Mluví se o „odpadu“ v lavicích i za katedrou, ale jde to změnit, říká učitelka z učiliště

Autor: Matěj Hynek - 
3. 4. 2018
06:10

Traduje se, že na učiliště chodí ti nejhorší ze základních škol. Tím, že řada dětí do učení chodí jen z nedostatku jiných možností, pak trpí i ty, které o řemeslo skutečně mají zájem. Těm navíc život komplikuje i stát, který by je v budoucnu měl nutit k povinným maturitám z cizího jazyka i matematiky. Problémy ovšem mnohdy začínají již dříve, situace by se zlepšila i lepším přístupem na základních školách. Myslí si to Andrea Svobodová, učitelka angličtiny na střední odborné škole v Lovosicích. Sama přitom původně učitelství neměla v plánu, rozhodla se pro něj poté, co sama zažila problémové učitele na střední škole. O tom, jak to chodí na školách, navíc pravidelně bloguje.

Blesk Zprávy: Co pro vás bylo zlomem, po kterém jste se rozhodla, že začnete psát o problémech ve školství?

Já jsem to začala vnímat, když jsem sama nastoupila na střední odbornou školu. Před nástupem jsem měla růžové brýle. Přesně jsem věděla, co od školy čekám a čemu se chci věnovat. Když jsem nastoupila, bylo to, jako by mě polili ledovou vodou.

Úroveň vyučujících byla taková, že nám v prváku přidělili učitele, kterého jsem nakonec musela učit já. Věnovala jsem se grafickému designu a náš učitel byl někdo, kdo byl tak o půl lekce před námi a někdy ani to ne.

I dětem, které se vzdělávat nechtějí, se dají vnutit alespoň základy, člověk s nimi ovšem musí mít trpělivost, říká učitelka Andrea Svobodová.I dětem, které se vzdělávat nechtějí, se dají vnutit alespoň základy, člověk s nimi ovšem musí mít trpělivost, říká učitelka Andrea Svobodová. | Andrea Svobodová

Kromě toho jsem si všímala toho, že máme špatně nastavené osnovy. Probírá se spousta zbytečné látky. Měli jsme víc předmětů ke státním maturitám než k naší odbornosti.

Blesk Zprávy: Takže pro pedagogickou fakultu jste se rozhodla až kvůli tomu?

Dá se to tak říct. Největším impulzem byl náš učitel angličtiny. Ten byl mladý, příjemný člověk, ale mizerný učitel. Když jsem viděla, jak se to nemá dělat, tak jsem se ve třetím ročníku rozhodla, že půjdu učit, aby to aspoň někdo dělal správně.

Na učilištích se předem počítá s těmi nejhoršími, učitelé se tak často nesnaží

Blesk Zprávy: Sama dnes na střední odborné škole a učilišti učíte. Jak vnímáte celkový stav pedagogických sborů na těchto školách? Platí otřepané, „kdo neumí, učí“?

Na učilištích je jiný problém. To ten, že se na nich už hodně let počítá s tím, že jejich studenti jsou vlastně „odpad“ ze základní školy. Na škole máme výborné učitele a profesionály, pak je tam ale spousta těch, kteří k tomu přistupují tak, že vlastně není potřeba klást důraz na to, aby si studenti z jejich hodin něco odnesli. Co mi vadí nejvíc, že nekladou důraz ani na to, aby se studenti slušně chovali.

Blesk Zprávy: Jak těžké pro vás bylo poprvé přijít do třídy na učilišti, zvlášť s tou pověstí, kterou dnes učiliště mají?

Počítala jsem s nejhorším, takže jsem šla hodně sebevědomě. Sebevědomí mě přešlo po prvních deseti minutách výuky. Zůstala jsem ale odhodlána, že v té třídě pořádek udělám.

Na středních odborných školách, které neměly technické zaměření, loni z matematiky maturovalo 167 žáků, odmaturovalo jich jen 50.Na středních odborných školách, které neměly technické zaměření, loni z matematiky maturovalo 167 žáků, odmaturovalo jich jen 50. | Profimedia

Mám k tomu zajímavou historku z „tandemové“ výuky. Při té se musela sloučit moje polovina angličtinářů s polovinou, kterou učí „šikovný“ kolega, který po sobě při hodinách nechal házet jídlem. Ráda se studenty vtipkuji a ráda si s nimi povídám, ale všeho s mírou.

Moje polovina pracovala velice dobře, zatímco jeho „experti“ nepochopili, že takhle to fungovat nemůže. První hodinu výuky jsem tak strávila umravňováním té druhé poloviny. Ono to jde, ale musí se na tom pracovat. Problémem i je, když je na to člověk ve škole skoro sám.

Blesk Zprávy: Je podle vás hlavním problémem to, že na učiliště chodí školáci, kterým zkrátka nic jiného nezbývá?

Hraje to roli. Když máte ve třídě 25 dětí a o obor se doopravdy zajímají tři, tak je to demotivující i pro ty učitele. Ty děti tam sedí, protože na ně nic lepšího nezbylo, a tak k tomu přistupují. Nakonec z toho nemají užitek ani ti tři, které to zajímá, protože zbytek třídy je vyrušuje.

Chtělo by to něco pro děti, které v 15 nejsou rozhodnuté, ale na gymnázium se nedostanou

Blesk Zprávy: Co by se s tím podle vás dalo udělat? Z vašich textů vyplývá, že minimálně vy jste své studenty přesvědčila o tom, aby se alespoň trochu věnovali angličtině.

