13°C
Spolek Nestárni blbě: Umřít se má doma. „Pečovatelky nejsou jen donašečky obědů“
Podle spolku Nestárni blbě umírá 80 až 90 procent lidí mimo své domovy, tedy v nemocnicích nebo pečovatelských domech. Předseda spolku Jakub Žákavec tvrdí, že se lidem mnohdy při vyslovení sousloví pečovatelská služba vybaví člověk, který přinese oběd. Což je prý špatně. Muž dále kritizuje, že sociální a zdravotní služby nejsou propojené. Spolek chce dovést lidi k takovému stárnutí, aby umírali ve svých domovech. Předseda České asociace pečovatelské služby Jindřich Kadlec říká, že osvěta je opravdu to nejdůležitější. Cíl mají stejný – důstojné stáří.
„Z průzkumů je jasné, že v okamžiku, kdy se zeptáme, z kterého místa by chtěl odcházet z tohoto světa, tak většinou řekne, že je to právě domácnost. To podle výzkumu řekne kdokoli v jakémkoli věku,“ uvedl pro Blesk Zprávy Žákavec.
Muž tvrdí, že jeho prioritou není kohokoli kritizovat, rád by ale za spolek řekl určitá doporučení, ideálně starostům, podle kterých by měla primárně fungovat sociální péče. Nedostatky ale spatřuje i u domácí zdravotní péče. Nejdůležitější je prý profesionalizace.
Podle spolku je důležitá profesionalizace
„Jedním z témat je profesionalizace profesionálních terénních služeb. Což jsou mnohdy pečovatelské služby, ale my víme dneska, že ve velkých procentech se stává, že když někomu řeknu sousloví pečovatelská služba, tak se mu vybaví oběd. My říkáme, že to nejsou pečovatelské služby, ale obědové služby,“ uvedl pro Blesk Zprávy Žákovec s tím, že když někdo rozváží obědy, tak mu už nezbývá dost času na pečování.
Dovoz obědů podle něho může dělat každý. Péči ale každý věnovat nedokáže. Klade důraz na podporu sociálních služeb, na její profesionalizaci a na to, že obědy může dovážet jiná komerční služba.
Další, co se muži nelíbí, je, že zdravotní a sociální služba nejsou v Česku propojené. Ačkoli podle něho již existují zařízení, která vedle sociálních služeb mají i ty zdravotní. „Pečovatelská služba může být registrována i jako nestátní zdravotnické zařízení. Může tedy poskytovat i zdravotní služby, ať je to propojené. Což ovšem není obvyklé,“ dodal Žákavec.
Blesk Zprávy s názorem konfrontovaly předsedu České asociace pečovatelské služby Jindřicha Kadlece. Podle toho ale názory obou mužů nejsou v rozporu. Jde prý především o osvětu, aby lidé věděli, co to pečovatelská služba je a na co mají nárok. Zároveň upozornil, že se v Česku udělal obří kus práce.
Pečovatelé také chtějí udržet pacienta doma, je to navíc ekonomičtější
„Nemůže se říct, že v této zemi nic neexistuje. Za posledních 20 let se udělal velký kus práce. Podporují se terénní a sociální služby, domácí zdravotní péče by potřebovala navýšit dotaci za výkony. Je tam nízké bodové ohodnocení za jednotlivé úkony,“ uvedl pro Blesk Zprávy Kadlec a dodal: „Nejsme v rozporu, pod sociální péči může být osobní asistent a další služby. Samozřejmě edukace lidí v tomto směru je problém, lidé si to neustále pletou. Proto se snažíme o vznik center pro neformálně pečující (rodinní příslušníci). Neformálně pečující například vůbec neví, na co má nárok, jaké dávky může pobírat, jak je to s jeho pojištěním, že má tříměsíční pečovatelské volno, při kterém pobírá 60 procent nemocenské,“ dodal Kadlec.
I podle Kadlece je důležité, aby lidé stárli důstojně a aby co nejdelší dobu svého života, nejlépe celý život, strávili v domácím prostředí. Podle odborníka člověk v domácí péči stojí 1700 korun měsíčně, kdežto v lůžkovém zařízení už je to 25 až 30 tisíc korun za měsíc. Kadlec sám vede pečovatelskou službu v Praze, jíž součástí je i domácí zdravotní péče.
Podle předsedkyně Asociace domácí zdravotní péče Ludmily Kondelíkové by model propojení zdravotní a sociální péče tak, aby zdravotnice a pečovatelky pracovaly v jedné agentuře, nebyl špatný.
Co se jí ale moc nelíbí, je model známý ze zahraničí, kde jedna žena zastává obě pozice a s pacientem tráví 24 hodin denně.
Témata:
Související
Děkuji za opravdu inteligentní upozornění.