Superdebata kandidátů na prezidenta přinesla ve studiu Blesku řadu vážných témat. Včetně amnestie vyhlášené exprezidentem Václavem Klausem. Ten se za ni dostal pod palbu kritiky. Osmička kandidátů ve složení Mirek Topolánek, Vratislav Kulhánek, Michal Horáček, Marek Hilšer, Pavel Fischer, Jiří Hynek, Jiří Drahoš a Petr Hannig odpovídala však také na dotazy v testu ze znalostí Ústavy ČR. Jejich odpovědi kontroloval a hodnotil odborník na slovo vzatý – ústavní právník Jan Kudrna.
1. ledna 2013 vyhlásil Václav Klaus na sklonku svého funkčního období kontroverzní amnestii, 2. ledna pak vstoupila v platnost. Pět let nyní uplynulo od této události, která dál budí vášně. Na tohle výročí se přitom dostalo i v Boji o hrad – Superdebatě prezidentských kandidátů ve studiu Blesku. Chyběl mezi nimi Miloš Zeman, který účast v debatách dál odmítá.
„Já bych nikdy nepřistoupil k celoplošnému řešení. Amnestii Václava Klause považuji za veliký problém, za velikou ránu české spravedlnosti a za velikou ránu vnímání spravedlnosti v naší zemi jako takové. Rozhodně neberu amnestii jako příležitost k tomu, abychom ulevili věznicím,“ uvedl Marek Hilšer.
Michal Horáček podotkl, že během kampaně zavítal i do řady věznic. Ani on amnestii vyhlášenou Václavem Klausem nešetřil. „Já to považuji za největší pohromu proto, že byli pardonováni lidé, kteří se zjevně proti nám provinili a nemohli se ani obhájit, ani nemohli předstoupit před spravedlivý soud,“ říkal Horáček. Souhlasí s tím, že byla podryta důvěra v právní stát a v to, že „férová pravidla platí pro všechny“.
„Od roku 89 u nás bylo vyhlášeno šest amnestií. Diskutabilní je ta první Havlova a ta poslední – Václava Klause,“ připomněl expremiér Mirek Topolánek. Označil je za kontrasignovanou pravomoc prezidenta, kdy jde v tomto smyslu o spolupráci justice a prezidenta. Neodmítá proto amnestii vyvolanou některými potřebami, jako jsou bagatelní trestné činy, trestné činy, které se mezitím změnily v přestupky, nebo trestné činy žen nad 60 let a prvopachatelů, kdy se justice „vždy dohaduje o tom, jestli tu amnestii vyhlásit, anebo ne“. Uvedl to v superdebatě, na jejíž závěr zazněla i česká hymna v podání zpívajících kandidátů na prezidenta.
Jiří Hynek k tématu amnestie uvedl: „Já bych nikdy amnestii nevyhlašoval, protože se ukázalo v praxi, že nefunguje.“ I on připomněl Havlovu první a Klausovu poslední amnestii. „Jedním z velkých problémů ČR je, že máme příliš mnoho vězňů, kteří opakovaně páchají trestné činy. Musíme vyřešit problém, který je mezi ukončením trestu a potom zařazením člověka do normálního života. Ta věc v podstatě není řešená, a proto se nám ti vězni vrátí zpátky. To, že propustíme amnestií vězně, to nám ukázalo, že není řešení,“ dodal.
„Já samozřejmě souhlasím s tím, že plošná amnestie v tomto smyslu není nic dobrého, ale jsem rád, že v současné době v justici začala debata na téma, jak ulehčit věznicím ne tím, že budeme udělovat amnestie nebo budeme přemýšlet o těchto krocích, ale za ty tzv. bagatelní nebo méně závažné trestné činy je třeba udělovat více trestů na svobodě – finančních trestů atd.,“ doplnil Jiří Drahoš.
Do Klause se za amnestii pustil i někdejší poradce Václava Havla a bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer. „Amnestie, kterou podepsal Václav Klaus, vlastně dala korunu jeho politickému angažmá. On nám dal do ruky klíč, abychom pochopili ta divoká léta transformace u nás, protože se na svobodu dostali lidé, kteří na svobodě být neměli, kteří měli spravedlivý trest podstoupit,“ míní. U toho, že politici s prezidentem v čele mají respektovat samostatnost a nezávislost justičního aparátu, vidí, že je „práce jako na kostele“.
