„Pilíře jsou podle našich průzkumů v dobrém stavu, stav ledolamů stojících před nimi se ale v posledních letech rychle zhoršoval,“ uvedl generální ředitel TSK Jozef Sinčák s tím, že TSK chce stav napravit před zahájením oprav oblouků. Stávající ledolamy slouží od roku 2004 a Karlův most je jediným z pražských mostů, u kterého se používají.

Ledolamy budou stejně jako ty předchozí z dubového dřeva. Posledně jej ale město nechalo dovézt z Francie, nyní bude z polesí Moravský Krumlov a okolí Strážnice. Dřevo zpracovala a zajistila pila v Kamenném Přívozu u Prahy ve spolupráci s Výzkumným a vývojovým ústavem dřevařským a Projektovým ateliérem pro architekturu a pozemní stavby. Oprava oblouků slavného mostu má podle dřívějších informací trvat asi 20 let a náklady na jeden oblouk mají být několik desítek milionů korun.

Kamenický mistr Otlín

Stavbu mostu zahájil 9. července 1357 na popud Karla IV. kamenický mistr Otlín, který získal zkušenosti na stavbě staršího kamenného mostu v Roudnici nad Labem. Zakladatelem Karlova mostu nebyl Petr Parléř, jak se traduje. Tomu bylo 23 let a nemohl na své jméno stavět žádnou stavbu. Parléř stavbu převzal až po Otlínově smrti.

Tehdy Kamenný, dnes Karlův most, byl založen v místě strženého Juditina. Stál na kulatých kamenech podobných mlýnským kamenům. Lícní kvádrové zdivo bylo z pískovce, jádro z lámané petřínské opuky zalévané maltou. Po opravách se všechny původní kameny ukládají pro budoucí využití. Ve skladu na Šutce jsou zatím ty z opravy zábradlí, je jich asi 500.

Fotogalerie
10 fotografií