18°C
Kvóty jsou už jen póza, odmítneme je, ujistil Chovanec před jednáním v Bruselu
Uprchlické kvóty – to bude hlavní téma úterního evropského summitu v Bruselu. Česko patří mezi země, které odmítají povinné rozdělení 120 000 žadatelů o azyl. Podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky a ministra vnitra Milana Chovance tuzemsko postoj rozhodně nezmění. „Já i ministr vnitra jednoznačně odmítneme snahu zavádět trvalé i krátkodobé kvóty,“ uvedl Sobotka.
„Rád bych zdůraznil pozici, se kterou ministr odlétá na jednání do Bruselu. Já i ministr vnitra jednoznačně odmítneme snahu zavádět trvalé i krátkodobé kvóty. Jsme přesvědčeni, že si musíme udržet suverenitu a že rozhodovat musí jednotlivé vlády,“ popsal Sobotka v úterý na tiskové konferenci.
Chovanec, který v úterý odletí do Bruselu na summit, jeho názor potvrdil. Podle něj je téma kvót už prakticky zbytečné. „Jsme přesvědčeni, že se jedná od zemí, které po kvótách volají, jen o prázdné gesto, chtějí si jen zachovat tvář,“ vyjádřil se ministr.
Podle něj nemůže tento postoj nikoho z evropské osmadvacítky překvapit. Čeští představitelé ho prý jasně a zřetelně deklarují již od počátku. Ministr vnitra připouští, že je možné, že odpůrce kvót větší země přehlasují. „Možná se nás pokusí přehlasovat, ale i kdyby se jim to povedlo, nebude to fungovat. Čekaly by nás leda konflikty s utečenci, které budeme držet někde, kde nechtějí být,“ nastínil.
Jaký mají Češi plán?
Předseda vlády také představil náhradní plán, který tuzemsko pro řešení uprchlické krize má. V první řadě se prý musí přestat řešit symptomy problému, ale naopak začít řešit jeho příčiny.
„Chceme dosáhnout efektu, aby se EU přestala zabývat kvótami, ale příčinami. V první řadě je klíčová ochrana vnější hranice Schengenu, systémová opatření musí zajistit záchyt a registraci utečenců ihned po vstupu na EU. Je také důležité zajistit monitoring legitimních uprchlíků a ekonomických migrantů. U vnější hranice musí být vytvořena přijímací centra, díky kterým bude umožněno dočasné omezení pohybu cizinců,“ popsal plán Sobotka.
V neposlední řadě by EU prý měla intenzivněji pomáhat na místě – v Turecku, Libanonu a dalších zemích – kde by měla pomoci pro uprchlíky vytvořit důstojné zázemí. Zároveň by se měly země intenzivně zapojit do mezinárodních jednaní, která by pomohla stabilizovat situaci ve válkou trpící Sýrii.
Možná dojde na hlasování
Ministři vnitra se nad plánem Evropské komise jak rozdělit 120 000 Syřanů, Iráčanů a Eritrejců z migrací nejzatíženějších unijních zemí mimořádně scházejí podruhé. Už minulý týden v pondělí dala V4 svůj odmítavý postoj ke kvótám jasně najevo. Země ze západu Evropy a především Německo a Francie jsou naopak jednoznačnými zastánci využití systému kvót a plán považují za projev evropské solidarity.
O otázce by na ministerském jednání nakonec mohlo rozhodnout hlasování. To by země odmítající kvóty s velkou pravděpodobností prohrály. Hlasuje se takzvanou kvalifikovanou většinou. Znamená to, že pro návrh se musí vyslovit nejméně 55 procent hlasujících zemí, které ovšem společně představují nejméně 65 procent celkového počtu obyvatel unie.
Takzvanou blokační menšinu, která může návrh zastavit, tvoří nejméně čtyři země, reprezentující ovšem přes 35 procent obyvatel unie. Členský stát navíc může stále požádat o hlasování podle starších pravidel, kdy každá země dostává přidělený počet hlasů. V takovém případě by pro přijetí návrhu byl třeba souhlas většiny členských zemí, které dají v součtu dohromady nejméně 260 z 352 hlasů a nejméně 62 procent občanů unie.
