Úterý 19. března 2024
Svátek slaví Josef, zítra Světlana
Oblačno 8°C

Musíte náhle pečovat o seniora či příbuzného po infarktu? Pomohou vám tato centra

Autor: Zuzana Zelenková - 
23. dubna 2018
05:00

Lidé po infarktu, nebo třeba senioři potřebují často péči rodiny. Ta se s nově nastalou situací musí skokově vyrovnat a ještě navíc se musí naučit, jak pečovat. Přichází do styku se situací, kterou do té doby neznala. Neformálně pečujícím osobám se ale blýská na lepší časy. Česká asociace pečovatelské služby pracuje na specializovaných centrech, která mají za úkol takové pečovatele patřičně proškolit a ukázat jim, jak na to.

Nová služba se už testuje v Havířově. Česká asociace pečovatelské služby v čele s Jindřichem Kadlecem ji tam rozjela na začátku dubna. Další podobné centrum plánují otevřít 10. května v Uherském Brodě. V září by se stejné instituce měla dočkat i Praha. Centrum pro rodinné pečující bude v Praze 17 Řepy ve zdejším centru sociálně zdravotních služeb, které provozuje právě Kadlec.

„Centrum pro rodinné pečující má jednoho nebo dva zaměstnance. Měl by to být sociálně zdravotní pracovník, právník, logoped, psycholog. Má to být informační pracovník, který má radit rodinným pečujícím, ne postiženým nebo seniorům. To je také důležité, ale o ty stát pečuje. Rodinní pečující jsou nedoceněná cílová skupina,“ uvedl pro Blesk Zprávy prezident České asociace pečovatelské služby Jindřich Kadlec.

Dva přístupy k péči

Centrum má vznikat buď pod samosprávou v rámci odboru sociálních věcí, nebo má být součástí samotného poskytovatele sociálních služeb. „Jsou to dva modely, které mají zjistit rizika fungování. U jednoho je to  navázané na samosprávu a rizikem by mohl být úřednický přístup. U modelu prostřednictvím poskytovatele je zase riziko, že bude propagovat svoje služby a nebude mít takovou síť a přesah jako sociální odbor samosprávy,“ vysvětlil Kadlec.

„Zkoušíme tyto dva modely v praxi, abychom si rizika zmapovali a zjistili, co je optimální pro klienta a jeho rodinu. V rámci projektu by se vytvářely svépomocné skupiny pro rodinné pečující, aby se dál vzdělávaly a aby vytvořily komunitu. Spolupracujeme s úřady, poskytovateli sociálních a zdravotních služeb a odbory sociálních věcí “ popsala pro Blesk Zprávy funkci centra Monika Čermáková z Centra sociálně zdravotních služeb  z pražské části Praha 17. Právě tady by mělo centrum pro neformální pečující fungovat od září.

Kdo je formální a neformální pečující? Formální pečující jsou buď pečovatelky, nebo sestřičky domácí zdravotní péče. Tedy lidé, kteří docházejí k lidem do bytů a pomáhají jim po sociální, nebo zdravotní stránce. Neformální pečující jsou členové rodiny a další blízké osoby.

Pečující je „vhozený do vody“

Čermáková upozornila také na to, že zůstat doma s blízkým člověkem, který prodělal buď závažné onemocnění, nebo je jednoduše jen starý či zdravotně handicapovaný a nedokáže se o sebe už plně postarat, není nic jednoduchého. Jedná se o velký zásah do rodinné pohody a do dosavadního života pečující osoby. Člověk je vhozen do vody a musí se naučit správně orientovat.

„Členové rodiny s péčí obvykle nemají zkušenost, nevědí co dělat, mají svoje závazky, rytmus, vlastní primární rodinu a musí se naučit pečovat. Musí vědět třeba to, kde získávat kompenzační pomůcky jako vozík, nebo že mohou  mít nástavec na záchod, nebo kde si požádat o nějaké dávky. S tím by rodinný pečující měl přijít k našemu pracovníkovi, který ho povede a zaučí,“ vysvětlila Čermáková a dodala, že nejde o to, aby to sociální pracovník udělal za pečující osobu. Měl by se pro rodinu stát rádcem a průvodcem v nastálé situaci tak, aby její členové věděli, že na to nejsou sami.

Celá „akce“ má ale ještě jeden přesah. „Populace stárne a je otázka, jestli stát bude do budoucna schopen financovat  zvýšenou péči o seniory. Péče v rodině je přirozená a spolupráce rodiny a poskytovatelů, takzvaná sdílená péčem je nejlepší,“ podotkla Jaroslava Šimonová, radní Městské části Praha 17.

Podle Kadlece je navíc péče o člověka, který zůstane doma a nepůjde do nějakého lůžkového zařízení nebo do domova důchodců, mnohem méně nákladná. 

Pečující osoba ale nemusí přijít zkrátka. Člověk, o kterého se stará, si může zažádat o Příspěvek na péči. Ten se dělí do čtyř kategorií podle rozsahu potřebné péče. Peníze dostává potřebný člověk a může si za něj zařídit služby, nebo najmout právě člověka, který se o něho bude starat, případně zaplatit poskytovateli sociálních služeb. Tento příspěvek může být až 13 200 korun.

Pečující dále mohou využívat možnosti tři měsíce pečovat o svého blízkého, který jejich péči potřebuje. Po tuto dobu pobírá od státu 60 procent platu.  Rodinnému pečujícímu, starajícímu se o osobu, která má přiznán II. a vyšší stupeň příspěvku na péči, je doba pečování započítávána jako odpracovaná doba a je mu za ni hrazeno zdravotní a sociální pojištění.


Aktuální dění

 

Izraelsko-palestinský konflikt:

ONLINE dění v Izraeli Velitel Hamásu Iron Dome

Válka na Ukrajině:ONLINE dění na Ukrajině

agfor ( 23. dubna 2018 13:01 )

Ono by stačilo, kdyby průkazy ZTP a příslušné příplatky dostávali potřební lidé a ne jenom mladí a zdraví cikáni. Příbuzní by pak mohli klidně chodit do práce a ne celý den skákat kolem nemocného. Ale to by nesměli existovat s v i n ě mezi tzv. posudkovými lékaři - jako je třeba MUDr Eva Vohryzková z Ústí nad Labem.

Zobrazit celou diskusi