Kyjev plánoval masivní útoky uvnitř Ruska na výročí Putinovy invaze. Američané byli proti, tvrdí v USA
Vedení ukrajinské vojenské rozvědky před prvním výročím ruské invaze na Ukrajinu plánovalo provést zásadní útoky uvnitř Ruska. Tento záměr se však vůbec nezamlouval Spojeným státům, které jsou hlavním spojencem vlády v Kyjevě. Dnes o tom napsal americký The Washington Post s odvoláním na dokumenty, jež se na veřejnost podle všeho dostaly skrze sociální síť Discord.
Podle utajované zprávy americké Národní bezpečnostní agentury (NSA) šéf ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Kyrylo Budanov před výročím připadajícím na 24. února dal svým podřízeným rozkaz, „aby se připravili na masové útoky... vším, co má HUR k dispozici“. Ukrajinci podle WP uvažovali o námořním útoku za použití trinitrotoluenu v černomořském přístavu Novorossijsk, což by sice byla do velké míry symbolická operace, nicméně by ukázala na schopnosti ukrajinské strany udeřit hluboko uvnitř území nepřítele.
Američané tajně sledovali ukrajinské plány a Bílý dům si dlouhodobě dělal starosti, že útoky uvnitř Ruska by mohly vyprovokovat agresivní reakci ze strany Kremlu, píše WP.
Nicméně podle utajované zprávy CIA z 22. února „HUR na žádost Washingtonu souhlasila, že odloží útoky“ na Rusko. The Washington Post také píše, že z dokumentů není jasné, kdo v Kyjevě intervenoval a proč Ukrajinci souhlasili s tím, že své plány neuskuteční. Jsou však příkladem jistého napětí provázejícího současnou válku: Ukrajinu, která by ráda podnikala útoky na ruském území, se někdy snaží držet zpátky Washington ve snaze zabránit eskalaci konfliktu v přímý boj mezi americkými a ruskými silami. Někteří zástupci americké administrativy považují útoky na Rusko, zejména pokud by k nim byly používány americké zbraně, za vysoce rizikové operace, jež by ruský prezident Vladimir Putin mohl považovat za takové ohrožení, že by nasadil taktické jaderné zbraně.
Nicméně Rusko je i tak dějištěm záhadných výbuchů a útoků pomocí dronů. Ukrajinci jsou zdrženliví ohledně komentování těchto incidentů a jen nepřímo naznačují, že s nimi mají něco společného. Samotný Budanov, kterého The Washington Post označuje za vycházející hvězdu v strukturách ukrajinské armády, nepřiznává, že by jím vedená HUR za těmito útoky stála, nicméně varoval, že budou pokračovat. „Dokud nebude obnovena územní celistvost Ukrajiny, budou problémy uvnitř Ruska,“ upozornil v lednu v rozhovoru s WP.
Naléhání Washingtonu na ukrajinské bezpečnostní špičky, aby byly zdrženlivé, přineslo jen částečný úspěch, píše WP. Týden po výročí ruské invaze Moskva veřejně obvinila Kyjev, že se pokouší pomocí bezpilotních letounů útočit na ruskou infrastrukturu, včetně míst nedaleko hlavního města.
Dnes Rusko oznámilo, že jeho námořnictvo zneškodnilo tři ukrajinské na dálku ovládané čluny, které se pokoušely zaútočit na přístav Sevastopol na okupovaném Krymu. Kyjev se k útoku nepřihlásil.
Německá vláda kancléře Friedricha Merze plánuje rozsáhlé investice do armády. Jak vyplývá ze směrnice generálního inspektora bundeswehru Carstena Breuera, do které měla možnost nahlédnout agentura Reuters, chce se armáda soustředit na posílení zejména protivzdušné obrany. Podle portálu Politico patří mezi priority i schopnost udeřit proti cílům v hloubi nepřátelského území.
Německo se po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo podobně jako další západní země výrazně posílit své vojenské kapacity a navýšit investice do obrany.
Nizozemsko v pondělí odešle Ukrajině poslední z 24 přislíbených víceúčelových stíhaček F-16. Dnes to v televizním pořadu řekl ministr obrany Ruben Brekelmans, píše agentura Reuters. Ukrajina obdržela první stíhačky F-16 v roce 2024 od Nizozemska a Dánska a nasazuje je po celé zemi proti ruským raketovým a dronovým útokům.
Ukrajinští obránci se vrátili z ruského zajetí na Ukrajinu. Podívejte se na nové snímky.
