15°C
Přihlásit se nebo registrovat
Máte už delší dobu nepříjemný kašel a nic nepomáhá? Možná máte chlamydie. Ačkoliv tyto mikroskopické parazitující organismy bývají spojovány s pohlavní chorobou, existují chlamydie, které se vám mohou usadit na plicích nebo i v očích. Počet onemocnění v průběhu posledních let neustále stoupá. Plicní chlamydie jsou bohužel velmi špatně rozpoznatelné a mohou vyústit v astma nebo chronickou obstrukční plicní nemoc.
Chlamydie jsou mikroskopické parazitující organismy. Svou velikostí se podobají virům, ale nejčastěji jsou řazeny mezi bakterie.
Zajímavostí je, že oproti klasickým bakteriím získávají energii pro svůj život a rozmnožování uvnitř živých buněk hostitele. Chlamydie přežívají v buňce v neinfekční podobě a následný osud buňky je poté dvojí. V prvním případě dochází k rozpadu buňky a uvolnění infekční formy chlamydií do okolí, nebo v druhém případě zůstává buňka zachována a infekční forma se uvolňuje pomocí exocytózy (buňka „vyvrhne“ větší molekulu či strukturu).
Chlamydiové infekce umí být celkem zákeřné, protože mají velmi podobné klinické příznaky s ostatními infekcemi. Jejich diagnostika bývá obtížná, z tohoto důvodu jejich počet narůstá.
Většina populace má tyto infekce spojené především se sexuálním přenosem a následnou nákazou, ale v současnosti dominují infekce dýchacího traktu, očí, případně dochází k následnému postižení jiných orgánů. Chlamydií existuje mnoho druhů. Významné druhy napadající člověka jsou Chlamydia trachomatis a Chlamydia pneumoniae. Chlamydia psittaci je především zvířecí patogen, ale s možností přenosu na člověka.
Na prvním místě zde patří uvést nechráněný pohlavní styk, kterým se přenáší především Chlamydia trachomatis. Tato infekce reprezentuje první místo v pohlavně přenosných chorobách. Ne všechny typy této bakterie je možné získat sexuálním přenosem.
Další cestou nákazy je stejně jako u chřipky kapénková infekce. Bránou vstupu jsou sliznice úst a nosohltanu nebo oční spojivka. K přenosu může dojít dotykem, prsknutím, mluvením a přímým kontaktem. Nezřídka se lze nakazit přes kontaminované předměty (ručníky, použité ložní prádlo, společné sprchy ve veřejných bazénech, snížená hygiena v domácnostech), jídlo, nebo dokonce i hmyz. Nakazit se může i novorozenec během porodu, pokud je matka infekční.
Existují i případy, kdy se nakazili oční lékaři při vyšetřování infikovaných pacientů. Chlamydia psittaci se přenáší kontaminovaným trusem (koně, kozy, ovce, prasata, kočky atd.), peřím (ptáci) nebo kontaminovaným prachem.
Nejčastějším původcem chlamydiové infekce dýchacího aparátu je Chlamydia pneumoniae. Počet onemocnění v průběhu posledních let neustále stoupá. Inkubační doba je zde poměrně dlouhá (3–4 týdny) a po jejím uplynutí nastupují příznaky velmi pozvolna.
Často proběhnou jako běžné chřipkové onemocnění nebo infekce horních či dolních dýchacích cest. V průběhu cca 1–4 týdnů dochází k postižení horních cest dýchacích (rýma, zánět nosohltanu, zánět paranazálních dutin, případně zánět středního ucha) a poté následují symptomy zánětu průdušek nebo zápalu plic.
Dominantním znakem je dráždivý kašel, u více než 50 % pacientů se objeví bolest hlavy, slabost a únava, pocení nebo zvýšená teplota. Horečka se vyskytuje málokdy. Obtíže přetrvávají celé týdny po začátku onemocnění. Někteří pacienti nemusí mít příznaky žádné, nebo jen mírné a stávají se tak přenašeči.
