„Nechceme do vyloučených lokalit.“ Romský pár žaluje stát a Kladno, ústavní soud mu dal naději

Tvrzení o plánovité a úmyslné diskriminaci Romů justice odmítla. Podle ústavních soudců ale v rozsudku celkově chybí důkladnější odůvodnění. „Rozsudek krajského soudu je vnitřně rozporný,“ řekl dnes soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
    

Vrchní soud by měl lépe vysvětlit, jakému diskriminačnímu a segregačnímu jednání byli Romové vystaveni a jaké skupiny lidí se týkalo. Justice by se také měla zabývat případnou nepřímou diskriminací, která sice nevyplývá přímo z právních předpisů, ale projevuje se v praxi při jejich aplikaci.

Romové chtějí byt mimo vyloučené lokality

Romové v žalobě na ochranu osobnosti také požadovali, aby Kladno změnilo pravidla pro přidělování bytů a nabídlo jim nájemní bydlení mimo sociálně vyloučené lokality. Výsledek sporu je podle Fenyka otevřený, nález ÚS označil spíše za procesní. „ÚS řešil pouze kvalitu rozhodnutí, nikoliv to, jestli šlo o diskriminaci, anebo nešlo. To bude věcí soudů, aby se znovu zabývaly touto otázkou,“ uvedl Fenyk.

   
„Celá věc se vrátí k vrchnímu soudu, tím pádem mají šanci dostat odškodnění, mají šanci na nové spravedlivé projednání věci,“ komentoval rozhodnutí Marcel Glasa ze sdružení IQ Roma Servis. V českých městech podle něj často vznikají segregované čtvrti, kde žijí sociálně slabí lidé.
    
„I když jsou pravidla pro přidělování bytů neutrální, tak faktický dopad je často segregační,“ uvedl Glasa. Doplnil, že z běžného trhu s nemovitostmi jsou Romové prakticky vyřazeni kvůli odmítání ze strany pronajímatelů.

Manželé dnes k soudu nepřijeli   

Romští manželé se dnešního vyhlášení nálezu nezúčastnili, nepřijel ani jejich právník. Rodina podle údajů ze žaloby žije v lokalitě Masokombinát, kam se dostala v roce 1999 po havárii v předchozím bydlišti. V době nastěhování byl dům po rekonstrukci, postupem času se ale stav objektu zhoršoval. Město tam totiž sestěhovalo kromě řádných nájemců i neplatiče.