14°C
Hormony v jídle? Europoslanci se pohádali v duelu Blesku o dohodě s Kanadou
Má otevřít volný obchod s Kanadou a přinést Evropské unii až 307 miliard korun ročně při nárůstu obchodní výměny. Jenže kromě obchodu ale možná také otevře dveře závadným potravinám a těžce se dotkne malých firem, kterým sníží konkurenceschopnost. O dvou stranách dohody CETA v duelu Studia Brusel debatovali europoslanci Jan Zahradil (ODS) a Kateřina Konečná (KSČM).
Podle Konečné se dohoda netýká jen cel a není pouze obchodní tak, jak se o ní někteří vyjadřují. „Ona se týká řady netarifních bariér, to znamená věcí týkajících se zaměstnaneckých práv, životního prostředí, práva občanů se hájit nebo práva malých firem na to, aby se mohli soudit,“ řekla europoslankyně. Podle ní ale i podle jejích českých kolegů z KSČM dohoda snižuje požadavky na ochranu životního prostředí a oslabuje právní předpisy týkající se geneticky modifikovaných potravin. Zmiňuje například hormony v jídle z Kanady.
S tím ovšem tvrdě nesouhlasí Zahradil. „Je to standardní obchodní dohoda, kterých Evropský parlament už několik uzavřel a ještě jich celou řadu uzavře,“ míní. „Dostala poměrně silný mandát u Evropského parlamentu. Prošla zhruba v poměru 2:1 a je to dohoda, která odstraní 99 procent veškerých cel, kvót, tarifů a dalších přirážek, takže pro Českou republiku jako exportně orientovanou zemi to může být jedině výhodné,“ uvedl Zahradil ve Studiu Brusel.
Podle zástupce ODS jsou jak Česká republika, tak Kanada členskými zeměmi všech důležitých mezinárodních organizací, jako je OSN či Mezinárodní organizace práce. „Takže veškeré standardy, o kterých hovoří paní poslankyně Konečná, ať jsou to lidská práva, nebo zaměstnanecká práva, tak budou ošetřeny v souladu se standardy, jak jsou upraveny u těchto organizací,“ dodal Zahradil.
Podle europoslance Kanada sice nepatří mezi nejvýznamnější obchodní partnery České republiky ale právě proto je potřeba s ní rozvíjet obchodní vztahy. „My už jsme na tom evropském trhu závislí příliš a musíme diverzifikovat“ zmínil, aby připojil: „Tohle strašení extrémní levice i pravice je zcela mimo realitu.“
Dohodu nepodporují všichni
Konečná upřesnila, že Kanada je v pořadí až 52. zemí, kam Česko vyváží. „Pokud vám jde tak moc o diverzifikaci obchodu, nějak jsem si nevšimla, že by vám šlo o zrušení sankcí na Rusko, kde by se obchod mohl rozvíjet daleko lépe, radostněji, je to blíže a bylo by to daleko přínosnější pro všechny,“ kontrovala.
O Rusku se ale Zahradil nechtěl bavit. „Česká republika je malá otevřená ekonomika, je to exportně orientovaná země, náš HDP závisí na tom, jak moc se uplatníme na zahraničních trzích a proto je v zájmu českých občanů, aby byla (dohoda) přijata. Dohodu podporuje Svaz průmyslu a dopravy, Hospodářská komora, podporuje ji Svaz zaměstnavatelů a v podstatě všechny důležité zájmové a profesní organizace, protože vědí, jaké výhody přinese,“ popsal.
Podle Konečné dohodu CETA zdaleka nepodporují všichni. „Tuto dohodu nepodporuje například Českomoravská konfederace odborových svazů, velmi silný svaz tripartity, o kterém pan kolega raději nemluví. Ani část malých a středních podniků,“ poznamenala Konečná, podle které navíc hlavně zemědělci ztratí konkurenceschopnost.
Kyanid v půdě a pesticidy v jídle?
