14°C
Nejzdravější srdce na světě mají amazonští Indiáni. Vděčí za to dlouhé chůzi
Nejzdravější srdce na světě mají příslušníci indiánského kmene, který žije hluboko v amazonském pralese. Stav jejich cév podle lékařů odpovídá o 28 let mladšímu věku, než je tomu u obyvatel západních zemí. Riziko vzniku kardiovaskulárních chorob má jen jeden z deseti příslušníků kmene. Zjistili to američtí kardiologové, kteří výsledky svého výzkumu zveřejnili v časopise Lancet.
Kmen Tsimane, který čítá asi 16 tisíc příslušníků, žije v bolivijské části amazonského pralesa. Vyznává způsob života velmi podobný tomu, jaký lidská civilizace vedla před tisíci let v období lovců, sběračů a prvních zemědělců.
Vědci se rozhodli porovnat stav jejich cév s americkou populací. Požádali proto 705 příslušníků kmene, aby se podrobili lékařskému zkoumání. Indiáni museli kvůli účasti ve studii celý den pádlovat na kánoích a pak absolvovat šestihodinovou cestu v džípech, aby se dostali do nejbližšího města do nemocnice mající potřebné vybavení.
Vědci pak pomocí výpočetní tomografie zkoumali stav jejich koronárních cév. Také Indiány zvážili, změřili jim krevní tlak, srdeční tep, hladinu cholesterolu a krevní glukózy. Za svoji obětavost pak Tsimeneové dostali malé dárky.
Podívejte se, jak vypadá život Indiánů kmene Tsimane:
Američané můžou Indiánům jejich zdraví závidět
Výsledky zkoumání lékaře překvapily. Ukázalo se, že mezi Indiány se ve věku 45 let jen zřídkakdy najde někdo, kdo by trpěl zvápenatěním tepen, které naznačuje aterosklerózu. Mezi Američany jím oproti tomu v této věkové skupině trpí 25 procent lidí. Ve věku 75 let pak měly zdravé cévy celé dvě třetiny Indiánů ve srovnání s pouhými 20 procenty nezasažených Američanů.
„To je mnohem méně, než se našlo v kterékoliv jiné populaci, pro kterou existují statistiky,“ řekl antropolog Michael Gurven z kalifornské univerzity. „Nejvíc se k nim blíží japonské ženy, ale stejně to je pořád neporovnatelné,“ dodal.
„Průměrný Tsimane středního věku má cévy o 28 let mladší, než mají obyvatelé západního světa,“ přiblížil kardiolog Randall Thompson, který se na vzniku studie také podílel.
Pomáhají sladkovodní ryby, sacharidy, ale hlavně chůze
Vědci pak podrobili důkladnému zkoumání životní styl kmene, aby odhalili, co tak příznivé výsledky způsobuje. Zjistili, že 17 procent stravy Tsimeneů tvoří zvěř a sedm procent sladkovodní ryby, které si sami uloví. Zbytek pochází z rýže, kukuřice a manioku, které si pěstují na rodinných farmách, a sesbíraného ovoce a ořechů.
Při propočtu energie pak výzkumníci zjistili, že 72 procent přijímané energie pochází ze sacharidů, oproti 52 procentům v americké populaci. Naopak u příjmu tuků byla situace opačná – Indiáni zkonzumují ve formě tuku 14 procent energie, zatímco Američané 34 procent.
Strava ale nejspíš nebude hlavním důvodem zdravých cév. Jak Gurven zdůraznil, klíčem ke zdravému srdci může být spíš dostatek pohybu. Muži z indiánského kmene totiž denně ujdou v průměru 17 tisíc kroků denně, ženy každý den urazí 16 tisíc kroků. I senioři nad 60 let dosahují více než 15 tisíc kroků denně. V západní společnosti se přitom překonání hranice deset tisíc kroků za den považuje za znak aktivního sportovce a ti, co vyznávají sedavý způsob života, ujdou obvykle kolem pěti tisíc kroků.
Víc pohybu neuškodí ani Čechům
„Potřebujeme se hýbat častěji než jen o víkendech. Jet do práce na kole, chodit po schodech, při práci na počítači kráčet po chodícím pásu,“ doporučil Gurven.
Pro srovnání, v ČR se doporučuje příjem 60 procent energie ze sacharidů a 30 procent energie z tuku. V České republice jsou přitom kardiovaskulární onemocnění nejčastější příčinou úmrtí, mají na svědomí kolem 60 procent lidí.
Témata:
Související