Vratislav Kulhánek, bývalý šéf Škody Auto, nasměroval svou kritiku jiným směrem. Spousta vězňů, kteří vyšli po Klausově amnestii zpoza mříží, se do věznic vrátila. Kulhánek upozornil na možnost alternativních trestů.
„Existuje jakýsi institut, kterému se říká domácí vězení. Pokud bychom chtěli uvolnit věznice, kde je skutečně velké množství lidí za bagatelní trestné činy, zejména trestné činy v dopravě, ale i další drobnější, tak není náš stát a naše ministerstvo schopno vyřešit tendr tak, aby byl vybrán dodavatel, který by ty náramky dodával,“ upozornil předtím, než byli prezidentští kandidáti sami podrobeni testu ze znalosti zákonů – konkrétně z Ústavy.
Dotaz: Může prezident republiky úkolovat zpravodajské služby?
Jiří Drahoš: „Prezident republiky nemůže úkolovat zpravodajské služby.“
Jan Kudrna: „To je bohužel nesprávná odpověď, protože podle zákona může v mezích působnosti zpravodajských služeb ukládat zákony s vědomím vlády. To znamená: Vláda nemůže zakázat uložení úkolu, ale musí o tom vědět.“
Dotaz: Počítá Ústava s tím, že prezident republiky by mohl odvolat vládu proti její vůli? Kdy?
Marek Hilšer: „Může. Pokud vláda podá demisi, nebo pokud nedojde k vyslovení důvěry té vládě, tak potom může postupovat, i když ta vláda by s tím třeba nesouhlasila.“
Jan Kudrna: „To je správná odpověď, tam je to zcela bezproblémové.“
Dotaz: Sehrává prezident republiky nějakou roli při vyhlašování mimořádných právních stavů, jakou jsou válečný stav, stav ohrožení státu a nebo nouzový stav?
Vratislav Kulhánek: „Pokud vím, tak toto vyvolává vláda. A prezident to dostává na vědomí.“
Jan Kudrna: „To je v podstatě správná odpověď, protože prezident republiky přímo žádnou roli nehraje. U stavu ohrožení státu a válečného stavu vyhlašuje parlament, u válečného stavu na návrh vlády. Dodal bych k tomu jenom navíc, že s prezidentem republiky pak zejména u stavu ohrožené státu a válečného stavu se počítá s dalšími významnými realizačními opatřeními, takže by zřejmě ta vláda prezidenta informovala předem a konzultovala by s ním. Ale prezident sám to ovlivnit nemůže.“
Dotaz: Prezident je podle Ústavy vrchním velitelem ozbrojených sil. Jaké pravomoci tato funkce zahrnuje, v čem konkrétně spočívá jeho úloha?
Petr Hannig: „Prezident jmenuje generály, při ohrožení republiky se stává hlavním velitelem armády.“ Na doplňující dotaz, zda může v případě vyhlášení války přímo rozdávat i rozkazy, reagoval slovy: „To ne, ale je to ve spolupráci s vládou.“
Jan Kudrna: „Tohle je takový ústavněprávní oříšek. Sice v Ústavě se píše vrchní velitel ozbrojených sil a to budí velký dojem, že ten, kdo je velitel, tak může také velet. Tady se ukazuje spletitost naší Ústavy. Prezident republiky nepochybně jmenuje generály, v případě např. válečného stavu, stavu ohrožení státu vyhlašuje úplnou nebo tzv. částečnou mobilizaci, eventuálně ale také může mít některý vliv na uzavírání spojenectví a zastupování státu navenek. Tady se nám to právě zajímavě kříží s tím, že to už není úplně ten vrchní velitel ozbrojených sil. Odpověď částečně správná, částečně nesprávná, protože sám prezident žádné rozkazy nevydává. Polní maršál tím z něj asi nebude – podle našeho dosavadního právního řádu.“
Dotaz: Jestliže se prezident republiky pravidelně schází s ministry a projednává s nimi příslušnou vládní nebo ministerskou agendu, jedná v tu chvíli v souladu s Ústavou?
