogy, jsou ohroženi sebevraždou, mají mentální retardace, autismus či psychotické poruchy. „Aby se klient do stacionáře dostal, rodiče musí poslat zprávu s popisem obtíží potomka a zprávu od ambulantního psychiatra, případně propouštěcí zprávu z hospitalizace či zprávu od psychologa,“ upřesňuje Mgr. Podávková. Dobrou zprávou je, že tuto péči hradí teenagerům zdravotní pojišťovny.
Psychiatrička Papežová o poruchách příjmu potravy: Bulimie způsobuje předčasnou smrt. Procento sebevražednosti stoupá Pavlína Horáková
