Nejsme vyžírky, melete kraviny, obula se do Klause ml. pěstounka. Pečuje o čtyři děti

Klaus v článku pro Novinky.cz kritizoval financování pěstounů s tím, že „z profesionálního prostředí dětských ústavů jsme část dětí vytlačili do opatrování lidem, kteří se jako pěstouni registrují rovněž ze zištných důvodů“.

„Chápu, že se to pěstounům nelíbí, ještě větší výhrady mám k dočasné pěstounské péči. Pokud se nějaká hodná paní stará o čtyři děti v náhradní rodinné péči, tak jí ale fandím,“ uvedl Václav Klaus ml. pro Blesk Zprávy s tím, že na návštěvu by k paní Madle nešel a odmítá vést slovní přestřelku s pěstouny.

Žena ovšem návštěvu nabízí, aby viděl, jak to opravdu v rodinách s dětmi v pěstounské péči chodí. Plat, který pěstoun pobírá, prý obvykle ani nestačí na pokrytí nákladů, které s dítětem pečující osoba má. Podle Klause je role státu a ústavů v případě, kdy rodiče selžou, nebo zemřou, velmi důležitá.

Adopce versus pěstounství

Odborník varoval před tím, že má pěstounská péče za peníze vliv na snižující se počet adoptovaných dětí. S tím ale pěstouni tak docela nesouhlasí.

„Děti v pěstounské péči nejsou právně volné, nelze je tady adoptovat, proto si lidé častěji dítě vezmou do pěstounské péče, právně volných dětí k adopci je totiž o hodně méně,“ uvedla pro Blesk Zprávy další pěstounka Hana Bojková. Podle ní se navíc jako pěstounská péče začala počítat i rodinná náhradní péče. Kdy si dítě například po zemřelém nebo nefungujícím příbuzném vezme jeho babička nebo tetička.

Děti z ústavu se uspávají i boucháním hlavy o postýlku, svěřila se pěstounka Hana

Pěstounství je práce

Paní Madla pro Blesk Zprávy podotkla, že ráda čte články Václava Klause ml. a obvykle je kvituje a souhlasí s ním. Ale prý i „mistr tesař se někdy utne“.

„Jsem dlouhodobou pěstounkou již víc než deset let a upřímně musím panu Klausovi říct, že práce uklízečky na osm hodin by mne živila lépe a měla bych klid. Volné víkendy, večery, kdy můžu ležet a nedělat vůbec nic,“ popsala pro Blesk Zprávy Madla.

Stát děti nekrade, do kojeňáků je odkládají sami rodiče. Experti: Musíme to zastavit

Pěstounství je totiž podle ženy dlouhodobá práce se vším všudy, která nikdy nekončí.
Magdalena Zemanová byla navíc i v pracovní skupině náhradní rodinné péče. Osobně se snažila v Poslanecké sněmovně zasadit o to, aby se změnil náhled na pěstounskou péči, zlepšil se její kredit a ohodnocení. Podle ní články, podobné tomu pondělnímu, říkají laické veřejnosti, že pěstouni jsou jakési „vyžírky státu“.

Pěstounka: Nejde o plat

Pěstouni dostali přidáno v roce 2012. Jejich ohodnocení vzrostlo z 3126 korun na dítě na osm tisíc korun. Poslanci tenkrát přehlasovali veto prezidenta Václava Klause (staršího). Ten zákon o sociálně-právní ochraně dětí původně vetoval třeba kvůli tomu, že panovala obava z rušení kojeneckých ústavů a dětských domovů. Pěstounů bylo prý tenkrát málo. Klausovi se také nelíbilo to, že by lidé měli k péči o děti větší finanční motivaci.

„A tak bych já, dlouhodobá pěstounka čtyř dětí (jednoho romského chlapce a tří sestřiček s handicapem), ‚socka‘, protože pěstounův status je spíš chytrou horákyní, rozhodně ne s platem, s pojištěním, se zákoníkem práce za zády nebo snad nedej bože s odstupným, chtěla doporučit panu Klausovi, aby prostě nemlel kraviny,“ přiostřila svoji řeč pěstounka Madla.

Dobrotiví manželé adoptovali devět dětí! Nechtěli rozdělit sourozence

„Odměna pěstouna je oficiálně sociální dávka, ne plat. Nicméně je to jediná sociální dávka, ze které se platí sociální a zdravotní pojištění. Nejsme zaměstnanci státu, ale chodíme si pro sociální dávku na úřad práce, což je navíc dost ponižující,“ vysvětlila, jak je to s „platem“ pěstounka Hana Bojková.

Ovšem i podle ní jsou pěstouni, kterým by nesvěřila ani morče. To už je však podle ženy otázka pro psychology a školitele, kteří zájemce o pěstounství lustrují. Magda zmínila, že tak jako jsou lepší a horší dětské domovy, tak stejně existují i lepší a horší lidé, kteří si děti do opatrování berou. Nejde tak paušalizovat to, že k pěstounství mají hlavně finanční motivaci.