14°C
Režisérka Jitka Němcová Vávrovy narozeniny vyrazila oslavit do Mariánských Lázní, kde s legendou naší kinematografie slavili jeho stovku. „Myslím na něj a je mi bezvadně,“ vzpomíná na milovaného manžela, tvůrce filmů Kladivo na čarodějnice, Romance pro křídlovku, Filosofská historie či Zlatá reneta. O Bohémě se jí už moc mluvit nechce. „Byla jsem z ní rozhozená, neorientovala jsem se, kdo je kdo, často jsem ani nerozuměla dialogům. Pro mě to byla zahozená šance, protože takovému tématu naprosto chyběla pořádná scenáristická příprava. Vadilo mi i to ukotvení v roce 1968,“ myslí si Němcová.
Přitom Otakar Vávra měl život, jaký by za pořádné zfilmování stál. „Ta doba byla nóbl, byla elegantní, a kromě první republiky měl Vávra zajímavý život i později, během nové vlny. Lákali ho i do Hollywoodu, ale on nechtěl. Jednak neuměl jazyk, a druhak by nechtěl stát ve frontě, být někde jeden ze sto padesáti adeptů na režii. Doufám, že nějaký jeho filmový životopis jednou vznikne. Já ho dělat nemohu, jsem v tom moc osobně zainteresovaná, já mu udělala akorát dokument k jeho stým narozeninám,“ dodává Němcová.