„Zemědělství v Kanadě je na úplně jiné úrovni. Jde o to, na jakých rozlohách se ta produkce pěstuje. Ve chvíli, kdy my podporujeme malé české zemědělce, farmářské trhy a podobné drobné výrobce potravin, tak nebudou konkurenceschopní proti někomu, kdo má stovky, možná desetitíce hektarů, kde navíc využívá pesticidy, které jsou v Evropě zakázané,“ zdůraznila europoslankyně. Konečná se tak obává přílivu daleko levnějších zemědělských produktů, které jsou díky levnější produkci dostupnější. Další nebezpečí podle ní hrozí kvůli nebezpečným látkám povolených v Kanadě.
„V Kanadě je možnost používat kyanid v těžbě z dehtových písků a řadu karcinogenních látek do barviv,“ upozornila.
Podle Zahradila ovšem zemědělství hraje v celkovém balíku objemu vzájemného obchodu Česka s Kanadou jen malou roli. „V drtivé většině my obchodujeme s produkty průmyslovými, je to strojírenství, jsou to výrobky elektrotechnického průmyslu, automobilového průmyslu a chemického,“ dodal Zahradil. Zemědělský a potravinářský vývoz podle vládních odhadů by se mohl navíc zvednout až o polovinu z čehož by přímo profitovala Česká republika.
Jaké další výhody a nevýhody by mohla CETA přinést? A v čem Konečná podle Zahradila „kouzlí“ a co podle Konečné „smrdí“? Podívejte se na celou diskusi ze Studia Brusel:
P Co nám říká informace, že je v párcích například čtrnáct druhů éček? Že výrobce tam dal velmi málo masa, nahradil je sójou a éčka přidal, aby vytvořil barvu, chuť, konzistenci a trvanlivost. Jsou éčka nebezpečná? Jsou to v EU schválené potravinářské přísady. Já se raději vyhýbám potravinám, v kterých je jich více než pět. Sice nejsou přímo nebezpečné, ale Evropská unie neřeší možné následky dlouhodobým přijímáním potravin v takovém množství. Osmnáct let jsem pracoval na manažerském postu, ve firmě, která dodávala firmám pomocné suroviny a koření. Tolik let jsem dokonce musel jíst výrobky na degustacích, nebo jsem je předváděl po celé východní Evropě. Ke konci jsme se již naučili losovat, kdo z nás bude ochutnávat. Nikdo to nechtěl, protože jsme po konzumaci mívali „běhavku“. A to jsem pracoval pro rakouskou firmu, která měla určitou kvalitativní hranici, a která „nepodlízala“. Přímo jste se podíleli na zhoršování kvality potravin, když jste takové pomocné suroviny prodávali. Z počátku ne, protože jsme přinášeli nové technologie. Později jsem i já těžko odolával tlakům našich zákazníků. Proto jsem přešel na druhou stranu a o problému začal hovořit. Když jsem skončil, tak jsem měl o 20 kilogramů více, než teď. Také jsem měl vředy na žaludku, dvanácterníku a cukrovku. Šéfové velkých potravinářských firem tedy asi nejedí vše, co vyrobí… O tom nepochybujte. Ani si nedokážete představit, co někteří požadují od dodavatelů. Například se ptali – kolik koniny můžou dát do výrobku namísto hověziny, aby to nebylo cítit? Dostali odpověď, že 5 procent. Ptali se: Když dáme více, máte něco, čím by se to dalo přebít? Dostali odpověď: Máme. Takto to opravdu funguje. Několikrát ročně připluje do Hamburku veliká loď naložená mraženým koňským masem z Kanady, Čile, nebo Argentiny. Miroslav Spišiak v ruce drží slovenskou Fitness šunku, která obsahuje 14 éček. Na talíři je vpravo rakouská Vital šunka se šesti éčky, ale s 89 procenty masa. Slovenskou raději nejí. Nedávný skan