Hloupí na učňák, chytří na gympl: Karlovarská koncepce školství dělí experty | Blesk.cz

Hloupí na učňák, chytří na gympl: Karlovarská koncepce školství dělí experty

Autor: Zuzana Zelenková - 
30. 4. 2018
21:00

V Karlovarském kraji se rozhodli dát do tabulky, jak mají být rozmístěné děti ve školských zařízeních v závislosti na svém intelektu. Koncepci školství tu předložil bývalý zemanovec Jaroslav Bradáč, aktuálně bezpartijní, minulý týden na krajském zastupitelstvu. Materiál těžící z Gaussovy křivky obletěl český internet a několik odborníků zvedl ze židlí, jiní mu naopak přikyvují. Na koncepci upozornil například student psychologie Jáchym Vintr nebo bývalý ministerský náměstek Jiří Nantl (ODS).

Podle koncepce z Bradáčovy dílny, která se opírá o IQ a Gaussovu křivku, má pět procent populace předpoklad vzdělávat se v osmiletém gymnáziu, jedno procento v šestiletém a sedm procent na čtyřletém gymnáziu. Dalších 42 procent dětí má být v maturitních oborech SOŠ a zbylých 39 procent v učebních oborech.

Na problematiku upozornil na Facebooku například student psychologie z Karlovarského kraje Jáchym Vintr.

„V koncepci je také návrh, aby se počty míst na různých typech středních škol přepočítaly dle rozložení IQ v populaci, tj. podle Gaussovy křivky. Nejdřív jsem myslel, že to je nějaký eugenický dokument z 19. století, který se omylem dostal na web kraje. Ale fakt ne, oni to fakt myslí vážně,“ uvedl udivený Vintr na svém profilu. Tabulka by totiž rozdělila děti na „chytré“ a „hloupé“. Vintr si materiály po projednávání zastupitelstva stáhl z webu Karlovarského kraje. Po pár dnech ale dokumenty zmizely.

Bradáč: Kdo návrh zjednoduší na Gaussovu křivku, je idiot

Další, kdo se nad záležitostí pozastavil, je bývalý náměstek na ministerstvu školství Jiří Nantl (ODS). Ten to komentoval na svém Twitteru slovy: „Za bohorového přihlížení ministerstva pro zvyšování platů učitelů a příslib výstavby hokejových hal se v českém školství rozjíždějí zrůdnosti. Jejich společným znakem je pohrdání osobností člověka. Totalita, která má člověka za pouhé číslo, znovu zvedá hlavu.“

Předkladatele návrhu Jaroslav Bradáč svůj nápad v reakce pro Blesk Zprávy hájil se slovy: „Karlovarský kraj je, co se týče vzdělávání, nejhorší v celé republice. Obrovské problémy tkví v tom, že má přebytek nabídky míst na školách všeho druhu. Oproti tomu kolik dětí vychází z devátých tříd a musí najít mechanismus, aby počty dětí upravil tak, aby zůstala kvalita vzdělávacího procesu, byla tam konkurence schopnost a aby se žáci museli taky trochu snažit.“

Podle Bradáče je zapotřebí najít mechanismus, podle kterého koncepci dát dohromady. Jde prý o celou škálu různých mechanismů. „Od kvality vzdělávání a dětí, které by dále chtěly studovat střední školu, po řemeslné obory, a tak dále. I z hlediska toho co se v kraji požaduje za obory. To, že to někdo zjednoduší na nějakou Gaussovu křivku, to je s prominutím idiot,“ uvedl pro Blesk Zprávy.

Podle Bradáče má být Gaussova křivka jen pomocným údajem, kterých je v koncepci celá řada. Návrh, který předkládat prý nepředkládal je schválení, ale k věcné diskusi. Hlavním cílem změn v oborové struktuře středních škol, respektive počtu nabízených míst pro jednotlivé obory, podle Bradáče vždy bylo a vždy bude zvýšit kvalitu poskytovaného vzdělávání a kvalitu výsledků vzdělávání.

Klaus ml.: Inteligenci dětí měří i přijímačky

Podle Václava Klause mladšího (ODS) na takovém srovnávání není nic závadného. „Pokud děti absolvují přijímací zkoušky, tak to je jiná forma toho jak si měřit inteligenci a připravenost ke studiu,“ řekl Blesk Zprávám šéf sněmovního školského výboru.

„Kraj by to asi mohl dělat. Spíš je důležité, že Karlovarský kraj patří mezi ty kraje, které jsou na tom nejhůře z hlediska vzdělanostní skladby. Takže se snaží dělat asi všechno možné, aby školství v rámci toho co mohou, nějak nastartovaly. Testovat žáky je normální, jestli je to IQ test, nebo přijímací zkoušky, to už není takový rozdíl,“ připojil smířlivě.

Klaus ml. přidal rovnou i jeden vlastní recept pro karlovarské problémy. „Pomohlo by jim to, co celé republice. Zrušit plošnou inkluzi. Peníze, kterých je obrovské množství v resortu, poslat do škol, to by pomohlo každému kraji, nejen Karlovarskému. Ať se ve školách se znova učí, že ne každý musí jít na vysokou školu, to by prospělo také každému kraji,“ dodal.

Bývalý náměstek na školství Jiří Nantl má ale karlovarský návrh za návrat k totalitním manýrům. Podle předsedkyně Učitelské platformy Petry Mazancové tomu tak není, ačkoli také ona připouští společné rysy.

„Termín ´návrat k totalitním praktikám´ není šťastný, i když je fakt, že před rokem 1989 existovala tzv. směrná čísla, která určovala, kolik lidí z kraje může na jakou vysokou školu.  selekce neprobíhala jen pomocí přijímaček, ale i díky systému doporučení politických orgánů,“ popsala odbornice pro Blesk Zprávy. Podle Mazancové tabulka úplně ignoruje smysl vzdělání, to má totiž smysl samo o sobě a má dávat šanci k růstu každému.

Učitelská platforma: Návrh dětem bere budoucnost

Krok kritizoval také Michal Kaderka, učitel a člen platformy Otevřené vzdělávání. „Je bolestné sledovat, jak se s dětmi zachází jako se zdrojem levné pracovní síly. Nápad řídit se Gaussovou křivkou je projevem naprosté nekompetence a neznalosti. Krajští radní zcela ignorují jakékoliv predikce na pracovním trhu. Stejně jako fakt, že současní gymnazisté nemusí být ti nejnadanější či dokonce nejinteligentnější, ale jsou to zpravidla ti, jejichž rodiče mají jen vyšší vzdělání i příjmy,“ uvedl Kaderka.

Stejně tak podle experta neznamená, že děti na učilištích nejsou inteligentní, jen mají ztížené rodinné prostředí. „Místo toho, aby radní řešili, jak v nejchudším kraji pomoci dětem se mít lépe než jejich rodiče, tak absurdně dětem lepší budoucnost berou. Pokud chce mít kraj více odborně vzdělaných pracovníků, má především podpořit odborné školy, připravit pro učitele na učilištích ty nejlepší podmínky, včetně těch mzdových, a usilovat o to, aby nejlepší učitelé a ředitelé byli v těch nejproblematičtějších školách,“ dodal.

Doporučujeme
1080p 720p 360p
Další videa