14°C
Ochranáři upozorňují na to, že zajíci už mají jaro a únor je měsíc, kdy běžně rodí mláďata. Lidé je pak mohou potkat na polích, loukách, ale dnes už je běžné, že žijí mezi lidmi ve městech a hnízdí i v parcích nebo zelených ostrůvcích uprostřed kruhových objezdů.
Zaječí matky mláďata nechávají v jamce nebo třeba ležet na trávě a jejich strategií pro přežití je, že co nejvíce splynou s okolím a v prvních dnech ani nevydávají pach. Mláďata zůstávají celý den osamocena a matky se k nim vrací jen v noci, kdy je kojí. V městském prostředí jim ale hrozí něco, s čím evoluce nepočítala, a to hlavně domestikovaná zvířata.
První mládě nepřežilo
Často se pak stává, že do záchranných stanic volají lidé, kterým přinesla domů malého zajíčka kočka nebo ho našel jejich pes a s mládětem si hrál jako s hračkou. To byl i případ úplně prvního letošního mláděte, kterého Záchranná stanice hl. města pro volně žijící živočichy v Jinonicích přijala minulý týden 8. února, ve stejný den jako loni. Malý zajíček měl po napadení kočkou ukousnuté zadní nohy a museli ho nakonec utratit. Dostalo se sem také mládě hrdličky.
Právě proto ochranáři apelují, aby si v této době dali lidé dávali na své domácí mazlíčky pozor a pokud možno je měli na vodítku, nebo alespoň pod dohledem. „Pokud pes nebo kočka vezmou zajíčka do tlamy, můžou křehké tělíčko snadno vnitřně poškodit nebo zuby a drápy způsobit kromě ran i následnou infekci,“ upozornila Kateřina Landová z Pražské zvířecí záchranky.
Omezte pohyb psů a koček
V případě koček je podle odbornice jediná možnost, a to omezit jejich venkovní potulky právě v době jara, kdy se rodí mláďata nejen zajíců, ale i ptáků nebo třeba veverek. Loni zvířecí záchranka v Praze zasahovala u 722 případů zraněných zvířat a z toho u 280 případů se jednalo o mláďata a zranění jim často způsobili psi nebo kočky. U malých zajíců se stává, že kvůli zraněním způsobeným domácími zvířaty přežije jen jeden z pěti, kteří se do stanice dostanou.
Ochranáři upozorňují i na to, aby lidé malé zajíce zbytečně nesbírali, pokud je najdou v jejich norách. Pokud leží potichu, nijak nepíská ani neběhá za lidmi, nic mu není a je běžné, že mláďata jsou v norách přes den osamocena. „Zajíci mají citlivý čich, a pokud z mláděte matka ucítí cizí pach, nemusí jej už přijmout zpět,“ doplnila Landová. Malí zajíčci potřebují lidskou pomoc jen v případě, že pískají, běhají za lidmi nebo jsou zraněná. Proto je důležité v případě nálezu s nimi nijak nemanipulovat.
Zvířecí záchranka v Praze funguje bezplatně už více než 10 let a provádí rychlé odchyty nebo převoz zraněných zvířat do záchranných stanic nebo k veterináři. Poradenství poskytují i na pohotovostním čísle 774 155 185.
