Některé městské části již dlouhé roky rozprodávají byty, které získaly do správy od státu v roce 1994. Získávají díky tomu výrazné finanční prostředky, ale zároveň přicházejí o prostory, které mohou pronajímat hasičům, lékařům, zdravotním sestrám, učitelům nebo lidem v nouzi. To se nelíbí Pirátům a navrhují změnu.

Podle radního pro bytovou politiku Adama Zábranského by nově s prodejem bytů musel souhlasit i magistrát a teprve poté by se nemovitost mohla prodat: „Z mého pohledu to dává smysl, protože městské části privatizací bytového fondu si zadělávají na velké problémy v budoucnu. Nyní tím dotují svůj běžný rozpočet a je jasné, že byty někdy dojdou a budou muset řešit situaci jako kolegové v Praze 10. Kdyby v Praze 10 přestali prodávat byty, tak by měli najednou v rozpočtu sekyru sta milionů, což je velmi nešťastné,“ uvedl špatný příklad privatizace Zábranský.

Porušení slibů

K tomu, aby to mohl učinit, by bylo potřeba na zastupitelstvu změnit status města. Celá myšlenka je teprve v zárodku a v pražské koalici na ni nepanuje shoda. Podle mluvčí Prahy Sobě Julie Kochové hnutí souhlasí s tím, že město musí řešit lepší dostupnost bydlení. „O konkrétní podobě postupu při privatizacích ale budeme jednat v rámci koalice,“ komentovala novinku mluvčí.

Naopak Spojené síly pro Prahu tuto možnost kritizují s tím, že by se jednalo o velký zásah do samostatnosti městských částí: „Zástupci radnic dostali svůj mandát na základě předvolebních slibů občanům, a tímto bychom jim zabránili sliby plnit,“ vysvětluje Hana Kordová-Marvanová (Spojené síly pro Prahu). Nicméně souhlasí s tím, že je potřeba řešit konkrétní problematické městské části a zamezit prodávání dalších bytů.

Jednou z problematických částí je i Praha 3, jejíž zástupci půjdou na kobereček. Starosta Prahy 3 Jiří Ptáček (TOP 09) vnímá návrh Zábranského velmi negativně: „Centralizace pravomoci směrem k magistrátu bude v kolizi s dlouhodobými plány městských částí,“ uvedl pro Blesk.cz. V minulých letech proběhlo 11 vln privatizací v Praze 5. Podle současné koalice by byla změna v rozporu se Statutem hl. m. Prahy. „Je to také zásah do svrchovanosti městských částí, kdy si mohou o svém majetku rozhodovat samostatně,“ uvedla na dotaz Blesk.cz starostka Renáta Zajíčková (ODS).Městské části nyní vlastní asi 24 tisíc bytů, 7700 jich spravuje magistrát hlavního města, přičemž 650 bytů je prázdných.

Změna pravidel

V pondělí 14. října schválila rada hlavního města změnu pravidel privatizace. Podle Zábranského je to proto, aby si Praha mohla ponechat 68 prázdných bytů v pěti bytových domech, kdy čtyři z nich se nacházejí na Černém Mostě. „Primární změna je, že Praha bude moci být členem bytového družstva, další změna je, že jednotliví nájemníci domů budou moci byty podnajímat a rekonstruovat bez souhlasu bytového družstva,“ řekl Zábranský. Zároveň změna zajišťuje, že pokud si bytové družstvo vezme hypotéku, nezasáhne to městské byty.

Fotogalerie
4 fotografie