Podle západní křesťanské (římskokatolické, starokatolické, anglikánské aj.) tradice začíná postní doba (období příprav na Velikonoce) Popeleční středou. S výjimkou nedělí trvá půst dalších 40 dní, vrcholí Svatým týdnem a končí velikonočním triduem. Popeleční středa tedy nastává 46 dní před Velikonoční nedělí a stejně, jako samotné Velikonoce, připadá každý rok na jiné datum v kalendáři. Východní křesťané zahajují „Velký půst“ v pondělí sedmého týdne před Velikonocemi, ale zakončují ho už v pátek, který předchází Velkému pátku, čili 9 dní před Velikonocemi.
Křesťanský půst neznamená pouze abstinenci a omezení jídelníčku. Lidé by měli konat dobré skutky, včetně tzv. postních obětí (almužen pro hladovějící). Navíc by měli pracovat na svém duchovním růstu a přiblížit se tak Bohu. Dřívější postní praxe obnášela jídlo jen jednou denně, přičemž se nejedlo maso, vejce ani mléčné výrobky. V dnešní křesťanské tradici spadá přísný půst jen na Popeleční středu a Velký pátek a obnáší jen jedno velké a dvě malá jídla denně, a to bez živočišných produktů.
