Rusko letos chystá rozsáhlou ofenzivu. Troufnout si může i na Kyjev, uvádí znepokojivá zpráva
Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást, napsal dnes britský list Financial Times. Konečným cílem ruského prezidenta Vladimira Putina přitom zůstává ovládnutí Ukrajiny a podrobení si jejího obyvatelstva, uvedl také deník, který se odvolává na své zdroje a nově odtajněné americké zpravodajské dokumenty, které měli jeho novináři možnost prostudovat.
Rozsáhlou ofenzivu Rusko možná plánuje už v létě, sdělili deníku nejmenovaní ukrajinští představitelé z bezpečnostního sektoru. Jejím cílem bude ovládnout zbylé části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které už v srpnu 2022 ruský prezident Vladimir Putin prohlásil za součást Ruska. Vyloučen není ani scénář, kdy se Rusko pokusí o ovládnutí druhého největšího ukrajinského města Charkova nebo i Kyjeva, napsal deník v článku s názvem „Aktivní obrana: jak Ukrajina plánuje přežít rok 2024“.
Západní představitelé se podle listu domnívají, že právě strategie silné „aktivní obrany“ by Ukrajině umožnila upevnit během letoška své síly a připravit se na následující rok, kdy by měla nová ukrajinská protiofenziva větší šanci na úspěch. Deník v této souvislosti rovněž připomněl zprávu estonského ministerstva obrany z prosince, podle níž by se Ukrajina měla vrátit k pokusům o ofenzivu až v roce 2025. V letošním roce by se podle tohoto estonského hodnocení měla soustředit na „strategickou obranu“, což by jí a jejím spojencům poskytlo čas na posílení průmyslové základny, výcvik rezerv nebo navýšení výroby dělostřeleckých zbraní.
K této strategii podle listu Ukrajinu přesvědčuje i Washington. USA se podle FT domnívají, že namísto pozemní ofenzivy by se Ukrajina měla nyní soustředit na udržení současných pozic.
Podle dat britského deníku a Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) má Rusko v současnosti značnou výhodu jak v počtu vojáků, tak také v množství zbraní. Zatímco Ukrajina má necelých 700 000 aktivních vojáků, Rusko jich má k dispozici bezmála 1,2 milionu a Moskva má také značnou převahu co do počtu stíhaček, vrtulníků, tanků a dalších obrněnců i válečných plavidel, uvedl deník.
Další výzvou pro Ukrajinu je nová mobilizace. Ukrajinské armádní vedení požádalo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby nařídil mobilizaci dalšího zhruba půl milionu vojáků. Zelenskyj se nicméně podle britského listu zdráhá učinit takovýto nepopulární krok v době, kdy jeho obliba mezi voliči podle průzkumů slábne. Nizozemsko jako první země přispěje do nově vytvořeného systému prioritních nákupů amerických zbraní pro Ukrajinu v rámci Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters dnes nizozemské ministerstvo obrany uvedlo, že Haag v rámci plateb za americké zbraně pro zemi bránící se ruské agresi uvolní 500 milionů eur (12,3 miliardy korun). Generální tajemník NATO Mark Rutte příspěvek ocenil a dodal, že očekává peníze i od dalších členských zemí. Reuters s odvoláním na své zdroje v pátek napsal, že aliance vytváří nový mechanismus, jehož prostřednictvím by za jednotlivé dodávky zbraní, které bude Ukrajina prioritně potřebovat, platili evropští spojenci. Celková hodnota pomoci, kterou chce NATO tímto způsobem zajistit, je asi deset miliard eur. „Cílem je zajistit Ukrajině vybavení, které naléhavě potřebuje k obraně proti ruské agresi,“ uvedl dnes Rutte. Dodal, že odeslal dopisy všem členům NATO a v brzké době očekává oznámení o dalších významných částkách na nákup zbraní. Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje. Policisté z Pardubického kraje obvinili čtyři české občany na Ukrajině z podvodů. Z call centra v cizině pod smyšlenou legendou bankéře, policisty a bezpečnostního pracovníka banky požadovali po lidech převedení jejich údajně ohrožených peněz na jiné bankovní účty nebo vložení do bitcoinmatů. Někteří poškození přišli o životní úspory a ještě si v některých případech další peníze půjčili, uvedla mluvčí krajské policie Markéta Janovská. Podle ní ukrajinské gangy rekrutovaly české občany prostřednictvím sociálních sítí. S jejich pomocí při podvodech překonávaly jazykovou bariéru při oslovování českých volaných. Jedno z call center bylo umístěné ve městě Dnipro a přímo se zaměřovalo na podvodná volání do České republiky. Policisté ve spolupráci s Národní centrálou proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě a justičními a policejními orgány Česka a Ukrajiny zadrželi v poslední době na Ukrajině dva lidi, jednoho během zásahu v call centru v Dnipru. „U dvou zadržených Čechů jsme požádali o jejich vydání k trestnímu stíhání do České republiky a v současné době probíhá extradiční řízení,“ uvedla Janovská. Ukrajinští policisté během akce zadrželi více než 150 lidi a uzavřeli tři call centra.
