V Senátu pracuje mistryně světa. Rychlejší prsty jste nikdy neviděli
Za zavřenými dveřmi v průběhu senátních schůzí „datluje“, co jí síly stačí. A stačí na leccos, protože tahle mladá žena stihne do klávesnice udeřit i tisíckrát za minutu. I proto se stala před pár lety mistryní světa v jedné ze stenografických disciplín. Teď společně s kolegy zařizuje, aby si každý mohl přečíst, co senátoři během schůzí říkají.
Tisíc písmen za minutu dokáže tahle mladá žena „vysolit“, když je třeba. Ale i její normální pracovní tempo je pro normálního smrtelníka neuvěřitelné. Ne nadarmo je Petra Kinclová mistryní světa. Její služby si předcházejí v Senátu při zapisování schůzí. Sama o práci stála a oslovila předsedu Milana Štěcha (ČSSD).
VIDEO: Podívejte se na reportáž o stenografech v Senátu
„Už se účastním mistrovství světa několik let, na posledním jsem byla v roce 2013, kde jsem se stala mistryní světa. Konkrétně to byla disciplína korektura textu. Dále jsem se stala vicemistryní světa v disciplíně reálný přepis textu, ta disciplína je používána i zde, kdy se snažím zapsat záznam mluveného slova ze Senátu,“ vypočítala své největší úspěchy Petra.
Psaní na soutěžích a v Senátu se přitom odlišuje například ve využívání zkratek. Na ty může v horní komoře v podstatě zapomenout.
„Zkratky v současné době příliš nevyužívám, protože systém zde není úplně kompatibilní. Na soutěži je používáme. Když chci napsat slovo hospodářský, napíšu Hký a samo mi ve Wordu skočí hospodářský,“ popsala rozdíly.
V Senátu vedle sebe sedí „stará garda“ a mládí spolu s novými technologiemi. Ruční stenografové jsou například stále ještě vidět přímo v sále. Na tomto snímku jde o staršího muže vpravo, který zapisuje vystoupení eurokomisařky Věry Jourové:
„Jsou dva rozdílné styly. Generace těch starých ručních stenografů, to jsou dneska dámy a pánové v pokročilém věku,“ přiznala vedoucí senátních stenografů Anna Dvořáková.
Každý z pracovníků dostává v Senátu na starosti svůj desetiminutový úsek jednání. Ne vždy je ale vystřídán někým z kolegů. Stenografové jsou totiž nejčastěji ve službě jen tři nebo čtyři. Za úkol mají nejen přepis textu, ale také označení řečníků, hlasování, přestávek a tak dále.
„Tyto záznamy slouží nejen pro potřeby senátorů a orgánů Senátu, ale i k tomu, aby se k široké veřejnosti odborné i laické dostaly informace o činnosti senátorů,“ přiblížila Dvořáková.
Plně automatizovat přitom převod řeči na text zatím nelze. Senátoři nemluví v tiché místnosti, často správně neartikulují nebo slova komolí. A stenografů ubývá, těsnopisecký obor a jemu podobné předměty jsou totiž na školách maximálně nepovinně.