Ve skleníku Fata Morgana se během uzavření zahrady děly velké změny. Některé viditelné, jiné takové, kterých si návštěvník možná ani nevšimne. „Určitá obměna v expozicích je totiž každoroční práce,“ vysvětluje Černý.

Nové neživé kmeny

Konkrétně se ale jedná o výměnu tzv. epifytních kmenů. Jde o neživé stromy, které jsou díky umnému provedení snadno zaměnitelné za stromy skutečné. Slouží k prezentaci vzácných exotických rostlin, kterými jsou kmeny porostlé. „Zpravidla jsme měli kmeny z akátového dřeva, které je velmi odolné. Z dlouhodobé perspektivy se ovšem tento materiál neosvědčil, protože je náchylné k hnití. Z toho důvodu jsme sáhli po jiném materiálu, konkrétně betonu.“

Ten by si díky precizní práci při výrobě měl zachovat vlastnosti skutečného stromu. „Povrch je pórovitý a strukturovaný, takže se na něm epifytní rostliny dobře uchytí, navíc má schopnost nasáknout vodu, což u kmenů z akátového dřeva nebylo příliš žádoucí,“ vysvětluje ředitel. „Důležitá je pro nás autentičnost, což se nám daří, jelikož někdy i sami odborníci váhají, zda jde o objekt umělý, nebo pocházející z přírody,“ dodává ředitel trojské zahrady s tím, že stromy jsou i zdobené patinou, aby vypadaly co nejvíce přirozeně.

Betonové stromy, kterých vzniklo osm, budou k vidění v expozici jihoamerických rostlin, a porostlé budou převážně kapradinami či orchidejemi. „A zajímavostí také je, že na kmenu poroste zalmia pseudoparazytica, což je jedinečný cykas, který se přichytává na kmenech jiných rostlin. Půjde nejspíše o nejvzácnější exemplář, který chceme návštěvníkům prezentovat tak, aby na něj byl krásný pohled,“ vysvětluje Černý. Výroba jednoho takového kmenu vyjde zahradu na částku okolo milionu korun.

Investice ohrožené nejsou

Vyjma výměny epifytních kmenů, které jsou ve skleníku už od jeho otevření v roce 2004, dochází k dílčím pracím třeba na cestičkách. Zároveň i k pravidelné údržbě technologií, například v rámci otevírání oken skleníku. V plánu jsou ale i investice ve venkovním areálu zahrady. A to navzdor tomu, že je od loňského roku, až na výjimky, které umožnila vláda, zavřená.

„Za loňský rok jsme zaznamenali ztrátu přes deset milionů korun na vstupném,“ uvádí ředitel. Ztrátová částka ze vstupného se primárně týká provozních nákladů zahrady, tudíž ji vynakládáme například na hnojiva, vytápění, péči o rostliny. Ale i v této oblasti nám velkoryse vyšel vstříc pražský magistrát, který ztrátu dorovnal,“ vysvětluje Černý s tím, že situace pro zahradu není jednoduchá, protože stejně jako jiné instituce je její provoz závislý na vstupném.

„Naopak co se investičních akcí týká, tam došlo k posílení finančních prostředků. Projekty, které jsou naplánované, v ohrožení nejsou, některé byly jen pozdržené,“ míní Černý. „Pokud budeme mít výstavní pavilon, jehož stavba na jaře začne, a adekvátní zázemí pro návštěvníky, můžeme počítat s vyšší návštěvností v průběhu roku, protože budeme moci organizovat výstavy s jinou náplní, než na jaké byli návštěvníci dosud zvyklí.“

Vodní svět

Ohrožen by neměl být ani tzv. vodní svět. „Bude to expozice hluboce zaříznutého amerického kaňonu. Půjde o jakýsi vodní svět americké flóry, v němž se bude nacházet vodopád a drobná jezírka.“ Ředitel by jej rád začal budovat příští rok. Půjde o areál, který bude plně závislý na vodovodu, který je do zahrady veden z Vltavy a který je již plně funkční. „Zbývá pouze kolaudace,“ konstatuje Černý.

Nový vstup a přemostění

Konkrétně se již stihl vybudovat nový vchod na Kovárně, který bude disponovat i toaletami. A další nový vstup do areálu je v plánu. Měl by být otevřený v části botanické zahrady pod tropickým skleníkem Fata Morgana. Jeho součástí bude i nová restaurace. Ale jednou z nejzásadnějších novinek, na které se v zahradě chystají, je totiž přemostění mezi skleníkem Fata Morgana a venkovními expozicemi.

„Celý areál je historicky rozdělený úvozem. Návštěvník, který chce navštívit zahradu i skleník v jeden den, musí dosud využívat ulici, což vzhledem k provozu aut není nejbezpečnější cesta,“ domnívá se Černý. Nově mezi skleníkem a venkovním areálem zahrady, které spolu sousedí, ale dosud nebyly propojeny, vznikne lávka, včetně nájezdu pro vozíčkáře.

Bylinný vermut

Ke „koronavirovému“ spánku nedošlo ani na vinici sv. Kláry. „Paradoxně díky koronaviru nedošlo ke zpracování určitého sortimentu bílých hroznů na náš jedinečný burčák. Rozhodli jsme se, že z toho vyrobíme vermut, který bude odkazovat na historii vinice,“ uvádí Černý.

Vinice je ve správě botanické zahrady od roku 1995. Dříve náležela klášteru sv. Jiří na Pražském hradě. „Vermut tak bude obohacen chutí bylinek, které se v klášterech běžně pěstovaly,“ přiblížil Černý. První degustace po uzrání vína jsou v plánu letos v září.

Výstavy

Méně optimisticky ovšem vyznívá letošní plán výstav. Ty bývají zvláště na jaře velice štědré a oblíbené – ať už se jedná o výstavu orchidejí nebo motýlů. Podle ředitele je však nejoptimističtějším odhadem, že by botanické zahrady mohla vláda otevřít v létě. A kdo ví, jestli. Jak to tedy bude s výstavami?

Plán akcí jsme museli už několikrát pozměnit, což je dané současnou situací. Nicméně akce jsme prozatím zkomprimovali do letních měsíců, což znamená, že bychom návštěvníky neradi ochudili o výstavu motýlů. V plánu je rovněž výstava jedovatých rostlin a sukulentů. Hypoteticky v září bychom pak mohli otevřít výstavu orchidejí,“ vypočítává ředitel.

Jak to bude s motýly?

Nejoblíbenější a zároveň nejsložitější co do organizace a uskutečnění, je nepochybně výstava motýlů. Ti se totiž v průběhu jejího konání líhnou, návštěvníci tak mají možnost spatřit motýlí život doslova od housenky až po skon. Jaro je pro jejich prezentaci nejpříhodnějším ročním obdobím.

Motýli by se určitě líhli i na podzim, nicméně škody, které by napáchaly housenky, by se během podzimního období nemohly dát do pořádku,“ uvádí ředitel. Housenky se totiž živí rostlinami, které ve skleníku rostou. Ty jsou na jaře v plné síle, kdežto jejich regenerační schopnost na podzim je velmi nízká. Proto je uvažované léto rozumným kompromisem, pokud se vláda uvolí povolit protiepidemická omezení.

Video
Video se připravuje ...

Nechte se pozvat na krátkou procházku trojskou botanickou zahradou. Takové pohledy jen tak nezažijete! David Malík

Fotogalerie
143 fotografií