Karlův most zničily poslední opravy

Dnes to v rozhovoru řekl památkář Ondřej Šefců, který na současnou rekonstrukci dohlíží. Proto je podle něj nutné vyměnit v mostním zábradlí více kvádrů, než se čekalo.

"Při minulé rekonstrukci byly použity materiály, které mostu škodí. Z historických pramenů navíc víme, že oprava byla záměrně urychlována, aby mohl být most 1. máje 1975 otevřen," uvedl Šefců. Podle něj tvrdá cementová malta, kterou stavebníci při spojování kamenů před 40 lety použili, způsobila, že se kvádry při rozdílech teplot nemohly roztahovat a popraskaly.

Při poslední opravě se také poškozené kameny příliš nevyměňovaly, spíše se dolepovaly. Dnes se kameníkům drolí pod rukama. Cementovou maltu proto kameníci nyní nahrazují vápennou. "Snažíme se most uvést do takového stavu, který by nejvíce odpovídal tomu, jak byl most vystavěn," popsal Šefců.

Dalším problémem je špatná izolace. Podle Šefců už zhruba pět let po dokončení oprav začalo do mostu zatékat. "Voda, která protéká mostem, způsobuje rozpad materiálu," konstatoval Šefců.

Opravu mostu od začátku tohoto týdne zkoumá inspekce ministerstva kultury. Má mimo jiné prověřit podezření, že se při opravě Karlova mostu vyměňuje více kamenů, než by bylo potřeba. Žádné chyby v technologickém postupu zatím nenašla a Šefců se domnívá, že ani nenajde.

Šefců také řekl, že stav kvádrů posuzují památkáři společně s geology. "Je otázkou, zda raději vyměnit více kamenů, nebo most častěji opravovat," poznamenal. Některé kvádry by podle něj ještě vydržely, most by se ale musel po několika letech opravovat znovu. "Takhle by měl vydržet minimálně 50 let," dodal.

Podle odhadů památkářů bude třeba vyměnit asi 600 z 1000 kvádrů, které jsou součástí zábradlí. Na celém mostě je přitom zhruba 60 000 kvádrů.

Více o inspekci oprav Karlova mostu se dočtete zde.