Moskalkovová ruské agentuře řekla, že návštěvy se budou uskutečňovat v nápravných zařízeních, kde si vězňové trest odpykávají. V první etapě každá země zvolí čtyři vězně ze seznamu, jichž se bude kontrola týkat. Ostatní kontakty s vězněnými by se měly uskutečnit do konce srpna.

Problém vězňů nastolilo prudké zhoršení vztahů mezi oběma zeměmi po ruské okupaci Krymu v roce 2014. Pro Ukrajince se stal zosobněním ruské zvůle ukrajinský režisér Oleh Sencov, odsouzený ruským soudem k 20 letům za údajné teroristické akce na Krymu. Ombudsmanka Denysovová se v minulých dnech marně pokoušela Sencova v jeho sibiřském vězení navštívit.

V Rusku zase způsobilo pobouření květnové zatčení šéfa kyjevské odbočky ruské agentury RIA Novosti Kyryla Vyšynského. Novinář byl obviněn z velezrady, které se podle úřadů dopustil šířením nepravdivých informací o ruské anexi Krymu a válce na Donbasu. Hrozí mu trest až 15 let vězení. Případy Sencova, Vyšynského a některých dalších vězňů vyvolaly silnou kritiku v zahraničí.

Někteří komentátoři v Kyjevě i v Moskvě označují dohodu o návštěvách vězňů za možný předstupeň k výměnám, díky nimž by se odsouzenci mohli dostat na svobodu. Hovoří se zejména o výměně Sencova za Vyšynského, případně i o dalších.

Možnost výměny dnes naznačil i kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Odmítl sice výzvy ruských i zahraničních umělců, aby Moskva Sencova osvobodila, ale připomněl, že "proces omilostnění reguluje procedura, kterou musí zahájit sám odsouzený".

Za Sencova, který druhým měsícem drží hladovku, se v těchto dnech v Kremlu přimlouvali ruští režiséři Andrej Zvjagincev, Alexej Učitěl nebo Alexandr Sokurov a novináři Vladimir Pozner a Xenija Sobčaková. "Ten člověk umírá," napsali v dopisu prezidentovi Vladimiru Putinovi.