Tohle začíná už na základních školách. Už tam se můžeme setkat s určitými sklony k elitářství, když paní učitelka dává ostatním za vzor děti, které mají nejúhlednější písmo a nejlépe se učí. Už jim ale neřekne: „Běžte si sednout k Toníkovi, Elišce a pomozte jim, aby jim to také šlo dobře“.

Problémem je, že na odborném učilišti je ve třídě pětadvacet dětí, z těch obor zajímá jen tři a ti se ve výsledku kvůli ostatním také nic nenaučíProblémem je, že na odborném učilišti je ve třídě pětadvacet dětí, z těch obor zajímá jen tři a ti se ve výsledku kvůli ostatním také nic nenaučí | Profimedia

Elitářské sklony přitom nejsou dobré. Ten kolektiv by měl fungovat tak, aby společně pracoval na tom, aby všichni měli co nejlepší výsledky. Ne tak, abychom měli skupinu jedničkářů, co budeme odměňovat, a nad zbytkem se zlomí hůl s tím, že z nich nikdy nic nebude.

Blesk Zprávy: Co by se mělo změnit?

Pokud od malinka povedeme dítě k tomu, aby si našlo něco, co ho bude bavit a čemu by se chtělo věnovat, tak pro něj to rozhodování v patnácti nebude až tak složité.

Myslím si, že by nebylo na škodu, kdyby existovala nějaká varianta pro děti, které nevědí, co chtějí dělat, ale zároveň nemají průměr na to, aby pokračovaly na gymnázia. Je ale otázkou, jak by taková škola měla vypadat.

Blesk Zprávy: Patříte zároveň k obhájcům toho, aby se školy více zaměřily na předávání znalostí, které studenti lépe uplatní v reálném životě. Velká část vašich kolegů ovšem stojí za tím, že vzdělání by mělo být samostatnou hodnotou.

Dobrým učitelem je člověk často sám od sebe, pokud učit neumí, nepomůže mu s tím ani několik pedagogických škol, míní Andrea SvobodováDobrým učitelem je člověk často sám od sebe, pokud učit neumí, nepomůže mu s tím ani několik pedagogických škol, míní Andrea Svobodová | Profimedia

Když se to takhle řekne, tak je to krásná myšlenka. Jenže za tu hodnotu si nekoupíte chleba, ani neseženete práci. Vezměme si, že jste „vzdělaný“, máte například maturitní vysvědčení z gymnázia s vyznamenáním, ale s tím jste v běžném životě naprosto nepoužitelný, pokud už se nenašel v něčem, s čím se dá hned po maturitě začít podnikat.

Maturity by měla každá škola řešit sama, brzy by se ukázalo, na kterou se vyplatí chodit

Blesk Zprávy: Jak se jako obhájce praktičtěji zaměřené výuky díváte na to, že by v brzké době měly děti povinně maturovat z matematiky?

Když to vezmu z hlediska argumentů od lidí, jedním z nich je, že jsou podle nich například základy matematiky nezbytné i v běžném životě. To jsou ale skutečně základy, které se člověk naučí na základní škole. Středoškolská matematika už potřebná není, pokud se tomu člověk nechce dál věnovat.

Nikdo by do toho studenty neměl nutit. Znám velké množství lidí, kteří by maturitu neměli, kdyby museli maturovat z matematiky. Přitom jde o lidi s vysokoškolským vzděláním.

Svobodovou k učitelství přivedla nízká úroveň učitelů na středních odborných školách, kvůli tomu začala i psát vlastní blogSvobodovou k učitelství přivedla nízká úroveň učitelů na středních odborných školách, kvůli tomu začala i psát vlastní blog | Profimedia

Potom je tu i druhá strana, ta, co je naopak netalentovaná na jazyky. Takže zavádění povinných maturit ze všeho bude mít katastrofální dopad jak na ty, kteří jsou šikovní na jazyky, tak na ty, kterým jde naopak matematika.

Koukala jsem na to, jak dopadly maturity z matematiky na středních odborných školách bez technického zaměření, tedy kuchaře, kadeřnice a podobně. Ze 167 žáků, kteří si vybrali matematiku místo cizího jazyka, jich odmaturovalo 50. Teď si představte, jak by dopadli ti, kteří by si ji nevybrali dobrovolně.

Blesk Zprávy: Podle vás by tak neměl být ani povinný výběr mezi matematikou a cizím jazykem?

Já bych maturity nechala na středních školách. Jen ony vědí, co vyučují, nikdo jiný nemá představu, jak velká část výuky je třeba vyčlenit třeba na strojírenství, kolik dalších hodin studenti potřebují na další odborné předměty. K tomu potom někdo jen přihodí čtyři hodiny angličtiny, nebo matematiky, což je minimum proto, aby z toho předmětu mohl člověk maturovat.

Zastánci státních maturit tvrdí, že kvalita školství upadá, ale pokud byste školy nechali, ať si úroveň nastaví samy, tak by vznikla konkurence. Za pár let by bylo jasno, která má nejlepší absolventy na trhu a kde ten papír dostane každý a ve výsledku neumí nic.

Video Truhlářský mistr Radek Andrlík o vyučování a studentech - zuzana zelenková

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.

Zobrazit celou diskusi
Další videa