Uhlí se začalo vytvářet před 345 milióny let během období nazývaného karbon. Vznik uhlí v této geologické éře, jinak zvané také Pensylvánská epocha, začal v mokřadech a v bažinách poblíž jezer a řek rozkladem pravěkých rostlin. V té době ještě nemohou být zmínky o výskytu dřevin, jak je známe, proto nelze jednoznačně říci, že uhlí vzniká ze dřeva, jak se někde můžeme dočíst. Jednalo se především o kapraďorosty a primitivní předchůdce jehličnanů. Tato mokřadní rostlinstva se působením slunce, vody, vzduchu a několika minerálních látek v nich obsažených přetvářela v uhlovodíky, přičemž podíl uhlíku v uhlí tvoří 65 - 95 procent. Při tomto procesu zbytky rostlin odumřely a začaly klesat na dno bažin. Vzhledem k velmi nízkému obsahu kyslíku pod hladinou se tyto zbytky hnijících rostlin nemohly rozložit, jak je tomu při běžném biologickém procesu (princip kompostu). V této fázi vzniká hmota podobná rašelině. Ta se dostávala stále níže do hlubších geologických vrstev a díky působení tlaku a vyšších teplot ztrácela vodu i jiné látky, zatímco podíl uhlíku rostl.
Uhlí využívá Česká republika ale vlastně celý svět v mnoha odvětvích. Nejvýznamnější je výroba elektřiny, ocele či zhotovení cementu. Různé druhy uhlí (ty se dělí podle množství uhlíku v něm obsaženém) mají různé využití. Např. tepelné uhlí, říkáme mu také parní, se používá především ve výrobě energie nebo koksovatelné uhlí známé jako metalurgické uhlí se využívá při produkci ocele.
