Podle paní Zuzany se z akátu dělají sloupky na ohrady, které vydrží roky. „Kdyby dali ochránci nabídku, určitě by se ozvali třeba chovatelé zvířat na prořezávku a dřevo by si odvezli,“ uvedl stolař Ivan Stránský z Frýdku-Místku.

„Je to škoda a možná tak trochu plýtvání. Akát má nejtvrdší dřevo u nás, je pružné a extrémně odolné. Nezničí ho ani houby, ani dřevokazný hmyz,“ doplnil Stránský.

Rychle se šíří

„Pokud se akáty jen prořežou nebo pokácí, v okolí pařezu začnou hned růst nové mladé dřeviny, což je v cenných územích problém,“ vysvětlila mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolína Šůlová, proč zvolili chemickou cestu.

Akáty se podle ní rychle šíří a zarostou v podstatě jakoukoli plochu a jiné druhy rostlin pak nemají šanci. 

Nejen na akáty

Metoda funguje na rychle se šířící dřeviny jako je trnovník akát, škumpa, javor jasanolistý nebo pajasan žláznatý. Na tenkém kmeni se oloupe trochu kůry a místo se natře herbicidem, u větších kmenů se látka vpraví do vyvrtaného otvoru.

VIDEO: Jaroslava Kadavá a Miroslav Salaba zachraňují na Tachovsku žáby, aby obojživelníci neskončili pod koly aut. .

Video
Video se připravuje ...

Jaroslava Kadavá a Miroslav Salaba zachraňují na Tachovsku žáby, aby obojživelníci neskončili pod koly aut. . Zbyněk Schnapka

Fotogalerie
7 fotografií