„Leť holčičko, leť!! A dotkni se Slunce“. NASA vypustila unikátní sondu

Lidstvo poprvé vysílá do vesmíru zařízení, které pronikne do sluneční koróny, což je oblast atmosféry naší hvězdy. Vůbec největšího přiblížení dosáhne sonda v závěru roku 2024, kdy se dostane na vzdálenost 6,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Dosud nejblíže se dostala západoněmecká sonda Helios 2, která od ní byla 41,9 milionu kilometrů daleko.

Proč je okolí Slunce teplejší než jeho povrch? NASA vysílá k hvězdě sondu

Sondu do kosmu vynesla raketa Delta IV Heavy, jejíž vzlet byl viditelný z mnohakilometrové vzdálenosti. Sonda je pojmenovaná po americkém astrofyzikovi Eugenu Parkerovi, který v 50. letech správně předpověděl existenci solárního větru. NASA podle médií poprvé pro název sondy použil jméno dosud žijícího vědce.

Navzdory časné ranní hodině start na místě sledovalo několik tisíc diváků, mezi nimiž byl také jedenadevadesátiletý Parker a jeho rodina. „Jediné, co mohu říci, je 'tak a je to'. Příštích několik let se budeme učit,“ řekl vědec ke startu. „Musím přejít od kousání nehtů při startu k přemýšlení o všech těch zajímavých věcech, které stále nevím a které, jak předpokládám, se vyjasní v příštích pěti, šesti nebo sedmi letech,“ dodal v rozhovoru s televizí NASA.

690 tisíc kilometrů za hodinu

Jsem rád, že tady mohu být s ním. Této misi žádné jiné jméno nepřísluší,“ řekl šéf vědecké mise NASA Thomas Zurbuchen.

Jak píše agentura AP, ze Země k Slunci je to 150 milionů kilometrů a sonda, která dosáhne rychlosti 690 tisíc kilometrů za hodinu, se dostane do vzdálenosti činící čtyři procenta této vzdálenosti. Bude tedy sedmkrát blíže než předchozí vesmírná loď Helios 2 vyslaná ke Slunci roku 1976.

Vědecká pracovnice Nicola Foxová z Univerzity Johnse Hopkinse při startu sondě popřála: „Leť holčičko, leť!! a dotkni se Slunce“.

Merkur jako nejbližší planeta obíhá kolem Slunce ve vzdálenosti bezmála 58 milionů kilometrů.

Cílem mise s rozpočtem kolem 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy korun) je získat nové poznatky o hvězdě naší planetární soustavy, které například umožní lépe předpovídat solární bouře, jež mohou ohrozit pozemské rozvodné sítě nebo satelitní navigaci. Vědci také chtějí, aby jim údaje zaslané Parkerovou sondou pomohly objasnit, proč teplota koróny, dosahující až několika milionů stupňů Celsia, je o několik řádů vyšší než teplota kolem 5500 stupňů na povrchu hvězdy.

Těleso o hmotnosti téměř 700 kilogramů využije i gravitaci planety Venuše. Je opatřeno ochrannou vrstvou schopnou absorbovat žár a udržet sondu i přístroje v přiměřené teplotě.