Jiří Hynek: „Jedná, má možnost zúčastňovat se zasedání vlády a jednat s vládou i s ministry a projednávat agendu, kterou považuje za vhodnou.“
Jan Kudrna: „To je správná odpověď. Je to současně jedno z takových ustanovení Ústavy, na které se velmi často nebo možná do mandátu současného prezidenta docela zapomínalo, ale je to tak, může se scházet i se členy vlády separátně a projednávat s nimi jejich agendu.“
Dotaz: Může si prezident republiky vybrat a jmenovat předsedu vlády podle své vůle?
Pavel Fischer: „Musí přihlédnout k výsledku voleb, ale pak rozhoduje skutečně autonomně. To je jediný okamžik, který v Ústavě prezidentovi dává velikou odpovědnost, ale také velkou svobodu. Potom v tom dalším kroku u ministrů, tak už nemá svobodu, tam už musí spolupracovat těsně s tím designovaným předsedou vlády.“
Jan Kudrna: „To je správná odpověď, která zahrnula, řekněme, i ducha Ústavy. Protože výběr premiéra je formálně vzato čistě na prezidentovi, ale měl by tedy asi směřovat k tomu, protože ústavní systém počítá s vládou s důvěrou, že bude vybírat tak, aby pokud možno usnadnil získání důvěry nebo spíše ten systém neblokoval tím, že by např. tady držel někoho dlouhodobě bez důvěry.“
Dotaz: Kdo prezidenta republiky zastupuje ve chvíli a vykonává jeho funkci, když tak nemůže činit sám prezident? Za jakých okolností se tak děje?
Michal Horáček: „Je to přesně stanoveno druhým nejvyšším ústavním činitelem a to je předseda Senátu, takže by to byl on v tom případě. Kdyby byl nemocen, neschopen vykonávat svůj úřad, myslím, že to nejde úplně přesně specifikovat. Potom je, tuším, předseda Sněmovny, ale okamžik, možná tam bude někdo mezi tím. Narychlo si nevzpomenu, řekl bych zřejmě předseda Sněmovny.“
Jan Kudrna: „Z této odpovědi by měl radost pan kolega Forejt (Jindřich Forejt – bývalý ředitel hradního protokolu). Ale je to ústavněprávní odpověď špatná. Protože článek 66 Ústavy říká, že pravomoci prezidenta a ještě vybrané pravomoci, které jsou nezbytné pro fungování systému, se rozejdou na předsedu vlády a předsedu Sněmovny. Je-li Sněmovna rozpuštěna, jenom v tomhle případě, tak přejdou na předsedu Senátu. A děje se tak v situaci, kdy prezident buď není zcela zjevně a nebo kdy se obě komory parlamentu společně usnesou, že prezident není schopen vykonávat svoji funkci.“
Dotaz: Může prezident republiky sjednávat mezinárodní smlouvy?
Mirek Topolánek: „Sjednává mezinárodní smlouvy, pokud nepověří vládu nebo jiného člena vlády. Tyto smlouvy, pokud jsou prezidentské, ratifikuje. To znamená: Nemá výlučnou pravomoc v tomto smyslu.“
Jan Kudrna: „To je odpověď správná. Prezident podle Ústavy sjednává a tedy může sjednávat mezinárodní smlouvy. Je to pravomoc, která podléhá kontrasignaci… Za 99 a čtvrt roku existence československé a české státnosti žádný prezident žádnou smlouvu sám nesjednal, ale vždy pověřil vládu a nechal se průběžně informovat o tom, jak jednání pokračují a vyjadřoval třeba svoje názory.“
NIKDO rozumny nemuže na skvělem projevu p.Zemana najit jediné mínus,pouze Kalouskuv odpad,nebo zlodeji z ODS a ČSSD atd.Ano.Pravada bolí a tu pan Zeman říká bez obalu a přikrášlování.Pan Zeman je a bude jednoznačně nejlepšim prezidentem co kdy ČR měla a bude mít.KAŽDY normalní a rozumny Čech bude volit Pana Zemana a ne ty šašky kolem něj co kandidují 
)))
Na Mírov. 
9°C
Drahouš prohlásil, že vládu s komunisty, to teda ne. Nechme stranou jestli bude nebo nebude, je to zcela vedlejší, podstatné je, že kandidát na prezidenta si dovolí opravovat názor voličů. Milí voliči, tady jste šlápli vedle a já to tak nenechám. Prezident není žádným arbitrem ústavy. Už to svědčí o elitářském přístupu pana profesora. Proto vyhrál v Praze. Pro Pražáky jsou nePražáci burani, které je umravnit.