14°C
Dnes je velikonoční neděle. Pro miliony křesťanů vrchol liturgického roku
Dnes slaví křesťané velikonoční neděli. Na celém světě si tak připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Zejména v katolických kostelích se už v noci na dnešek zapalovaly svíce a křtili dospělí. Z noční oslavy také pochází název Velikonoce neboli Velká noc. K Velikonočnímu pondělí se ovšem žádná křesťanská oslava neváže.
Oslavy začaly už v noci na dnešek, mše začínaly po západu slunce. V blízkosti kostela bývá přichystán oheň, který symbolizuje světlo Kristova vzkříšení.
Dnes se konají bohoslužby v katolických chrámech i v mnohých protestantských kostelech a sborech. Měly by být co možná nejslavnostnější. V některých farnostech se v tento den světí velikonoční pokrmy, například čokoládoví beránci a mazance. Podle katolické tradice začínají Velikonoce, jež trvají 50 dní až do Letnic, slavnosti seslání Ducha svatého.
Velikonoční nedělí končí takzvané třídenní, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a Boží hod velikonoční. Třídenní v řadě církevních společenství představuje vrchol liturgického roku, neboť obsahuje ústřední bod křesťanské zvěsti: vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání.
Od časných hodin se dnes křesťané schází na tradiční mši, která má ale slavnostnější pojetí. Doporučuje se kropení vodou jako připomínka křtu. V katedrále sv. Víta bude dopoledne mši sloužit pražský arcibiskup kardinál Dominik Duka.
Češi si velikonoční svátky prodlužují o pondělí, ke kterému už se ale neváže žádná křesťanská oslava. Nicméně po velikonoční neděli nastává pro křesťany doba, kdy prožívají velikonoční radost ze svého vykoupení. Pondělek patří převážně lidovým zvykům, je spojen s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.
