Rusko letos chystá rozsáhlou ofenzivu. Troufnout si může i na Kyjev, uvádí znepokojivá zpráva
Rusko pravděpodobně plánuje v letošním roce rozsáhlou ofenzivu, během níž se pokusí ovládnout čtyři ukrajinské regiony, které už dříve označilo za svoji součást, napsal dnes britský list Financial Times. Konečným cílem ruského prezidenta Vladimira Putina přitom zůstává ovládnutí Ukrajiny a podrobení si jejího obyvatelstva, uvedl také deník, který se odvolává na své zdroje a nově odtajněné americké zpravodajské dokumenty, které měli jeho novináři možnost prostudovat.
Rozsáhlou ofenzivu Rusko možná plánuje už v létě, sdělili deníku nejmenovaní ukrajinští představitelé z bezpečnostního sektoru. Jejím cílem bude ovládnout zbylé části Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti, které už v srpnu 2022 ruský prezident Vladimir Putin prohlásil za součást Ruska. Vyloučen není ani scénář, kdy se Rusko pokusí o ovládnutí druhého největšího ukrajinského města Charkova nebo i Kyjeva, napsal deník v článku s názvem „Aktivní obrana: jak Ukrajina plánuje přežít rok 2024“.
Západní představitelé se podle listu domnívají, že právě strategie silné „aktivní obrany“ by Ukrajině umožnila upevnit během letoška své síly a připravit se na následující rok, kdy by měla nová ukrajinská protiofenziva větší šanci na úspěch. Deník v této souvislosti rovněž připomněl zprávu estonského ministerstva obrany z prosince, podle níž by se Ukrajina měla vrátit k pokusům o ofenzivu až v roce 2025. V letošním roce by se podle tohoto estonského hodnocení měla soustředit na „strategickou obranu“, což by jí a jejím spojencům poskytlo čas na posílení průmyslové základny, výcvik rezerv nebo navýšení výroby dělostřeleckých zbraní.
K této strategii podle listu Ukrajinu přesvědčuje i Washington. USA se podle FT domnívají, že namísto pozemní ofenzivy by se Ukrajina měla nyní soustředit na udržení současných pozic.
Podle dat britského deníku a Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) má Rusko v současnosti značnou výhodu jak v počtu vojáků, tak také v množství zbraní. Zatímco Ukrajina má necelých 700 000 aktivních vojáků, Rusko jich má k dispozici bezmála 1,2 milionu a Moskva má také značnou převahu co do počtu stíhaček, vrtulníků, tanků a dalších obrněnců i válečných plavidel, uvedl deník.
Další výzvou pro Ukrajinu je nová mobilizace. Ukrajinské armádní vedení požádalo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby nařídil mobilizaci dalšího zhruba půl milionu vojáků. Zelenskyj se nicméně podle britského listu zdráhá učinit takovýto nepopulární krok v době, kdy jeho obliba mezi voliči podle průzkumů slábne. Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obce Muravka v ukrajinské Doněcké oblasti a vesnici Novoivanivka v Záporožské oblasti. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil. Server Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou armádu píše o obtížné situaci u města Kupjansk v Charkovské oblasti, kterého se podle něj invazní vojska pokoušejí zmocnit. „Město je strategickým cílem nepřítele. Okupanti shromáždili síly u Radkivky a Holubivky, plynovod je poškozen a zatopen. Pokusy o překročení řeky Oskil na člunech - většinu z nich zničilo dělostřelectvo, minomety a FPV drony,“ cituje Ukrajinska pravda z hlášení 10. armádního sboru pěchoty ukrajinské armády, podle kterého Rusové operují v malých pěchotních skupinách. „Často v civilu - což je další válečný zločin Ruské federace,“ uvedla jednotka. Sbor dále podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že provádí protidiverzní opatření a prohlásil, že v místech, která Rusové označují, že jsou jejich „kontrolou“, ve skutečnosti pokračují boje a působí tam ukrajinské útočné skupiny. Ve středu 17. září ukrajinský analytický projekt DeepState uvedl, že ruští vojáci postoupili v Kupjanském okrese a také poblíž obce Novoivanivka v Záporožské oblasti, podotkla dnes Ukrajinska pravda. Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno. Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině. „Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X. Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury. V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“. „Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
