9°C
Brabec to schytal za další těžbu v Bílině. Nahradí uhlí pro statisíce Čechů slunce?
Největší chybou je podle ekologů rozhodnutí ministerstva životního prostřední, které kladným posudkem navrhlo prodloužit těžbu v lomu Bílina. Ministr Richard Brabec (ANO) ve stejný den probudil k životu uhelnou komisi, která má za úkol zajistit postupné odstupování od těžby a užívání této suroviny. Analytici v kritice tak přísní nejsou, jde podle nich hlavně o politiku. V Česku topí uhlím stále 300 tisíc domácností, potřebnou energii by jim měly nahradit například solární panely. Od uhlí už odstoupilo 10 států Evropy, ČR by toho měla docílit v roce 2050.
Uhelným elektrárnám už pomalu zvoní hrana, úplně se jich zbavilo už deset evropských států a největší výrobce elektřiny u nás ČEZ opakuje, že chce být uhlíkově neutrální do roku 2050. Zdali je tato vize možná, posoudí nově založená uhelná komise, kterou ministr životního prostředí Richard Brabec 30. července oficiálně stanovil do funkce dohledu nad postupným útlumem těžby uhlí.
Nejde jen o tepelné elektrárny, ale i tisíce lidí v ČR. „V Česku je okolo 300 tisíc domácností, které stále topí uhlím. Vláda Andreje Babiše by měla vytvořit takové motivační programy, které pomohou domácnostem vybudovat svou energetickou nezávislost,“ řekl k problematice programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák a dodal, že by měla zavedení solárních panelů slíbit vláda do roku 2030.
„Rozšíření těžby má proběhnout ve dvou fázích – nejdříve do roku 2035, později pak do roku 2050. Podle nás je to trochu salámová metoda, aby ty dopady na životní prostředí, veřejné rozpočty a zdraví lidí nevypadaly tak hrozivě,“ řekl Blesk Zprávám mluvčí neziskové organizace Greenpeace Lukáš Hrábek.
Ministerstvo se ale kritice brání. „Díky změně postupů a technologií v aktuálním záměru bude mít těžba i přes její prodloužení o pět let postupně nižší dopady na životní prostředí a veřejné zdraví oproti současnému stavu,“ uvedlo a dodává, že na prodloužení se váže 31 podmínek, které musí být Severočeskými doly splněno.
Zmizí mokřady, stromy a s nimi bělořit?
Severočeské doly mají za úkol snížit hluk a množství prachu, které se dostává do ovzduší, dále musí vybudovat valy, vysázet zeleň a mimo jiné je nutné pořídit pásovní dopravník. Vytěžené uhlí musí navíc výhradně sloužit pro potřeby teplárny, domácnosti a pro elektrárnu ČEZ, které doly patří.
Posudek ještě není povolením, to musí udělit až báňský úřad. Proces posuzování vlivu na životní prostředí (EIA) pouze stanovil, zdali se může těžba prodloužit a jaké to bude mít dopady na okolní faunu a flóru. Na resort ministra Brabce se ale snesla vlna kritiky. „Povolení těžby uhlí za původními územními ekologickými limity je v přímém rozporu s funkcí ministerstva – tedy s ochranou přírody a životního prostředí,“ sdělil ČTK Hrábek.
„EIA nenahrazuje politické rozhodnutí v budoucnu odklonit uhlí. Za tím účelem ministr Brabec zřídil uhelnou komisi, které by mela posoudit, zda a kdy je možné stát odklonit od uhlí. Stanovisko EIA je ryze odborné. Elektrárna Ledvice, která je závislá na uhlí z lomu Bílina, by měla být v ČR jedním z posledních zdrojů, které zajistí teplo z uhlí v domácnostech po roce 2030. Všechny aktuálně platné dokumenty, včetně Politiky ochrany klimatu, která stanoví jako cíl snížení emisí skleníkových plynů o 80 %, počítají s fungováním dolu Bílina i po roce 2030,“ dodává ministerstvo pro Blesk Zprávy.
