Říkáte si při pohledu na vánočně vyzdobený dům, na čem vlastně roste jmelí? Stálezelená rostlina, která se stala symbolem Vánoc, je vlastně poloparazit, jenž roste vysoko v korunách jehličnatých i listnatých stromů. Nejčastěji parazituje na jedlích a borovicích, z listnatých druhů na javorech, lípách, topolech a akátech. Jmelí často roste na osamělých stromech mimo hustý les, proto ho můžete vidět i v parcích, alejích nebo na okraji lesního porostu. V České republice je rozšířeno jmelí bílé s bílými bobulkami, ale druhy rostoucí v Asii mohou mít i oranžové nebo červené plody. Rostlina se vyskytuje po celé Evropě, na Kavkaze a v jihovýchodní Asii.
Podle křesťanské legendy bylo jmelí dříve stromem, z něhož vytesal Josef kolébku pro Ježíška. Zároveň z něj byl vyroben kříž, na němž Ježíše ukřižovali. Strom se za to styděl, a tak se rozpadl na malé keříčky a zavázal se nosit lidem štěstí.
Nejčastější vánoční zvyky, které se s jmelím pojí, je větvička nad štědrovečerní tabuli, líbání pod jmelím a jeho zavěšení na dveře. Jmelí nad štědrovečerním stolem zajistí štěstí a požehnání. Čím víc bobulek má, tím více štěstí přinese a nejlepší účinek má to darované. Pokud ho zavěsíte na dveře, dáváte hostům vědět, že jsou zvaní. Líbání pod jmelím utuží váš vztah s partnerem a zajistí plodnost partnerky.