Chlamydie jsou schopné přežívat v organismu několik let nebo i celoživotně. Mají schopnost šířit se do dalších orgánů a následně pak může docházet k reinfekcím. Pokud se často vracejí stejné obtíže (angíny, škrábání v krku, záněty dutin, dráždivý kašel, únava atd.), pravděpodobně se jedná o chlamydiovou infekci. Až 80 % lidí má v sobě přítomné chlamydie.
Pozdní léčba infekce dýchacích cest může vyústit v astma nebo chronickou obstrukční plicní nemoc. Možný je částečný podíl na vzniku plicního karcinomu. Rovněž se lze setkat s infekčním zánětem spojivek, který může vyústit až v slepotu.
Vzácně se objeví akutní zánět srdeční svaloviny, zánět mozkových blan. Někdy může dojít dokonce k rozvoji autoimunitního onemocnění jako např. roztroušená skleróza, postižení štítné žlázy, chronický únavový syndrom atd.
V prvé řadě odebere lékař vzorek ze sliznice, kde se předpokládá výskyt chlamydií. Jako biologický materiál pro testování slouží výtěr z nosohltanu, vzorky z průdušek a plicních sklípků získané laváží („výplachem“), stěry z močové trubice a gynekologických cest, odběry ze spojivkového vaku.
Základem k úspěšnému řešení onemocnění je správná diagnóza, důkladné laboratorní testování a klinické zhodnocení. Je namístě určit druh chlamydie, rozsah infekce, místo (případně místa) postižení.
K přeléčení se používá dostatečně dlouhá antibiotická léčba (2–3 týdny v případě akutní infekce, až 8 týdnů při chronické infekci), kterou vždy vede lékař. Je však potřeba mít na paměti, že chlamydie nejsou bakterie (i když jsou k nim řazeny), proto nemusí být antibiotická léčba vždy účinná a může trvat několik měsíců i celá léta.
„Součástí je také léčba analgetiky, antimykotiky, imunomodulancii (léky působící na činnost imunitního systému) a rehabilitace. Jako podpůrnou léčbu lze užívat současně s antibiotiky i enzymatické preparáty, které dle studií účinnost antibiotické léčby zvyšují. Někteří pacienti využívají poznatky z tradiční čínské medicíny, homeopatie nebo akupunktury,“ říkají farmaceuti z portálu Lékarnické kapky.
Dodržování základních hygienických pravidel patří k základnímu pravidlu ochrany. U starších lidí je důležité mít pod kontrolou chronická onemocnění (diabetes, vysoký krevní tlak atd.), která zhoršují prognózu akutní infekce. V neposlední řadě je důležité posilování imunitního systému správnou životosprávou, dostatkem tekutin, případně vhodnými doplňky stravy.
„V případě prevence i jako součást léčby byl prokázán příznivý účinek u betaglukanů. Jedná se o přírodní látky, které dokážou podporovat přirozené obranné reakce organismu proti bakteriálním a parazitárním onemocněním. Je namístě volit co nejkvalitnější přípravek s vysokým obsahem čistých glukanů,“ radí odborníci a doplňují: „Pozitivní efekt byl popsán i u podávání vitaminu C.“
I když jsou chlamydie častým jevem, chybí podle odborníků větší informovanost pacientů, preventivní činnost a osvěta. Vzhledem k drahé diagnostice, která se běžně neprovádí, jsou málokdy rozpoznány. Infekce pak přecházejí do chronické formy, ze které mohou plynout i velmi závažné komplikace, většinou nevratné. Běžně prováděná vyšetření ani u chronických pacientů chlamydie neodhalí, protože se neprojevují běžnými známkami zánětu a nebo se k nim přidruží jiný bakteriální původce, kterého lékaři považují za prvotní zdroj obtíží.
Klíčový krok k úspěchu je správná diagnóza a volba správného léčebného postupu. Pokud máte podezření na přítomnost chlamydií nebo vaše chování bylo „rizikové“, je nutné svěřit se ošetřujícímu lékaři. Ten na základě popsaných projevů zvolí další postup. Ať tak či onak, je nutné své zdraví chránit, protože chlamydie umí být velmi zákeřné.
Buďte první, kdo se k tématu vyjádří.