„Problémů je tam několik. Vliv na globální klima – ministerstvo spočítalo, že každý rok se spálením uhlí vypustí do ovzduší 11,5 milionu tun CO2, přesto se rozhodlo tento fakt ignorovat. Společně se skleníkovými plyny se uvolňuje i klasické znečištění – oxidy dusíku, síry, rtuť, prach a další nebezpečné látky. Těžba obtěžuje své okolí nadlimitním hlukem a prachem a dolování převrátí naruby několik kilometrů krajiny a zničí se nenahraditelné biologicky cenné lokality – například mokřad Venuska,“ shrnul pro Blesk Zprávy mluvčí Greenpeace.
Mokřady slouží už nyní často k obnovení krajiny. Jsou totiž bohaté na dusík, podporují malý vodní cyklus, zadržují vodu, kterou čistí, a žijí v nich rozmanité druhy hmyzu.
Mimo mokřady zmizí také část stromů a ploch, kde žijí různé druhy ptactva, jako je právě už zmíněný bělořit šedý nebo linduška úhorní. Stejně tak různí plazi a ještěrky. V materiálu EIA je ale popsáno, jak tyto druhy zachránit a kam je přestěhovat. Tyto materiály ale podle ekologů obsahují chyby.
4900 zaměstnanců a 4200 připomínek
Materiály k prodloužení těžby uvádějí, že má pomáhat také ke zvýšení zaměstnanosti. Blesk Zprávy zjišťovaly, kolik lidí vlastně Středočeské doly zaměstnávají. „Včetně dceřiných společností mají naše doly řádově 4 900 zaměstnanců. O strukturálních změnách v souvislosti se souhlasným stanoviskem EIA vydaného MŽP neuvažujeme, je předčasné o tom takto uvažovat, protože podmínky budou dále podrobně specifikovány v dalším kroku povolovacího procesu – a tím je Povolení k hornické činnosti,“ řekl tiskový mluvčí Lukáš Kopecký.
Ministerstvo i samotné doly se nyní musí vypořádat s porcí 4200 připomínek. Pro schválení bez připomínek byl Krajský úřad Ústeckého kraje, obce Světec a Bílina, připomínky k záměru zaslaly obce Mariánské Radčice a Braňany nebo město Osek a Duchcov, nesouhlas vyjádřilo město Litvínov.
Není to ale poprvé, co se Bílina setkala s kritikou, často se zde pořádají demonstrace aktivistů, kteří si například lehají před rypadla či jiné těžké stroje.
Severočeské doly mají v plánu v letech 2019 až 2035 vytěžit skoro 150 milionů tun uhlí. Těžba se přiblíží na půl kilometru k obcím Mariánské Radčice, Braňany a městu Duchcov. O rozšíření povrchové těžby v Bílině rozhodla vláda v říjnu 2015. Tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) tenkrát uvedl, že vláda rozhodnutí učinila mimo jiné kvůli zajištění dostatku uhlí pro teplárny a domácnosti a svou roli hrálo i udržení zaměstnanosti. Uhlí bude sloužit i elektrárnám ČEZ. Výše zásob je odhadnuta na 149,8 milionu tun.
Slunce neahradí uhlí, protože je to nekologické. Sluneční panely ohřívají planetu 2 krát víc než uhelná elektrárna. Uhelná elektrárna má účinnost 40%, sluneční kolektor jen 15%. Sluneční kolektory produkují 2,5 krát více odpadního tepla. Protože nám tají ledovce a ohřívají se centra měst, bude nutné sluneční panely omezit, zakázat.
Vždyť sluneční panel vytvoří víte tepla než elektriky na pohon klimatizací. Ekologové nám jen škodí. Větrné elektrárny zpomalují proudění a vytvářejí vlny vedra. Biopaliva ničí půdu, pralesy a zdražují potraviny. Sluneční panely zahřívají krajinu a vysušují půdu.