Skutečnost, že diskuzi otevřel bývalý voják jen dokazuje, že vnímaní eura není jen ekonomické. Na spor o euro se díváme spíše ideologicky. Někdo považuje přijetí eura za ztrátu suverenity nebo národní identity. Jiní naopak vidí v přijetí eura konečnou a nevratnou integraci do západní Evropy.

Zde však hlavní problém neleží.

K čemu je vlastně měnový kurz?

Klíč ke správnému pochopení, o co jde v přijetí společné měny, je ozřejmit, co to je měnový kurz. Většina z nás se s měnovým kurzem setkala ve směnárnách. A mimochodem dalším z argumentů pro přijetí eura je, že odpadnou návštěvy směnáren.

Protože česká koruna nepatří ke světovými a rozšířeným měnám, stávalo se, že kurz byl značně nevýhodný. To je pravda, ale zde neleží odpověď na to, co je to měnový kurz. Kurz měny totiž nevytváří směnárníci.

Na vývoj měnového kurzu má vliv hlavně nabídka poptávka po měně. Obecně platí, čím víc je měna solidnější a stabilnější, tím víc její cena roste. Velký vliv na měnový kurz má obchodní saldo a platební bilance. Pokud je zahraniční obchod dané země v přebytku, každý rok dochází k přirozenému posilování. Naopak, je-li bilance zahraničního záporná, znamená to, že měna bude oslabovat. Dále mají na měnový kurz vliv výše úrokových sazeb a samozřejmě aktuální ekonomická a politická situace dané země.

Námitka, že měnový kurz je volatilní, je naprosto lichá. Měnový kurz musí být volatilní a je to dobře, protože to zachycuje růst nebo úpadek dané země. Jedná se o přirozenou regulaci trhem, která je dobrá a vítaná.

Přijetí eura je stálý měnový závazek

Zavedení eura znamenalo, že se měnový kurz zafixoval na pořád na stejné hodnoty a prakticky pro vždy. Výsledky tohoto rozhodnutí můžeme vidět dnes. Francouzský ekonom a investor Charles Gave předpověděl, že toto zafixování měny povede k tomu, že v Německu bude víc továren, ve Francií více úředníků a ve Španělsku mnoho nemovitostí.

Měnový závazek totiž zrušil přirozenou regulaci měnového kurzu. Tím pádem tyto země pokračovaly ve svých přirozených tendencích bez toho, aby musely korigovat zpětnou vazbu a jejich měna se přirozeně znehodnotila anebo v případě Německa posílila.

Výhercem přijetí eura bylo bezpochyby Německo. Euro je slabší než německá marka. Tím, že byl kurz mezi německou markou a eurem zafixován, zajišťoval Němcům výhodu v tom, že neněmecké výrobky byly levné.

Německá auta tak mohly zaplavit Evropu i celý svět, protože tato auta v eurech byla levnější, než kdybychom je museli nakupovat za stále dražší německou marku.

Česká zkušenost s měnovým závazkem

Život s eurem na nečisto jsme si vyzkoušeli v letech 2013 – 2017, kdy se ČNB rozhodla držet kurz koruny vůči euru přibližně na hladině 27 korun za euro.

Umělé oslabení koruny stálo ČNB okolo 2 bilionů korun. Důvodem oslabování koruny bylo zachování konkurenceschopnosti českého průmyslu, který spoléhá na levnější pracovní sílu.

V diskuzi pro přijetí eura by se mělo hlavně jednat o tom, na jaké úrovní by česká koruna měla být zafixována a co to následně bude znamenat pro naši ekonomiku. Tedy víme, co to bude znamenat: zakonzervování současného stavu. A to je podle mne jádro celého problému a hlavní otázka, zda chceme mít naši ekonomickou strukturu na další generace.

Je to palčivá otázka, protože současný ekonomický stav není dobrý. Jsme pořád hlavně montovnou se stále dražší pracovní silou. Ekonomika je orientována především na automobilový průmysl se spalovacími motory, které čeká přinejmenším velmi složité období.

Přijetí eura by mohlo znamenat úplné pohřební možnosti transformovat tento sektor v něco jiného.

Vyhraje marketing a politika

Bohužel v médiích se asi nedočkáme hlubší diskuze o struktuře naší ekonomiky a její transformace v příštích desetiletích. Samozřejmě by se tento proces dal nastavit i tak, abychom z fixního měnového závazku profitovali. To se však nestane a budeme spíše svědky zpolitizování celého problému.

Navrhované referendum se tak může stát ve skutečnosti referendem o současné vládě. Takže ani otázka referenda nemusí být zrovna dobrý nápad. Vyvstává tu otázka, jaká by musela být účast, aby se jednalo o společenský konsenzus.

Osobně se domnívám, že celý problém bude odložen, až do dalšího volebního období. To je důvod proč brát ještě celou diskuzi s nadhledem a nenechat se ovládnout emocemi, které by společnost spíše dále rozdělovaly.

Autor: Za Finex.cz Dr. Matěj Široký

Zdroj foto: Viktor Kintop / Shutterstock.com